František Štafa
Ing. František Štafa | |
---|---|
poslanec Federálního shromáždění (SL) | |
Ve funkci: 1983 – 1986 | |
Ve funkci: 1986 – 1990 | |
11. primátor hlavního města Prahy | |
Ve funkci: 22. června 1981 – 4. července 1988 | |
Předchůdce | Zdeněk Zuska |
Nástupce | Zdeněk Horčík |
Stranická příslušnost | |
Členství | KSČ |
Narození | 31. března 1932 (92 let) Senice na Hané Československo Československo |
Alma mater | ČVUT |
Profese | politik |
Ocenění | Řád práce |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
František Štafa (* 31. března 1932 Senice na Hané[1]) byl český a československý politik Komunistické strany Československa, primátor hlavního města Prahy a poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění za normalizace.
Biografie
Vyučil se na strojního zámečníka a pak vystudoval dálkově večerní průmyslovku. Roku 1959 absolvoval Strojní fakultu Českého vysokého učení technického. Angažoval se i politicky. Zastával funkce v Československém svazu mládeže, na Městském výboru KSČ v Praze i na Ústředním výboru Komunistické strany Československa.[2] V letech 1970–1981 byl vedoucím Úřadu předsednictva vlády ČSSR, od roku 1981 do roku 1988 působil na postu primátora hlavního města Prahy. V roce 1982 mu byl udělen Řád práce. Dne 25. listopadu 1982 byl kooptován za člena Ústředního výboru Komunistické strany Československa. XVII. sjezd KSČ ho ve funkci potvrdil.[3]
Na kandidátní listinu v komunálních volbách v roce 1981 byl zařazen na poslední chvíli místo dosavadního primátora Zdeňka Zusky. Jeho nástup do funkce primátora byl výrazem personální obměny vedení hlavního města. Profiloval se jako technokrat a pragmatik, bez větší předchozí stranické kariéry. Jako první primátor měl inženýrský titul. Na postu primátora působil méně autoritativně než jeho předchůdce. Na radnici vnesl jisté uvolnění a otevřenost. Za jeho primátorství pokračovala masivní bytová panelová výstavba, došlo k dokončení Barrandovského mostu, rozšiřovaly se linie metra. Dokončena byla oprava historických domů podél Královské cesty a rekonstrukce některých významných budov. Zároveň se ale ukazovaly limity centrálního plánování a příznaky ekonomické stagnace města i celého státu. Jeho kariéra v čele hlavního města skončila roku 1988. V dubnu 1988 se předsedou Městského výboru KSČ v Praze stal Miroslav Štěpán a na jeho popud byl Štafa téhož roku vystřídán Zdeňkem Horčíkem.[2]
Zasedal také v nejvyšším zákonodárném sboru. Po volbách roku 1981 usedl za KSČ do Sněmovny lidu (volební obvod č. 1 - Praha 1, hlavní město Praha). Křeslo nabyl až dodatečně v březnu 1983 po doplňovacích volbách. Mandát obhájil ve volbách roku 1986 (obvod Praha 4-sever). Ve Federálním shromáždění setrval do ledna 1990, kdy rezignoval na svůj post v rámci procesu kooptací do Federálního shromáždění po sametové revoluci.[4][5][6]
Od roku 1991 je společníkem v Primera spol. s r.o. (od roku 1993 v likvidaci),[7] v letech 2000–2002 byl členem dozorčí rady společnosti Futura, a.s., která mj. vydává Haló noviny.[8]
Odkazy
Reference
- ↑ František Štafa [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-05-08]. Dostupné online.
- ↑ a b Ing. František Štafa [online]. praha.eu [cit. 2012-05-08]. Dostupné online.
- ↑ Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945 - 1989 [online]. www.cibulka.net [cit. 2012-05-08]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-05-08]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-05-08]. Dostupné online.
- ↑ Příloha k usnesení Předsednictva Federálního shromáždění ČSSR o stanovení volebních obvodů pro volby do Federálního shromáždění č. 33/1981 Sb. [online]. mvcr.cz [cit. 2012-05-08]. Dostupné online.
- ↑ Úplný výpis z obchodního rejstříku - PRIMERA spol. s r.o. - v likvidaci, C 4282 vedená u Městského soudu v Praze
- ↑ Úplný výpis z obchodního rejstříku - FUTURA, a.s., B 638 vedená u Městského soudu v Praze
Externí odkazy
- (česky) František Štafa v parlamentu
Primátoři Prahy | |
---|---|
1922–1937: Karel Baxa • 1937–1939: Petr Zenkl • 1939–1940: Otakar Klapka • 1940–1945: Alois Říha • 1945: Václav Vacek • 1945–1946: Petr Zenkl • 1946–1954: Václav Vacek • 1954–1964: Adolf Svoboda • 1964–1970: Ludvík Černý • 1970–1981: Zdeněk Zuska • 1981–1988: František Štafa • 1988–1989: Zdeněk Horčík • 1989–1990: Josef Hájek • 1990–1991: Jaroslav Kořán • 1991–1993: Milan Kondr • 1993–1998: Jan Koukal • 1998–2002: Jan Kasl • 2002: Igor Němec • 2002–2010: Pavel Bém • 2010–2013: Bohuslav Svoboda • 2013–2014: Tomáš Hudeček • 2014–2018: Adriana Krnáčová • 2018–2023: Zdeněk Hřib • 2023–dosud: Bohuslav Svoboda | |
Seznam představitelů Prahy |