Gitanas Nausėda
Gitanas Nausėda | |
---|---|
Gitanas Nausėda | |
9. prezident Litvy | |
Úřadující | |
Ve funkci od: 12. července 2019 | |
Předseda vlády | Saulius Skvernelis Ingrida Šimonytėová |
Předchůdkyně | Dalia Grybauskaitė |
Stranická příslušnost | |
Členství | bezpartijní |
Narození | 19. května 1964 (60 let) Klaipėda, Litevská SSR, Sovětský svaz |
Choť | Diana Nausėdienė |
Děti | Gedailė Nausėdaitė Ugnė Nausėdaitė |
Příbuzní | Antanas Nausėda (otec) Ona Stasė Nausėdienė (matka) |
Alma mater | Vilniuská univerzita |
Profese | politik, ekonom |
Majetek | 0,4 milionu USD (2019)[1] |
Ocenění | Řád knížete Jaroslava Moudrého I. třídy Řád Vitolda Velikého Leopoldův řád Řád rumunské hvězdy |
Podpis | |
Commons | Gitanas Nausėda |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Gitanas Nausėda (* 19. května 1964 Klaipėda) je litevský politik a ekonom, od července 2019 prezident Litvy. Před vstupem do politiky pracoval jako ekonom, nejdříve ve státních institucích včetně centrální banky a poté v soukromém bankovním sektoru.
Vzdělání
V letech 1982–1987 vystudoval Fakultu průmyslové ekonomie na Vilniuské univerzitě; další dva roky byl doktorandem na Fakultě ekonomie téže univerzity u profesora Vladase Astrauskase. V období 1990 až 1992 získal v rámci postgraduálního studia grant DAAD ke studijnímu pobytu na Univerzitě v Mannheimu.[2] Disertační práci na téma „Příjmová politika během inflace a stagflace (na litevském příkladu)“, obhájil na Vilniuské univerzitě roku 1993 a obdržel titul Ph.D.[3] Léta 2009 se stal docentem na soukromé škole Vilnius University Business School, založené roku 1989.[4][2]
Profesní kariéra
Profesní dráhu ekonoma zahájil v letech 1992–1993 ve Výzkumném ústavu pro ekonomiku a privatizaci; další dva roky působil na úřadu národního regulátora v Radě pro hospodářskou soutěž Litvy jako vedoucí oddělení finančních trhů. V období 1994–2000 byl zamětnancem litevské centrální banky, nejdříve na úseku regulace a dohledu nad komerčním bankovnictvím a poté ve funkci ředitele úseku měnové politiky. Poslední dva roky také zasedal ve správní radě centrální banky.[5][2]
Mezi roky 2000–2008 se stal hlavním ekonomem a poradcem předsedy správní rady bankovního domu AB Vilniaus Bankas. Další desetileté období, do roku 2018, působil postupně na pozicích finančního analytika, hlavního ekonoma a poradce prezidenta banky Raimondase Kvedarase v SEB Bankas.[5][2]
Prezident republiky
Jako nezávislý kandidát a nestraník oznámil 17. září 2018 účast v květnových prezidentských volbách 2019.[6] V kampani kladl důraz na svou nezávislost a proklamoval ochotu spolupracovat s vládou jakékoli orientace. V úvodním kole, jež se odehrálo 12. května 2019, skončil z devíti kandidátů těsně druhý, když za vítěznou poslankyní a bývalou ministryní financí Ingridou Šimonytėovou zaostal o 0,37 % platných hlasů.[7] O čtrnáct dní později ji ve druhém kole jasně porazil, ziskem 66,53 %, respektive 881 495 platných hlasů. Prezidentská inaugurace proběhla 12. července 2019.[8][7]
První zahraniční cestu uskutečnil čtyři dny po inauguraci do Varšavy, kde se střetl se svým protějškem Andrzejem Dudou.[9] Během návštěvy se ozývaly výzvy k prohloubení bilaterálních vztahů, než jaké panovaly za jeho předchůdkyně Dalii Grybauskaitėové.[10] Odmítavě se vyjádřil ke snaze vůdců Evropské unie sankcionovat Polsko za jeho postup vůči Nejvyššímu soudu a krokům v soudnictví.[11] Do jednoho měsíce od nástupu do úřadu byl podle průzkumů litevského rozhlasu a televize považován za nejdůvěryhodnějšího politika státu.[12] Během berlínské schůzky s Angelou Merkelovou v srpnu 2019, naléhal na kancléřku v udržování sankcí proti Rusku.[13] V otázce návštěvy Ruska navázal na kritický postoj Grybauskaitéové, která Ruskou federaci označila za „teroristický stát“.[7] Nausėda uvedl, že Rusko nenavštíví, dokud bude trvat ruská anexe Krymu.[7] Rovněž odmítl možné setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem jako „zbytečné“, když Litva čelila „reálné hrozbě“ a „nebezpečí“ na hranicích s Ruskem.[14]
Prezidentský mandát obhajoval ve volbách v roce 2024. První kolo voleb vyhrál se ziskem 44 % hlasů a postoupil tak do druhého kola, do něhož postoupila rovněž litevská premiérka Ingrida Šimonytėová, která v prvním kole získala necelých 20 % hlasů.[15] Ve druhém kole ji se ziskem téměř 76 % hlasů porazil a mandát se mu tak podařilo obhájit.[16]
Soukromý život
Narodil se roku 1964 v přímořské Klaipėdě, tehdejší součásti Litevské sovětské socialistické republiky. Otec Antanas Nausėda (* 1929) je inženýr, který mimo jiné pracoval jako vedoucí závodu na recyklaci lepenek a papírových obalů AB Klaipėdos kartonas. Matka Ona Stasė Nausėdienė (1932–2014) byla učitelka fyziky a matematiky; sestra Vilija Nausėdaitė (* 1959) je profesí ekonomka.[17]
V roce 1990 se oženil s inženýrkou, módní technoložkou Dianou Nepaitė (* 1964), pracující pro vilniuskou pobočku společnosti H&M.[2] Do manželství se narodily dcery Gedailė a Ugnė Nausėdaitė.[18] Vyjma rodné litevštiny hovoří rusky, anglicky a německy.[2]
Čestný doktorát Univerzity v Gifu obdržel 24. října 2019.[19]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gitanas Nausėda na anglické Wikipedii.
- ↑ ŽELNIENĖ, Liepa. G.Nausėdos turtas – namas nevertas nė 700 tūkst. eurų, knygų kolekcijos deklaruoti nepavyko [online]. www.15min.lt, 2019-04-12 [cit. 2019-12-05]. Dostupné online. (litevsky)
- ↑ a b c d e f KEDAITIENE, Angele. Gitanas Nauseda as the new President of Lithuania [online]. EUnewsLithuania, 2019-06-04 [cit. 2019-12-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-12-05. (anglicky)
- ↑ LIETUVOS MOKSLO POTENCIALAS [online]. www.mokslas.mii.lt. Dostupné online. (litevsky) Je zde použita šablona
{{Cite web}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ Gitanas Nausėda - Biografija [online]. Nauseda 2019 [cit. 2019-12-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-01. (litevsky) Je zde použita šablona
{{Cite web}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ a b Bloomberg - Are you a robot? [online]. Bloomberg. Dostupné online. Je zde použita šablona
{{Cite web}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ Lithuanian opposition party names favorites for presidential election Dostupné online Archivováno 26. 11. 2020 na Wayback Machine.. Xinhua, 18. září 2018. (anglicky)
- ↑ a b c d ČTK. Prezidentské volby v Litvě jednoznačně vyhrál uznávaný ekonom Gitanas Nauséda. Lidovky.cz [online]. 2019-05-27 [cit. 2019-12-05]. Dostupné online.
- ↑ Gitanas Nauseda to be inaugurated as next president of Lithuania [online]. 11-07-2019. Dostupné online. Je zde použita šablona
{{Cite web}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ G.Nausėda Varšuvoje pamatė visišką sutarimą su Lenkija, ES sankcijoms kaimynei nepritartų Dostupné online. 15min.lt, 2019-07-16
- ↑ Nausėda, visiting Poland, urged to get more personal than Grybauskaitė [online]. 16-07-2019 [cit. 2019-12-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 19-07-2019. Je zde použita šablona
{{Cite web}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ The Associated Press. New Lithuanian president against EU sanctions for Poland. City News [online]. WARSAW, Poland: 2019-07-16 [cit. 2019-12-05]. Dostupné online.
- ↑ President Gitanas Nausėda considered the most popular politician in Lithuania [online]. 12-08-2019 [cit. 2019-12-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 13-08-2019. Je zde použita šablona
{{Cite web}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ Lithuania's President calls on German Chancellor to maintain sanctions against Russia - news world | UNIAN [online]. [cit. 2019-12-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-09-22. Je zde použita šablona
{{Cite web}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ Lithuania’s president says he sees no reason to meet with Putin [online]. 14-08-2019 [cit. 2019-12-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 16-08-2019. Je zde použita šablona
{{Cite web}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ ČTK. Do druhého kola litevských prezidentských voleb postupují Nauséda a Šimonytéová. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-05-13]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Litevským prezidentem bude dál Nauséda, premiérka přiznala porážku. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-05-27]. Dostupné online.
- ↑ KLUSAS, Mindaugas. Nepaprasta išrinktojo prezidento tėčio Antano Nausėdos kelionė karo keliais: artimieji jį laikė mirusiu [online]. LRT, 2019-05-30 [cit. 2019-12-05]. Dostupné online. (litevsky)
- ↑ DEVEIKIS, Jonas. Nausėda prabilo apie savo gyvenimo moteris: dukros politiniame gyvenime nedalyvaus [online]. LRT, 2019-05-27 [cit. 2019-12-05]. Dostupné online. (litevsky)
- ↑ Prezidentui suteiktas Gifu universiteto garbės daktaro vardas [online]. LR Prezidento kanceliarija, 2019-10-24 [cit. 2019-12-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-10-28. (litevsky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Gitanas Nausėda na Wikimedia Commons
- Gitanas Nausėda na Facebooku
- Gitanas Nausėda na X (dříve Twitteru)
- Gitanas Nausėda na Instagramu
- Gitanas Nausėda na YouTube
- EHL, Martin. Putin ví, kam může zajít. Strašením se snaží jen spekulovat na slabost Evropy, říká litevský prezident. Hospodářské noviny (HN.cz) [online]. 2022-10-10. Dostupné online.
Evropská rada | ||
---|---|---|
Charles Michel (předseda rady) • Ursula von der Leyenová (předsedkyně komise) | ||
Alexander De Croo (Belgie) • Dimitar Glavčev (Bulharsko) • Petr Fiala (Česko) • Mette Frederiksenová (Dánsko) • Kaja Kallasová (Estonsko) • Petteri Orpo (Finsko) • Emmanuel Macron (Francie) • Andrej Plenković (Chorvatsko) • Simon Harris (Irsko) • Giorgia Meloniová (Itálie) • Níkos Christodúlídés (Kypr) • Gitanas Nausėda (Litva) • Evika Siliňová (Lotyšsko) • Luc Frieden (Lucembursko) • Viktor Orbán (Maďarsko) • Robert Abela (Malta) • Olaf Scholz (Německo) • Mark Rutte (Nizozemsko) • Donald Tusk (Polsko) • Luís Montenegro (Portugalsko) • Karl Nehammer (Rakousko) • Klaus Iohannis (Rumunsko) • Kyriakos Mitsotakis (Řecko) • Robert Fico (Slovensko) • Robert Golob (Slovinsko) • Pedro Sánchez (Španělsko) • Ulf Kristersson (Švédsko) |
Prezidenti Litvy | ||
---|---|---|
Prezidenti (1918–1940) | Antanas Smetona (1919–1920) • Aleksandras Stulginskis (1920–1926) • Kazys Grinius (1926) • Antanas Smetona (1926–1940) | |
Představitelé na úrovni prezidenta (1990–1992) | Vytautas Landsbergis (předseda Litevského parlamentu) (1990–1992) | |
Prezidenti (od 1993) | Algirdas Brazauskas (1993–1998) • Valdas Adamkus (1998–2003) • Rolandas Paksas (2003–2004) • Valdas Adamkus (2004–2009) • Dalia Grybauskaitė (2009–2019) • Gitanas Nausėda (od 2019) | |
Zastupující/dočasní prezidenti | Jonas Staugaitis (1926) • Antanas Merkys (1940) • Justas Paleckis (1940) • Stasys Lozoraitis (1944–1983 v exilu) • Stasys Antanas Bačkis (1983–1991 v exilu) • Jonas Žemaitis-Vytautas (1949–1953 v odboji) • Artūras Paulauskas (2004 po impeachmentu Rolanda Paksa) |
Hlavy členských států Evropské unie | |
---|---|
Filip (Belgie) • Rumen Radev (Bulharsko) • Petr Pavel (Česko) • Frederik X. (Dánsko) • Alar Karis (Estonsko) • Alexander Stubb (Finsko) • Emmanuel Macron (Francie) • Zoran Milanović (Chorvatsko) • Michael D. Higgins (Irsko) • Sergio Mattarella (Itálie) • Níkos Christodúlídés (Kypr) • Gitanas Nausėda (Litva) • Edgars Rinkēvičs (Lotyšsko) • Jindřich I. (Lucembursko) • Tamás Sulyok (Maďarsko) • George Vella (Malta) • Frank-Walter Steinmeier (Německo) • Vilém Alexandr (Nizozemsko) • Andrzej Duda (Polsko) • Marcelo Rebelo de Sousa (Portugalsko) • Alexander Van der Bellen (Rakousko) • Klaus Iohannis (Rumunsko) • Katerina Sakellaropulosová (Řecko) • Peter Pellegrini (Slovensko) • Nataša Pircová Musarová (Slovinsko) • Filip VI. (Španělsko) • Karel XVI. Gustav (Švédsko) |