Jiří Štěpán Bruntálský z Vrbna

Jiří Štěpán Bruntálský z Vrbna

Moravský zemský hejtman
Ve funkci: 1667 – 1667
Panovník	Leopold I.
Předchůdce	Karel II. z Lichtenštejna-Kastelkornu
Nástupce	František Karel Libštejnský z Kolovrat


Narození	1615
Úmrtí	9. února 1682 (ve věku 66–67 let) nebo 2. září 1682 (ve věku 66–67 let) Praha Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Titul	1652 hrabě
Choť	Johana z Bernsteinu Marie Eliška Kinská z Vchynic a Tetova
Rodiče	Štěpán Bruntálský z Vrbna Anna z Oppersdorfu
Děti	Ferdinand Oktavián Bruntálský z Vrbna Helena Bruntálská z Vrbna Václav Albrecht Bruntálský z Vrbna
Zaměstnání	politik
Profese	šlechtic
Náboženství	římskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Jiří Štěpán Bruntálský z Vrbna (asi 1615 – 9. února nebo 2. září^[1] 1682 Praha) byl moravský šlechtic ze slezské linie rodu Bruntálských z Vrbna. Působil jako voják císařské armády a v letech 1662–1682 zastával významné zemské úřady na Moravě, mj. moravského zemského hejtmana.

Život

Narodil se jako syn Štěpána Bruntálského z Vrbna a jeho manželky Anny z Oppersdorfu.^[2]

V posledních letech třicetileté války bojoval pod velením generálů Mercyho, Hatzfelda a Motecuccoliho a dále v bojích švédsko-polské války a proti Turkům u St. Gotthardu v roce 1664.

V roce 1652 byl spolu se svým strýcem Bernartem Bruntálským z Vrbna povýšen do hraběcího stavu.

Jiří Štěpán byl postupně majitelem rozsáhlého panství, do kterého patřily Letovice, Velké Heraltice, Dobrostavice, Königsberg, Nažidla a další. V roce 1668 koupil zámek ve Velkých Heralticích i s celým heraltickým panstvím. V 70. letech 17. století zámek přestavěl italský stavitel usazený v Opavě Lorenc Nicolo.^[3] Na vnitřním vybavení zámku a především zámecké kaple se podílel sochař a štukátor Andreas Anrath.^[4]

Při smrti Jiřího Štěpána z Vrbna nebyla stavba zámku ještě dokončena.

„	Zámek, ve kterém jedna strana nová, již sice až po dach vybudovaná, však vrchní štok bez povalův, dlážky, dveří a oken se nachází.	“
— Pozůstalostní inventář Jiřího Štěpána Bruntálského z Vrbna z roku 1682^[5]

Manželství a potomstvo

Jiří Štěpán byl dvakrát ženatý a z obou manželství měl celkem nejméně 23 dětí.

z prvního manželství s Johanou z Bernsteinu měl 16 dětí, z nichž se pouze dcera Anna Helena dožila vyššího věku a provdala se za hraběte Pražmu z Bílkova.
Jeho druhou manželkou byla hraběnka Marie Alžběta Kinská, vdova po Bohuslavu Berkovi z Dubé, s níž měl několik dětí. Synové Ferdinand Oktavián^[6], Václav Albrecht (1659-1732), který se oženil s Marií Augustou princeznou z Fürstenbergu. Tato rodová linie však vyhasla roku 1757 v osobě jejich syna Karla Václava, jenž padl v boji poblíž Vratislavi.

Odkazy

Reference

↑ Jiří Štěpán Bruntálský z Vrbna. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-03-22]. Dostupné online.
↑ STIBOR, Jiří. Bruntálští z Vrbna. In: DOKOUPIL, Lumír. Biografický slovník Slezska a severní Moravy 10. Ostrava: Ostravská univerzita, 1998. ISBN 80-7042-502-4. S. 45.
↑ INDRA, Bohumír. Přestavba starého a stavba nového zámku ve Velkých Heralticích koncem 17. a 18. století. Časopis Slezského muzea. 1996, roč. B 45, čís. 1, s. 1. Dále jen Přestavba starého a stavba nového zámku ve Velkých Heralticích. ISSN 1211-3131.
↑ Přestavba starého a stavba nového zámku ve Velkých Heralticích, s. 3.
↑ Přestavba starého a stavba nového zámku ve Velkých Heralticích, s. 5.
↑ BLKÖ:Wrbna-Freudenthal, Ferdinand Octavian – Wikisource. de.wikisource.org [online]. [cit. 2023-03-22]. Dostupné online. (německy)

Literatura

INDRA, Bohumír. Přestavba starého a stavba nového zámku ve Velkých Heralticích koncem 17. a 18. století. Časopis Slezského muzea. 1996, roč. B 45, čís. 1, s. 1–15. ISSN 1211-3131.
MAŠITOVÁ, Petra. Sonda do každodennosti barokního kavalíra. (Pozůstalostní inventář Jiřího Štefana, hraběte z Vrbna a Bruntálu). Sborník bruntálského muzea. 2003, roč. 6, s. 56–75. ISSN 1801-2205.
STIBOR, Jiří. Bruntálští z Vrbna. In: DOKOUPIL, Lumír. Biografický slovník Slezska a severní Moravy 10. Ostrava: Ostravská univerzita, 1998. ISBN 80-7042-502-4. S. 23–50.