Černohorská rozsocha

Černohorská rozsocha

Nejvyšší bod	1423 m n. m. (Zadní Planina)

Nadřazená jednotka	Černohorská hornatina
Sousední jednotky	Východní Český hřbet, Stráženská rozsocha, Vrchlabská vrchovina, Rýchory, Růžohorská hornatina

Světadíl	Evropa
Stát	Česko Česko
Povodí	Úpa, Labe
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Černohorská rozsocha (německy Fuchsbergkamm) je geomorfologický podokrsek Krkonoš. Nachází se v jejich východní části v severní části Královéhradeckého kraje v okresu Trutnov. Přestože je rozsocha pojmenována po Černé hoře, nejvyšším vrcholem je Zadní Planina (1423 m).

Geomorfologie

Černohorská rozsocha náleží do geomorfologického celku Krkonoš, podcelku Krkonošské rozsochy a okrsku Černohorská hornatina^[1]. Na jižní straně její svahy spadají do Vrchlabské vrchoviny, na západě jí od Stráženské rozsochy odděluje tok Malého Labe a Klínového potoka, na severu prochází hranice s Východním Českým hřbetem dnem Modrého dolu, na východě jí tok Úpy odděluje od Růžohorské hornatiny a od Rýchor. Černohorská rozsocha zahrnuje masív Světlé a Černé hory s přilehlými bočními vrcholy a masív Zadní planiny a Liščí hory s přilehlými rozsochami.

Geomorfologické členění Krkonoš
ČESKÁ VYSOČINA • Krkonošsko-jesenická subprovincie • Krkonošská oblast
KRKONOŠSKÉ HŘBETY	Slezský hřbet	Západní Slezský hřbet (Vysoké kolo, 1509 m) Východní Slezský hřbet (Sněžka, 1603 m)
KRKONOŠSKÉ HŘBETY	Český hřbet	Západní Český hřbet (Kotel, 1435 m) Východní Český hřbet (Luční hora, 1555 m)
KRKONOŠSKÉ ROZSOCHY	Vilémovská hornatina	Kapradnická hornatina (Bílá skála, 968 m) Rokytnická hornatina (Čertova hora, 1023 m)
	Vlčí hřbet	nečlení se (Vlčí hřeben, 1140 m)
	Žalský hřbet	nečlení se (Mechovinec, 1081 m)
	Černohorská hornatina	Stráženská rozsocha (Zadní Planina, 1423 m) Černohorská rozsocha (Liščí hora, 1363 m)
	Růžohorská hornatina	Růžohorská rozsocha (Růžová hora, 1396 m) Maloúpská rozsocha (Lysečinská hora, 1190 m)
	Rýchory	nečlení se (Dvorský les, 1035 m)
VRCHLABSKÁ VRCHOVINA	Janský hřbet	nečlení se (Zlatá vyhlídka S, 810 m)
VRCHLABSKÁ VRCHOVINA	Lánovská vrchovina	nečlení se (Sovinec, 765 m)
PROVINCIE • Subprovincie • Oblast / Celek / PODCELEK • Okrsek • Podokrsek • (vrchol)

Vrcholy nad 1000 m n. m.

Černohorská rozsocha má nejvíc tisícovek ze všech krkonošských podokrsků:

Zadní Planina (1423 m)
Liščí hora (1363 m)
Světlý vrch (1316 m)
Černá hora (1300 m)
Světlá (1244 m)
Slatinná stráň (1153 m)
Lesní hora (1129 m)
Vlašský vrch (1037 m)
Jelení vrch (1025 m)
Javor (1002 m)
Špičák (1001 m)

Vodstvo

Ze západní strany a z centrální části Černohorské rozsochy odvádějí vodu říčky Malé Labe a Čistá, které jsou levými přítoky Labe. Východní severní a východní část odvodňuje řeka Úpa. Rozvodí je vedeno v linii Hofmanovy Boudy - Černá hora - Slatinná stráň - sedlo Sokol - Liščí hora - Liščí hřeben - Zadní planina. Severovýchodně od vrcholu Černé hory se nachází rašeliniště zvané Černohorská rašelina.

Vegetace

Souvislé monokulturní hospodářské smrčiny jsou v současnosti rozrušeny často rozsáhlými pasekami. Mezi vrcholy Liščí hory a Zadní planiny roste Borovice kleč. Jsou zde četné luční enklávy (např. Lučiny, Hrnčířské boudy, Liščí louka)

Ochrana přírody

Celý prostor Černohorské rozsochy se nachází na území Krkonošského národního parku.

Komunikace

Přes Černohorskou rozsochu nevede žádná veřejná komunikace. Četné jsou neveřejné zpevněné komunikace spojující jednotlivé luční enklávy mezi sebou a s obcemi na okrajích. Rozsochu pokrývá hustá síť značených turistických tras.

Stavby

Rozsáhlejší zastavěné plochy se nacházejí pouze v prostorech obcí a měst v údolích přiléhajících k okrajům rozsochy (Pec pod Sněžkou, Horní Maršov, Janské Lázně, Černý Důl, Dolní Dvůr). Na mnoha lučních enklávách stojí četné horské boudy a chalupy. Nacházejí se zde lyžařské sjezdovky a dvě lanové dráhy (Lanová dráha Janské Lázně - Černá hora a lanová dráha Pec pod Sněžkou - Hnědý vrch). Na Černé hoře a Hnědém vrchu se stojí rozhledny.