Vratislavské knížectví
Slezské (Vratislavské) knížectví Księstwo śląskie (Wrocławskie) Herzogtum Schlesien (Breslau) Ducatus Wratislaviensis
| |||||||||||||||||||
Geografie
| |||||||||||||||||||
Hlavní město | Vratislav | ||||||||||||||||||
Obyvatelstvo | |||||||||||||||||||
Národnostní složení | Slezané, Poláci, Němci | ||||||||||||||||||
Jazyky | |||||||||||||||||||
Náboženství | |||||||||||||||||||
Státní útvar | |||||||||||||||||||
Státní zřízení | feudální dědičná monarchie | ||||||||||||||||||
Mateřská země | |||||||||||||||||||
Vznik | 1138 – vznik Slezského knížectví 1177/1248 – vznik Vratislavského knížectví | ||||||||||||||||||
Zánik | 1335 – konec svébytného knížectví, bezprostřední knížectví 1742 – definitivní zánik Vratislavska jeho včleněním do Pruska | ||||||||||||||||||
Státní útvary a území | |||||||||||||||||||
|
Vratislavské knížectví (polsky Księstwo Wrocławskie, německy Herzogtum Breslau, latinsky Ducatus Wratislaviensis), původně Slezské knížectví (polsky Księstwo śląskie, německy Herzogtum Schlesien), zkráceně Vratislavsko, byl středověký státní útvar (feudální monarchie) v oblasti historického území Slezska, zprvu náležející k Polskému království. Vládli mu příslušníci slezské větve Piastovců, ale tato dynastie roku 1335 vymřela a Vratislavsko se stalo lénem českého krále jako tzv. bezprostřední knížectví. V roce 1742 zaniklo inkorporací do Pruského království.
Historie
Slezské knížectví
Nedlouho po svém založení se rozlehlé původní knížectví založené polskými Piastovci rozdrobilo do početných malých slezských knížectví a samo jádro tohoto dříve jednotného celku s hlavním městem ve Vratislavi (polsky Wrocław) se vydělením z celoslezského údělu roku 1177 ztenčilo na Vratislavské knížectví, které se tak stalo jen jedním z mnoha slezských knížectví.
Vratislavské knížectví
Zmenšené Vratislavské knížectví vzniklo roku 1177 za prvního dělení Slezska a obdržel ho Boleslav I. Vysoký. V té době zahrnovalo prakticky celé Dolní Slezsko a tzv. lubušskou zemi, která byla později připojena k Velkopolsku. Ve stejném roce se nakrátko oddělilo hlohovsko-lehnické panství, které obdržel Boleslavův mladší bratr Konrád Hlohovský, ale po jeho smrti opět připadlo k Vratislavi. Za vlády Boleslava I., Jindřicha I. Bradatého a Jindřicha II. Pobožného dosáhlo Vratislavsko velkého rozmachu, jak územního tak také hospodářského. Bylo podporováno usazování německých kolonistů, kteří s sebou přinášeli emfyteutické právo, trojpolní systém a jiné vymoženosti z Německa. Díky jejich znalostem došlo také k hornické činnosti, těžilo se zlato, stříbro i olovo. Rozmach zaznamenala i městská lokace, kdy bylo během první poloviny 13. století zaznamenáno kolem 20 měst. Jindřich I. získal části Velkopolska, dále jako regent spravoval Opolsko-Ratibořské a Krakovské knížectví a stal se polským knížetem. Jeho syn chtěl pokračovat v úspěšné otcově politice, avšak nakonec k tomu neměl téměř žádný čas. Roku 1241 vpadli totiž do Slezska Mongolové, Vratislav byla vypálena, Slezsko vypleněno a samotný Jindřich II. padl v bitvě u Lehnice.
Po této události se chopili vlády dva jeho již zletilí synové Boleslav II. Lysý a Měšek Lubušský, který ale záhy svého otce následoval do říše mrtvých († 1242). Po krátké vládě Boleslava II. (přezdívalo se mu Rogatka) a dovršení zletilosti jeho tří bratří bylo Vratislavsko roku 1248 rozděleno. Boleslav získal lehnicko-hlohovské panství, Jindřich III. Bílý pak vlastní Vratislavsko. Zbylí dva bratři Konrád a Vladislav byli předurčeni k církevní dráze a měli tedy jenom formálně spoluvládnout. Jenže Konrád odmítl úřad pasovského biskupa a požadoval část území svých sourozenců. Boleslav byl nucen podstoupit mu Hlohovsko. Dělení pokračovalo i nadále, z Vratislavska se tak oddělilo Hlohovské, Lehnické, Svídnické, Javořské, Zaháňské, Krosenské, Stínavské, Volovské a Olešnické knížectví. V roce 1335 se stalo prvním tzv. bezprostředním knížectvím Koruny české a v roce 1742 bylo začleněno do Pruského království.
Heraldika
- znak slezských Piastovců:
-
- osobní znak Jindřicha VI. Dobrého (1311–1335)
- znak Dolnoslezského vojvodství odvozený od znaku slezských Piastovců
Odkazy
Literatura
- BAR, Přemysl. Nieudana próba opanowania Księstwa wroclawskiego przez Wacława II w latach 1289-1290. In: DOBOSZ, Jósef; KUJAWIŃSKI, Jakub; MATLA-KOZŁOWSKA, Marzena. Pierwsze polsko-czeskie forum młodych mediewistów. Poznań: Instytut Historii UAM, 2007. ISBN 978-83-89407-22-1. S. 201–210. (polsky)
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vratislavské knížectví na Wikimedia Commons
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
Historická území v dnešním Polsku | |
---|---|
Velkopolsko | |
Kujavsko | Brzesko-Kujavsko • Bydhošťsko • Gniewkowsko • Inowrocławsko • Dobrzyňsko |
Lenčicko a Sieradzsko | Lenčicko • Sieradzsko • Věluňsko |
Mazovsko | Czersko • Plocko • Rawsko • Varšavsko |
Malopolsko | |
Slezsko | Dolní Slezsko (Břežsko • Hlohovsko • Javorsko • Kladsko • Lehnicko • Olešnicko • Volovsko • Vratislavsko • Zaháňsko) • Horní Slezsko (Bytomsko • Kozelsko • Opolsko • Osvětimsko • Prudnícko • Ratibořsko • Seveřsko • Těšínsko • Zátorsko) |
Pomořansko | Pomořansko (Přední Pomořansko • Zadní Pomořansko • Slupsko) • Pomoří (Bory • Kašubsko • Koťevsko • Lęborsko-Bytowsko • Povislí • Chelmiňsko) |
Prusko | |
Východní pohraničí | Červená Rus (Přemysko • Sanocko) • Podlesí • Polesí • Suwalsko (Sudovia) |