Vysokyj Zamok
Vysokyj Zamok | |
---|---|
Vysokyj Zamok | |
Vrchol | 413 m n. m. |
Poloha | |
Světadíl | Evropa |
Stát | Ukrajina Ukrajina |
Pohoří | Roztoččja |
Souřadnice | 49°50′54″ s. š., 24°2′20″ v. d. |
Vysokyj Zamok | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vysokyj Zamok (ukrajinsky Висо́кий За́мок; polsky Wysoki Zamek) je jedním z kopců v ukrajinském Lvově a se svou výškou 413 m také nejvyšší bod pohoří Roztoččja. Dnes je na vrcholu umístěn vysílač a prostranství s ukrajinskou vlajkou. Z vrchu je pohled na centrum a některá předměstí Lvova i dále.
Dějiny
Na kopci vznikl ve 13. století hrad s původně dřevěným opevněním. Okolo roku 1360 zde pak polský král Kazimír III. Veliký nechal zbudovat zděné sídlo a kopec dostal svůj současný název. V následujících staletích byla pevnost několikrát přestavována. Během kozáckého povstání roku 1648 se jí zmocnil kozácký plukovník Maksym Kryvonis. Poté, co se Halič stala součástí habsburských držav, bylo započato s demolicí tvrze. V letech 1869–1870 byly zbytky zdí a věží využity na stavbu umělého Kopce Lublinské unie k oslavě 300 let od jejího uzavření. Na Vysokém Zamku tak zbyl již jen několikametrový pozůstatek hradeb, který je zde k vidění dodnes.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vysokyj Zamok na Wikimedia Commons
- Článek na castles.ua (ukrajinsky)
- Fotogalerie
Lvovské památky | |
---|---|
Arménská banka (Lvov) • Arménská katedrála (Lvov) • Dominikánský kostel (Lvov) • Dům vědců (Lvov) • Kaple Boimů (Lvov) • Katedrála Nanebevzetí Panny Marie (Lvov) • Katedrála svatého Jiří (Lvov) • Komplex staveb u Arménské katedrály • Lyčakivskyj hřbitov • Náměstí Rynok (Lvov) • Národní akademické divadlo opery a baletu (Lvov) • Palác arménských arcibiskupů (Lvov) • Sloup svatého Kryštofa (Lvov) • Vysokyj Zamok • Zvonice Arménské katedrály (Lvov) |