Adolf Svoboda
Adolf Svoboda | |
---|---|
Adolf Svoboda (vpravo) s J. Gagarinem | |
Poslanec Národního shromáždění ČSR | |
Ve funkci: 1952 – 1953 | |
8. primátor hlavního města Prahy | |
Ve funkci: 1954 – 1964 | |
Předchůdce | Václav Vacek |
Nástupce | Ludvík Černý |
Stranická příslušnost | |
Členství | ČSDSD KSČ |
Narození | 16. června 1900 Chvaly Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 9. února 1969 (ve věku 68 let) Praha Československo Československo |
Místo pohřbení | Bubenečský hřbitov |
Profese | politik |
Ocenění | Řád republiky |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Adolf Svoboda (16. června 1900 Chvaly[1] – 9. února 1969 Praha[2]) byl český a československý politik Komunistické strany Československa, poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSR a od 50. do 60. let primátor hlavního města Prahy.
Biografie
Vyučil se strojním zámečníkem, již od mladých let se začal angažovat v politice a odborovém hnutí. V roce 1916 vstoupil do Svazu kovodělníků, později usedl do krajského výboru sociálně demokratické mládeže. Roku 1921 se stal jedním ze zakládajících členů KSČ. Působil na regionální i celostátní stranické úrovni. Po okupaci Československa nacisty byl zatčen a většinu války strávil v koncentračních táborech.[3][4]
Po válce jeho politická kariéra pokračovala. Stal se předsedou OV KSČ v Praze a členem rady národního výboru v Praze. Zasedal v ústředním výboru Svazu československo-sovětského přátelství, působil jako tajemník KV KSČ, později předseda a vedoucí tajemník MV KSČ.[4] V prosinci 1952 byl na celostátní konferenci KSČ zvolen kandidátem Ústředního výboru Komunistické strany Československa. Členem ÚV KSČ ho zvolil X. sjezd KSČ a XI. sjezd KSČ. XII. sjezd KSČ a XIII. sjezd KSČ ho dosadil do funkce člena Ústřední kontrolní a revizní komise KSČ.[5] Byl mu udělen Řád republiky.[4]
Po volbách roku 1948 byl zvolen do Národního shromáždění za KSČ ve volebním kraji Praha. Mandát nabyl až dodatečně v březnu 1952 jako náhradník poté, co rezignoval poslanec František Vais. V parlamentu zasedal do konce funkčního období, tedy do voleb roku 1954.[6]
V letech 1954 až 1964 zastával pozici primátora hlavního města Prahy. V době jeho primátorství sice v Praze vzniklo několik významných staveb, celkově však podinvestované město chátralo zejména ve svých centrálních částech. Během jeho působení byl na Letné odhalen a po sedmi letech opět zbořen monumentální Stalinův pomník, největší skupinové sousoší v Evropě.[3]
Zemřel v únoru 1969.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Cvaly
- ↑ Schematismus k dějinám Komunistické strany Československa (1921-1992). Praha: Národní archiv, 2010. ISBN 978-80-86712-87-1.
- ↑ a b Listy hl. m. Prahy, Červenec 2010, s. 7 [nefunkční odkaz] [online]. listypraha.cz [cit. 2015-03-06]. Dostupné online. (česky [nefunkční odkaz]) [nedostupný zdroj]
- ↑ a b c d Zemřel soudruh Adolf Svoboda. Rudé právo. Únor 1969, roč. 49, čís. 35, s. 2. Dostupné online.
- ↑ Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945 - 1989 [online]. www.cibulka.net [cit. 2012-01-16]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-19]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Listy hl. m. Prahy, Červenec 2010, s. 7[nedostupný zdroj]
Primátoři Prahy | |
---|---|
1922–1937: Karel Baxa • 1937–1939: Petr Zenkl • 1939–1940: Otakar Klapka • 1940–1945: Alois Říha • 1945: Václav Vacek • 1945–1946: Petr Zenkl • 1946–1954: Václav Vacek • 1954–1964: Adolf Svoboda • 1964–1970: Ludvík Černý • 1970–1981: Zdeněk Zuska • 1981–1988: František Štafa • 1988–1989: Zdeněk Horčík • 1989–1990: Josef Hájek • 1990–1991: Jaroslav Kořán • 1991–1993: Milan Kondr • 1993–1998: Jan Koukal • 1998–2002: Jan Kasl • 2002: Igor Němec • 2002–2010: Pavel Bém • 2010–2013: Bohuslav Svoboda • 2013–2014: Tomáš Hudeček • 2014–2018: Adriana Krnáčová • 2018–2023: Zdeněk Hřib • 2023–dosud: Bohuslav Svoboda | |
Seznam představitelů Prahy |