Antonín Baudyš
doc. Ing. Antonín Baudyš, CSc. | |
---|---|
1. ministr obrany ČR | |
Ve funkci: 30. prosince 1992 – 21. září 1994 | |
Předseda vlády | Václav Klaus |
Předchůdce | ministerstvo zřízeno |
Nástupce | Vilém Holáň |
místopředseda vlády Jana Stráského | |
Ve funkci: 2. července 1992 – 31. prosince 1992 | |
ministr pověřený řízením ministerstva dopravy a ministerstva spojů ČSFR | |
Ve funkci: 2. července 1992 – 29. října 1992 | |
Předseda vlády | Jan Stráský |
místopředseda vlády Petra Pitharta | |
Ve funkci: 29. června 1990 – 2. července 1992 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | KDU-ČSL |
Narození | 9. září 1946 Praha Československo Československo |
Úmrtí | 23. srpna 2010 (ve věku 63 let) nebo 24. srpna 2010 (ve věku 63 let) Česko Česko |
Příčina úmrtí | rakovina mozku |
Choť | Zuzana Baudyšová (do 2010) Pavla Baudyšová (2010) |
Děti | Antonín Baudyš mladší Jan Baudyš |
Alma mater | ČVUT v Praze |
Zaměstnání | politik |
Profese | astrolog |
Náboženství | římský katolík |
Ocenění | Bludný balvan (1999) |
Commons | Antonín Baudyš |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Antonín Baudyš (9. září 1946, Praha – 24. srpna 2010) byl představitel české astrologie, vysokoškolský pedagog, spoluzakladatel a prezident sdružení LEX a politik.
Životopis
Vystudoval přesnou mechaniku a optiku na Fakultě strojní ČVUT. Působil jako pedagog na Katedře přesné mechaniky a optiky Fakulty strojní ČVUT, kde též udělal kandidaturu (1986) a docenturu (1988). Je spoluautorem řady učebních textů, studií a vynálezů z této oblasti.[1]
Do Československé strany lidové, současné Křesťanské a demokratické unie - Československé strany lidové, vstoupil počátkem 70. let. V roce 1990 se stal místopředsedou vlády České republiky a později za KDU-ČSL ministrem obrany v první Klausově vládě, kterým zůstal až do roku 1994. Byl také členem hlavního výboru Masarykova demokratického hnutí . V roce 1992 byl krátce místopředsedou federální vlády[2] a byl pověřen řízením federálních ministerstev dopravy a spojů. V roce 1996 se neúspěšně ucházel o křeslo senátora za Mělnicko.[3] Podílel se na založení sdružení legálních držitelů zbraní – Sdružení LEX. Při jeho založení v roce 1998 byl zvolen prezidentem sdružení, kterým zůstal až do své smrti. Propagoval myšlenku cvičení střelby pro občany, aby se každý, za své peníze, naučil bránit sám.[4]
Byl dvakrát ženatý. První dlouholetou manželkou byla Zuzana Baudyšová, s níž měl dva syny – Antonína a Jana. Po rozvodu v roce 2010 si v květnu téhož roku vzal Pavlu Bradáčovou.[5] Trpěl rakovinou mozku a v jejím důsledku 24. srpna 2010 zemřel.[6]
Kontroverze
Během jeho působení na ministerstvu obrany v letech 1993–1994 mu bylo vyčítáno několik afér. Poprvé, když dělostřelci v areálu Doupovských hor přestřelili vojenské pásmo a zasáhli civilní domek. Nedošlo ke zraněním ani ztrátám na životech. Podruhé byl kritizován za svůj výrok, že představitelé armády se podřízením okupaci roce 1968 dopustili vlastizrady.[7] Třetí kauzou, která mu byla médii vyčítána, byl případ generála Oldřicha Bárty, který byl přistižen ve švédském obchodním domě při krádeži rybářských háčků.[8]
Prostřelené letadlo
Pozornost veřejnosti vzbudil neobvyklý incident, při kterém buď on[9], či jeden z jeho bodyguardů, kpt. Jan Pasker prostřelil podlahu letadla, ve kterém cestovala delegace do Švédska.[10]
Bosenská iniciativa
Největší polemiku vzbudil jeho návrh na řešení války v Bosně z února 1994. Jednalo se o plán založený na Huntingtonově koncepci střetu civilizací podle příslušnosti k zeměpisným celkům, respektive náboženským celkům na planetě. Vzhledem k přítomnosti tří náboženství v Bosně Baudyš navrhoval, aby mírové jednotky Organizace spojených národů pocházely ze zemí s příslušnými náboženstvími (katolické, pravoslavné a muslimské vyznání). Plán vzbudil kritiku, protože nebyl konzultován s nikým z ministerstva obrany ani zahraničí, šlo pouze o soukromou iniciativu. [11]
Astrologická činnost
Po svém odchodu z politiky 1994 se již věnoval výhradně astrologii. S manželkou Zuzanou Baudyšovou, rozenou Pohlovou,[12] mají dvě děti, syn Antonín Baudyš mladší se rovněž věnuje astrologii. Český klub skeptiků Sisyfos mu v roce 1999 udělil zlatý Bludný balvan,[13] v roce 2005 tutéž cenu získal jeho syn, Antonín Baudyš mladší.[14] V roce 2008 mu byl udělen tzv. Bludný arcibalvan, který kromě něj obdrželi ještě jeho syn Antonín Baudyš mladší a americký psychoterapeut českého původu Stanislav Grof.[15]
Antonín Baudyš například předpověděl, že George W. Bush zemře v roce 2003.[16]
Dílo
- Technická optika (1989–1990)
- My & on (1998)[17]
- Magický rok 2000 aneb Dějiny v zrcadle hvězd (spolu s Janem Bauerem, 1999)
- Čeští vládci očima astrologa (spolu s Janem Bauerem, 2001)[18]
Odkazy
Reference
- ↑ HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. (Dějiny a kultura; sv. 10). ISBN 80-7325-029-2. Heslo Baudyš, Antonín, s. 12.
- ↑ Vláda Jana Stráského [online]. Praha: Vláda České republiky, c2009 [cit. 2009-03-03]. Dostupné online.
- ↑ http://volby.cz/pls/senat/se2111?xjazyk=CZ&xdatum=19961116&xobvod=28 Senátní volby 1996
- ↑ Představitelé LEXu http://www.gunlex.cz/?page_id=230
- ↑ LIDOVKY.CZ. Utajená svatba: exministr Baudyš se oženil s milenkou. Lidovky.cz [online]. 10-05-10. Dostupné online. ISSN 1213-1385.
- ↑ WIRNITZER, Jan; VÁLKOVÁ, Hana. Zemřel exministr obrany a astrolog Antonín Baudyš. iDnes.cz [online]. 2010-08-24, rev. 2010-08-24 [cit. 2010-08-24]. Roč. 11. Dostupné online.
- ↑ KDO BYL KDO v našich dějinách ve 20. století [online]. Praha: nakladatelství Libri, 2001 [cit. 2009-03-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-07.
- ↑ Společná česko-slovenská digitální parlamentní knihovna [online]. Praha: Parlament České republiky, 2004 [cit. 2009-03-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
- ↑ MARTINEK, Jan. Bush je ohrožen, předvídá Baudyš. Lidové noviny. 2007-06-23, roč. 20, s. 3. Dostupné online. ISSN 0862-5921.
- ↑ ŠÍDLO, Jindřich. Největší chyba kapitána Paskera. Respekt. 1995-01-30, roč. 6, s. 3. Dostupné online. ISSN 0862-6545. [nedostupný zdroj]
- ↑ Společná česko-slovenská digitální parlamentní knihovna [online]. Praha: Parlament České republiky, 2004 [cit. 2009-03-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-11.
- ↑ JINDROVÁ, Eliška; JINDRA, Jaromír. Hvězda jménem Baudyš. Brno: Moba, c2000. ISBN 80-243-0461-9. S. 6.
- ↑ Zlatý bludný balvan: Doc. Ing. Baudyš [online]. Český klub skeptiků Sisyfos, rev. 2006-11-03 [cit. 2009-03-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-11-11.
- ↑ Komise pro udělování Bludných balvanů při Českém klubu skeptiků Sisyfos. Zlatý bludný balvan za rok 2005 - jednotlivci [online]. Český klub skeptiků Sisyfos, rev. 2006-11-03 [cit. 2009-03-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-12-18.
- ↑ Komise pro udělování Bludných balvanů při Českém klubu skeptiků Sisyfos. Jubilejní Diamantový Bludný Arcibalvan - firma Antonín Baudyš, otec a syn [online]. Praha: Český klub skeptiků Sisyfos, 2008-03-09 [cit. 2009-03-27]. Dostupné online.
- ↑ Astrologové a propagátoři pití moči získali Bludné balvany
- ↑ BAUDYŠ, Antonín. My & on. [Praha?]: Primus, 1998. ISBN 80-85625-94-6.
- ↑ BAUDYŠ, Antonín; BAUER, Jan. Čeští vládci očima astrologa. Praha: Hart, 2001. ISBN 80-86529-00-2.
Literatura
- HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. 308 s. ISBN 80-7325-029-2.
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století I. A-J. Praha ; Litomyšl: Paseka, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Antonín Baudyš na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Antonín Baudyš
- Osobní stránky, baudys.webnode.com
- Eva Tichá: Antonín Baudyš: Kvůli horoskopu klidně zruším schůzku ona.idnes.cz ,8. ledna 2008
- -ids-: Antonínu Baudyšovi se on-line rozhovor moc líbil idnes.cz, 30. prosince 1999
- Jan Wirnitzer: Zemřel exministr obrany a astrolog Antonín Baudyš zpravy.idnes.cz, 24. srpna 2010
- Stanislav Gibson: Zemřel prezident Lexu, Ing. Antonín Baudyš, CSc.
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
Vláda Jana Stráského | |
---|---|
Předseda vlády | Jan Stráský (jmenován 2. července 1992, ODS) |
Členové v den jmenování vlády 2. července 1992 | Miroslav Macek (místopředseda vlády, práce a soc. věcí a Federální výbor pro životní prostředí, ODS) • Rudolf Filkus (první místopředseda vlády a ministr kontroly, HZDS) • Milan Čič (místopředseda vlády a Federálního úřad pro hospodářskou soutěž HZDS)• Antonín Baudyš (místopředseda vlády, doprava a spoje, KDU-ČSL) • Petr Čermák (vnitro, ODS) • Jan Klak (finance, ODS) • Jaroslav Kubečka (hospodářství, HZDS) • Jozef Moravčík (zahraniční věci, HZDS) • Imrich Andrejčák (obrana, HZDS) |
Druhá vláda Petra Pitharta | ||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Předseda vlády | Petr Pithart (jmenován 29. června 1990, OF, později OH) | |||||||||||||||
Členové v den jmenování vlády 29. června 1990 | Milan Lukeš (místopředseda vlády, OF, později OH) • František Vlasák (místopředseda vlády - demise 31. května 1991, OF, později OH) • Antonín Baudyš (místopředseda vlády, KDU-ČSL) • Karel Špaček (financí, OF, později OH) • Leon Richter (spravedlnost – demise 2. ledna 1992, nestraník, později OH) • Bedřich Moldan (životního prostředí – demise 24. ledna 1991, OF) • Jan Vrba (průmyslu, nestraník, později OH) • Vlasta Štěpová (obchodu a cestovního ruchu, OF, později OH) • Bohumil Kubát (zemědělství a výživa, OF, později ODA) • Petr Vopěnka (školství, mládeže a tělovýchovy, KDS) • Tomáš Hradílek (vnitro – demise 14. listopadu 1990, OF) • Milan Horálek (práce a sociálních věcí, OF) • Martin Bojar (zdravotnictví, nestraník) • Milan Uhde (kultury, OF, později ODS) • Ludvík Motyčka (výstavba a stavebnictví – zrušeno 31. prosince 1990, KDU-ČSL) • Bohumil Tichý (státní kontroly – demise 20. června 1991, HSDMS) • Tomáš Ježek (bez portfeje; správy národního majetku a privatizace, OF, později ODA) • Karel Dyba (bez portfeje; hospodářskou politiku a rozvoj, OF, později ODS) • Miroslav Grégr (bez portfeje; strojírenství a elektrotechniky – zrušeno 31. prosince 1990, nestraník) • Jaroslav Šabata (bez portfeje, OF, později OH) | |||||||||||||||
Členové jmenovaní později |
|
První vláda Václava Klause | |||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Předseda vlády | Václav Klaus (jmenován 2. července 1992, ODS) | ||||||||||||||||||
Členové v den jmenování vlády 2. července 1992 | Jan Kalvoda (místopředseda vlády, ODA) • Ivan Kočárník (místopředseda vlády, finance, ODS) • Josef Lux (místopředseda vlády, zemědělství, KDU-ČSL) • Stanislav Bělehrádek (hospodářská soutěž, KDU-ČSL) • František Benda (životní prostředí, KDS) • Vladimír Dlouhý (průmysl a obchod, ODA) • Karel Dyba (hospodářská politika a rozvoj, ODS) • Jindřich Kabát (kultura – demise 17. ledna 1994, KDU-ČSL) • Petr Lom (zdravotnictví – demise 22. června 1993, ODS) • Igor Němec (státní kontrola, ODS) • Jiří Novák (spravedlnost, ODS) • Petr Piťha (školství, mládež a tělovýchova – demise 27. dubna 1994, nestraník za KDS) • Jan Ruml (vnitro, ODS) • Jiří Skalický (správa národního majetku a privatizace, ODA) • Jindřich Vodička (práce a sociální věci, ODS) • Josef Zieleniec (zahraničí, ODS) | ||||||||||||||||||
Členové jmenovaní později |
|
Ministři dopravy Československa | |
---|---|
Druhá republika (1938–1939) | |
Ministři dopravy poválečného Československa (1945–1968) | Antonín Hasal • Ivan Pietor • Alois Petr • Antonín Pospíšil • František Vlasák • František Vokáč • Alois Indra • František Řehák |
Federální ministři dopravy Československa (1969–1992) | František Řehák • Jaroslav Knížka • Štefan Šutka • Vladimír Blažek • František Podlena • Jiří Nezval • Antonín Baudyš |
Ministři pošt Československa | |
---|---|
Ministři pošt první československé republiky (1918–1938) | |
Ministři pošt druhé československé republiky (1938–1939) | |
Ministři pošt poválečného Československa (1945–1960) | |
Federální ministři spojů Československa (1969–1992) | Milan Smolka • Karel Hoffmann • Vlastimil Chalupa • Jiří Jíra • Róbert Martinko • Theodor Petrík • Emil Ehrenberger • Antonín Baudyš |
Ministři obrany České republiky | ||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| ||||||||||
Ministerstvo obrany České republiky |