Západní Český hřbet

Západní Český hřbet
Nejvyšší bod	1435 m n. m. (Kotel)
Nadřazená jednotka	Český hřbet
Sousední jednotky	Východní Český hřbet, Slezský hřbet, Vilémovská hornatina, Vlčí hřbet, Žalský hřbet
Světadíl	Evropa
Stát	Česko Česko
Povodí	Labe, Jizera
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Západní Český hřbet je geomorfologický podokrsek Krkonoš. Nachází se v jejich západní části ve východní části Libereckého kraje. Menší část hřbetu se nachází na území Královéhradeckého kraje^[1].

Západní Český hřbet náleží do geomorfologického celku Krkonoš, podcelku Krkonošské hřbety a okrsku Český hřbet^[2]. Od severněji položeného rovnoběžného Západního Slezského hřbetu jej oddělují Labský důl a Mumlavský důl. Z jižního svahu postupně vybíhají Krkonošské rozsochy. Od západu Vilémovská hornatina, Vlčí hřbet a Žalský hřbet. Na východě jej od Východního Českého hřbetu odděluje tok Labe v prostoru Dívčích lávek. Hřbet se nachází na území Krkonošského národního parku.

Jednotlivé vrcholy tvoří v rámci hřbetu souvislou řadu. Boční vrcholy do něj již geomorfologicky nepatří, náleží do jednotlivých Krkonošských rozsoch.

Od západu:

• Ptačinec (951 m)
• Plešivec (1209 m)
• Lysá hora (1344 m)
• Kotel (1435 m, nejvyšší vrchol)
• Harrachovy kameny (1421 m)
• Vrbatovo návrší (1412 m)
• Zlaté návrší (1411 m)
• Medvědín (1235 m)

Severně od centrální části hřbetu se nachází Pančavská louka, která je pramenným prostorem Labe a Mumlavy. Obě řeky odvodňují severní svahy hřbetu, přičemž Labe odtéká k východu a Mumlava, levý přítok Jizery, k západu. Potoky a říčky odvodňující jižní svahy hřbetu spadají, stejně jako Mumlava, do povodí Jizery. Pod Kotelními jamami se nachází jediné ledovcové jezero na české straně Krkonoš Mechové jezírko. V severovýchodním svahu Harrachových kamenů se nachází Pančavský vodopád.

Ve vrcholových partiích hřbetu je nejdůležitější stavbou Vrbatova bouda. Západněji umístěné Jestřábí boudy již zanikly. Na blízkém Vrbatově návrší stojí mohyla Hanče a Vrbaty. V okolí se nachází množství lehkých objektů vz. 37 budovaných v rámci výstavby československého opevnění proti nacistickému Německu před druhou světovou válkou. Pro tento účel byla k Vrbatově boudě vybudována do současnosti využívaná vojenská silnice z Horních Míseček^[3]. Ze stejného důvodu byla v roce 1938 v západním svahu Ptačince zřízena dnes již neexistující kolejová svážnice^[4]. K vrcholům hřbetu vede dvojice lanových drah, konkrétně Lanová dráha Špindlerův Mlýn - Medvědín^[5] a Lanová dráha Rokytnice - Lysá hora^[6]. Obě jsou součástí velkých lyžařských areálů.