Nejvyšší pokladník

Nejvyšší pokladník neboli nejvyšší šacmistr[1] (německy Oberst-Schatzmeister, latinsky summus thesaurarius) byl dvorský úřad.

Svatá říše římská

Od Vestfálského míru v roce 1648 zastával úřad arcipokladníka (Erz-Schatzmeister, Archithesaurarius) kurfiřt falckrabě rýnský, od roku 1777 kurfiřt hannoverský.

Úřad říšského dědičného pokladníka byl v roce 1648 od kurfiřta dědičně propůjčen hrabatům, od roku 1803 knížatům ze Sinzendorfu.

České království

Milan Buben tento úřad označuje jako nejvyšší komorník.[2] V Českém království byl ustanoven až před korunovací Karla VI. na českého krále v roce 1723,[pozn. 1] úřad tehdy zastával Jan Josef z Vrtby.[3][1][pozn. 2] Vrtbové vymřeli v roce 1830. Od roku 1834 zastávala dědičný úřad knížata z Lobkowicz z roudnické primogenitury.[4][2]

Odznakem úřadu byla torba.[2] Úřad se uplatnil především při korunovacích nebo holdování stavů panovníkovi. Během korunovace rozhazoval lidem mince.[5]

  • 1723–1737 Jan Josef z Vrtby[1] (1669 – 14. 9. 1737 nebo 1734), zastával také úřad nejvyššího purkrabího (1712–1734)
    • protože byl i zemským úředníkem, na korunovaci Karla VI. v roce 1723 ho jako nejvyššího pokladníka zastoupil jeho bratr František Václav z Vrtby[5]
  • 1737–1750 František Václav z Vrtby starší (1671 – 20. 9. 1750) nebo František Václav mladší (1725–1762)?
    • úřad zastával při korunovaci Marie Terezie v roce 1743
  • 1750–1782 Jan Josef z Vrtby (1713 – 7. 6 1782)
  • 1782–1830 František Josef z Vrtby (1759 nebo 1765 Praha – 27. 8. 1830 Křimice)
  • 1830–1834 neobsazen
  • 1834–1868 Ferdinand Josef Jan z Lobkowicz (13. 4. 1797 Hollabrunn – 18. 12. 1868 Vídeň), 8. kníže
  • 1868–1903 Mořic z Lobkowicz (1831–1903), 9. kníže
  • 1903–1918 Ferdinand Zdeněk z Lobkowicz (1858–1938), 10. kníže

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Před korunovací Karla VI. byl v roce 1723 ustanoven také úřad korouhevníka panského a rytířského stavu.[1]
  2. ↑ Milan Buben uvádí nejvyššího komorníka až od roku 1725.[2]

Reference

  1. ↑ a b c d VÁCHA, Štěpán; VESELÁ, Irena; VLNAS, Vít; VOKÁČOVÁ, Petra. Karel VI. a Alžběta Kristýna. Česká korunovace 1723. Praha: Paseka, 2009. 528 s. ISBN 978-80-7432-002-6. S. 84. Dále jen Karel VI. a Alžběta Kristýna. Česká korunovace 1723. 
  2. ↑ a b c d BUBEN, Milan. Encyklopedie heraldiky. Praha: Libri, 1994. 420 s. ISBN 80-901579-4-7. S. 235. 
  3. ↑ VOKÁČOVÁ, Petra. Příběhy o hrdé pokoře: aristokracie českých zemí v době baroka. Praha: Academia, 2014. 964 s. ISBN 978-80-200-2364-3. S. 401. 
  4. ↑ SEKYRKOVÁ, Milada. 7. 9. 1836. Ferdinand V. Poslední pražská korunovace. Praha: Havran, 2004. 192 s. (Dny, které tvořily české dějiny). ISBN 80-86515-37-0. S. 63. Dále jen 7. 9. 1836. Ferdinand V. Poslední pražská korunovace. 
  5. ↑ a b Karel VI. a Alžběta Kristýna. Česká korunovace 1723, s. 210
  6. ↑ Ottův slovník naučný. 6. díl. Čechy – Danseur. Praha: J. Otto, 1893. Dostupné online. S. 546. 

Související články

Nejvyšší dvorští a dědiční úředníci
České království
hrabě královské kaple (arcibiskup olomoucký) • ustavičný kaplan (opat emauzský) • nejvyšší almužník (od 1791 opat strahovský) • nejvyšší hofmistr (od 1719 Kinští z Vchynic a Tetova) • nejvyšší maršálek (1620–1702 z Dubé) • nejvyšší dědičný stolník (od 1723 Colloredo-Mansfeldové) • nejvyšší dědičný číšník (od 1716 Czerninové z Chudenic) • nejvyšší dědičný kráječ (od 1656 Waldsteinové) • nejvyšší dědičný kuchmistr (od 1723 Wratislavové z Mitrowicz) • nejvyšší pokladník (od 1834 Lobkowiczové – vévodové roudničtí) • nejvyšší dědičný komoří nad stříbry (Salm-Reifferscheidtové) • korouhevník stavu panského (Chorinští z Ledské) • korouhevník stavu rytířského (Vořikovští z Kunratic) • nejvyšší dědičný dveřník (od 1743 Mladotové ze Solopisk) • nejvyšší dědičný poštmistr (od 1628 Paarové) • nejvyšší lovčí • nejvyšší mincmistr