Ulrikke Eikeriová

Ulrikke Eikeriová
Ulrikke Eikeriová na French Open 2022
Ulrikke Eikeriová na French Open 2022
StátNorskoNorsko Norsko
Datum narození16. prosince 1992 (31 let)
Místo narozeníOslo, Norsko[1]
BydlištěOslo, Norsko
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek963 439 USD
Tenisová raketaWilson
Dvouhra
Poměr zápasů400–278
Tituly0 WTA, 11 ITF
Nejvyšší umístění206. místo (16. dubna 2018)
Dvouhra na Grand Slamu
Wimbledon1. kolo kvalifikace (2021, 2022)
US Open1. kolo kvalifikace (2014, 2015, 2019)
Čtyřhra
Poměr zápasů342–215
Tituly3 WTA, 2 WTA 125, 32 ITF
Nejvyšší umístění26. místo (22. dubna 2024)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2022)
French Open3. kolo (2024)
Wimbledon2. kolo (2023, 2024)
US Open2. kolo (2021, 2022)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2024)
French Openfinále (2022)
Wimbledonsemifinále (2024)
US Open1. kolo (2024)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240830a30. srpna 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ulrikke Pia Eikeriová (* 16. prosince 1992 Oslo) je norská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála tři deblové turnaje. V sérii WTA 125 vybojovala dvě trofeje ve čtyřhře. V rámci okruhu ITF získala jedenáct titulů ve dvouhře a třicet dva ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v dubnu 2018 na 206. místě a ve čtyřhře v dubnu 2024 na 26. místě.[1]

Na grandslamu si zahrála s Belgičanem Joranem Vliegenem finále smíšené čtyřhry French Open 2022, v němž prohráli s japonsko-nizozemskou dvojicí Ena Šibaharaová a Wesley Koolhof.[3] V otevřené éře se tak stala prvním norským tenistou, který postoupil do finále jedné ze soutěží grandslamu a od čtvrtého titulu Molly Bjurstedtové na US Championships v roce 1918 druhým v historii. Tři dny po ní se do finále dvouhry pařížského grandslamu probojoval také její krajan Casper Ruud.

V norském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2008 jerevanským základním blokem 3. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Mauriciu, v němž vyhrála dvouhru nad Astrid Tixierovou. Norky zvítězily 2:1 na zápasy. Do dubna 2024 v soutěži nastoupila ke čtyřiceti mezistátním utkáním s bilancí 21–18 ve dvouhře a 14–6 ve čtyřhře.[4]

Tenisová kariéra

V juniorském tenisu si s Chilankou Camilou Silvaovou zahrála semifinále čtyřhry Australian Open 2010, v němž nestačily na Babosovou s Dabrowskou. Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF nejvýše figurovala během května 2009, kdy jí patřilo 16. místo.[2]

Na úvod wimbledonské kvalifikace 2022 podlehla Šramkové

V rámci okruhu ITF debutovala v červnu 2007, když na turnaji v rodném Oslu dotovaném 10 tisíci dolary obdržela divokou kartu. Ve druhém kole podlehla krajance Karolině Steirové ze sedmé světové stovky. Premiérový singlový titul v této úrovni tenisu vybojovala během srpna 2010 v jihofinském Savitaipale, na turnaji s rozpočtem 10 tisíc dolarů. Do finále prošla přes Moniku Tůmovou a v něm přehrála nejvýše nasazenou Finku Piiu Suomalainenovou z páté stovky žebříčku. Do prvního finále události s nejvyšší 100tisícovou dotací postoupila na Grand Est Open 88 2019 ve francouzském Contrexéville. V závěrečných kolech vyřadila Andrianjafitrimovou a Trevisanovou, než ji v boji o titul zastavila Ukrajinka Katarina Zavacká.[5][2]

Na okruhu WTA Tour debutovala červencovou čtyřhrou BRD Bucharest Open 2018, v níž se její spoluhráčkou stala Ruska Polina Lejkinová. Na úvod podlehly rumunsko-německému páru Irina Baraová a Nicola Geuerová. První vyhraný zápas dosáhla v jūrmalském deblu Baltic Open 2019. Po boku Francouzky Elixane Lechemiové postoupila do semifinále, kde je vyřadily pozdější kanadsko-srbské vítězky Sharon Fichmanová a Nina Stojanovićová.[5][2] Premiéru v hlavní soutěži grandslamu zaznamenala v ženském deblu French Open 2020 poté, co se Španělkou Alionou Bolsovovou nastoupily jako náhradnice. V prvním kole však nenašly recept na desáté nasazené Hayley Carterovou s Luisou Stefaniovou.[5][2]

Premiérové finále na túře WTA odehrála ve čtyřhře antukového Ladies Open Lausanne 2021. S Řekyní Valentinou Grammatikopoulouvou v něm však nestačily na Švýcarky Susan Bandecchiovou se Simonou Waltertovou, hrající na divokou kartu.[6] Titul získala v deblové soutěži Tenerife Ladies Open 2021, kde startovala s Australankou Ellen Perezovou. V závěrečném duelu si poradily s ukrajinskými turnajovými trojkami Ljudmylou Kičenokovou a Martou Kosťukovou.[7] Premiérový zápas ve dvouhře vyhrála na sedmý pokus, když na Credit One Charleston Open 2022 z kategorie WTA 500 jako kvalifikantka porazila Ukrajinku Nadiju Kičenokovou. Stala se tak první Norkou, která zvítězila v singlovém utkání okruhu WTA Tour od Amy Jönssonové na Pattaya Open 1991.[8][9]

Finále na Grand Slamu

Smíšená čtyřhra: 1 (0–1)

Stav rok turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalistka 2022 French Open antuka Belgie Joran Vliegen Japonsko Ena Šibaharaová
Nizozemsko Wesley Koolhof 		6–7(5–7), 2–6

Finále na okruhu WTA Tour

Čtyřhra: 6 (3–3)

Legenda
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
WTA 1000 (0)
WTA 500 (1–1)
WTA 250 (2–2)
Stav č. datum turnaj kategorie povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. červenec 2021 Lausanne, Švýcarsko WTA 250 antuka Řecko Valentini Grammatikopoulou Švýcarsko Susan Bandecchiová
Švýcarsko Simona Waltertová 		3–6, 7–6(7–3), [5–10]
Vítězka 1. říjen 2021 Tenerife, Španělsko WTA 250 tvrdý Austrálie Ellen Perezová Ukrajina Ljudmyla Kičenoková
Ukrajina Marta Kosťuková 		6–3, 6–3
Finalistka 2. 16. července 2022 Lausanne, Švýcarsko WTA 250 antuka Slovinsko Tamara Zidanšeková Srbsko Olga Danilovićová
Francie Kristina Mladenovicová 		bez boje
Vítězka 2. 18. června 2023 Nottingham, Spojené království WTA 250 tráva Estonsko Ingrid Neelová Spojené království Harriet Dartová
Spojené království Heather Watsonová 		7–6(8–6), 5–7, [10–8]
Vítězka 3. 30. září 2023 Tokio, Japonsko WTA 500 tvrdý Estonsko Ingrid Neelová Japonsko Eri Hozumiová
Japonsko Makoto Ninomijová 		3–6, 7–5, [10–5]
Finalistka 3. 21. dubna 2024 Stuttgart, Německo WTA 500 antuka (h) Estonsko Ingrid Neelová Čínská Tchaj-pej Čan Chao-čching
  Veronika Kuděrmetovová 		6–4, 3–6, [2–10]

Finále série WTA 125

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125 (2–1 Č)

Čtyřhra: 3 (2–1)

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. červenec 2022 Contrexéville, Francie antuka Slovensko Tereza Mihalíková Čína Chan Sin-jün
Rusko Alexandra Panovová 		7–6(10–8), 6–2
Finalistka 1. květen 2023 Saint-Malo, Francie antuka Japonsko Eri Hozumiová Belgie Greet Minnenová
Nizozemsko Bibiane Schoofsová 		6–7(7–9), 6–7(3–7)
Vítězka 2. srpen 2023 Chicago, Spojené státy tvrdý Estonsko Ingrid Neelová Španělsko Cristina Bucșová
  Alexandra Panovová 		bez boje

Tituly na okruhu ITF

Legenda
Turnaje W100 Turnaje W80
Turnaje W75/W60 Turnaje W50
Turnaje W35/W25 Turnaje W15/W10

Dvouhra (11 titulů)

Č. datum turnaj kategorie povrch poražená finalistka výsledek
1. srpen 2010 Savitaipale, Finsko W10 antuka Finsko Piia Suomalainenová 7–5, 6–4
2. říjen 2010 Espinho, Portugalsko W10 antuka Francie Alice Tissetová 6–0, 6–0
3. srpen 2011 Iława, Polsko W10 antuka Česko Tereza Smitková 6–3, 6–2
4. srpen 2011 Bagnatica, Itálie W10 antuka Arménie Ani Amiraghjanová 6–4, 6–4
5. leden 2012 Coimbra, Portugalsko W10 tvrdý Polsko Justyna Jegiołková 2–6, 7–5, 6–3
6. prosinec 2013 Bertioga, Brazílie W25 tvrdý Nizozemsko Cindy Burgerová 6–4, 2–6, 6–4
7. březen 2014 Jackson, Spojené státy W25 antuka Ukrajina Anhelina Kalininová 6–2, 6–4
8. srpen 2015 Fort Worth, Spojené státy W10 tvrdý USA Frances Alticková 6–3, 6–1
9. duben 2017 Pelham, Spojené státy W25 antuka USA Usue Maitane Arconadová 7–5, 6–2
10. červen 2017 Baja, Maďarsko W25 antuka Slovensko Chantal Škamlová 7–6(7–4), 6–2
11. říjen 2017 Hilton Head, Spojené státy W15 antuka Itálie Bianca Turatiová 6–4, 6–1

Čtyřhra (32 titulů)

Č. datum turnaj kategorie povrch spoluhráčka poražené finalistky výsledek
1. říjen 2008 Stockholm, Švédsko W10 tvrdý (h) Norsko Helene Auensenová Švédsko Anna Brazhnikovová
Dánsko Malou Ejdesgaardová 		6–2, 4–6, [10–8]
2. září 2010 Lleida, Španělsko W10 antuka Norsko Caroline Rohde-Moeová Francie Alix Collombonová
Francie Jessica Ginierová 		7–5, 5–0skreč
3. září 2010 Porto, Portugalsko W10 antuka Německo Lena-Marie Hofmannová USA Gail Brodskyová
USA Alexandra Rileyová 		7–6(7–4), 6–7(5–7), [10–5]
4. říjen 2010 Espinho, Portugalsko W10 antuka Německo Lena-Marie Hofmannová Portugalsko Bárbara Luzová
USA Samantha Powersová 		6–3, 6–1
5. leden 2011 Glasgow, Velká Británie W10 tvrdý (h) Bulharsko Isabella Šinikovová Srbsko Teodora Mirčićová
Chorvatsko Jasmina Tinjićová 		6–4, 6–4
6. leden 2012 Coimbra, Portugalsko W10 tvrdý Slovensko Lucia Butkovská Švédsko Beatrice Cedermarková
Švédsko Matilda Hamlinová 		6–3, 6–1
7. leden 2012 Coimbra, Portugalsko W10 tvrdý Slovensko Lucia Butkovská Itálie Martina Caciottiová
Itálie Nicole Clericová 		6–3, 6–0
8. březen 2012 La Marsa, Tunisko W25 antuka Bulharsko Isabella Šinikova Bosna a Hercegovina Mervana Jugić-Salkićová
Rakousko Sandra Klemenschitsová 		6–3, 6–4
9. říjen 2012 Florence, Spojené státy W25 tvrdý Japonsko Akiko Omaeová USA Brooke Austinová
USA Hayley Carterová 		6–1, 6–1
10. leden 2013 Innisbrook, Spojené státy W25 antuka USA Sü Ťie-jüová Argentina Florencia Molinerová
Venezuela Adriana Pérezová 		6–3, 6–0
11. březen 2016 Orlando, Spojené státy W10 antuka Nizozemsko Quirine Lemoineová Bosna a Hercegovina Ema Burgić Bucková
Bulharsko Dia Jevtimovová 		6–1, 6–3
12. červen 2016 Minsk, Bělorusko W25 antuka Brazílie Laura Pigossiová Bělorusko Ilona Kremenová
Bělorusko Iryna Šymanovičová 		6–2, 6–4
13. prosinec 2016 Antalya, Turecko W10 antuka Bosna a Hercegovina Ema Burgić Bucková Ukrajina Maryna Černyšovová
Rusko Anna Ukolovová 		6–4, 6–1
14. prosinec 2016 Antalya, Turecko W10 antuka Bosna a Hercegovina Ema Burgić Bucková Polsko Sonia Grzywoczová
USA Caitlyn Williamsová 		6–1, 6–1
15. leden 2018 Wesley Chapel, Spojené státy W25 antuka Bělorusko Ilona Kremenová Čínská Tchaj-pej Sü Ťing-wenová
Čína Čeng Wu-šuang 		6–2, 6–3
16. srpen 2018 Las Palmas, Španělsko W25 antuka Rusko Jana Sizikovová Turecko Başak Eraydınová
Turecko İpek Soyluová 		6–2, 6–4
17. září 2018 Budapešť, Maďarsko W60 antuka Bulharsko Elica Kostovová Maďarsko Dalma Gálfiová
Maďarsko Réka Luca Janiová 		2–6, 6–4, [10–8]
18. říjen 2018 Florence, Spojené státy W25 tvrdý Kazachstán Anna Danilinová Spojené království Tara Mooreová
Švýcarsko Conny Perrinová 		6–7(9–11), 6–2, [10–8]
19. leden 2019 Daytona Beach, Spojené státy W25 antuka Maďarsko Anna Bondárová USA Hailey Baptisteová
USA Emina Bektasová 		6–3, 5–7 [11–9]
20. duben 2019 Sunderland, Velká Británie W25 tvrdý (h) Polsko Maja Chwalińská USA Emina Bektasová
Spojené království Tara Mooreová 		6–4, 3–6, [11–9]
21. červen 2019 Minsk, Bělorusko W25 antuka Itálie Martina Colmegnová Rusko Amina Anšbová
Česko Anastasia Dețiuc 		1–6, 6–4, [10–6]
22. srpen 2019 Varšava, Polsko W60 antuka Polsko Maja Chwalińská Polsko Weronika Falkowská
Polsko Martyna Kubková 		6–4, 6–1
23. září 2019 Clermont-Ferrand, Francie W25 tvrdý (h) Belgie Lara Saldenová Francie Lou Brouleauová
Rumunsko Ioana Loredana Roscová 		6–1, 6–4
24. prosinec 2019 Sólápur, Indie W25 tvrdý Indie Ankita Rainová Turecko Berfu Cengizová
Řecko Despina Papamichailová 		5–7, 6–4, [10–3]
25. prosinec 2019 Puné, Indie W25 tvrdý Rusko Jekatěrina Jašinová Rusko Darja Mišinová
Rusko Anna Morginová 		1–6, 6–3, [10–5]
26. březen 2021 Kazaň, Rusko W25 tvrdý (h) Bělorusko Šalimar Talbiová Řecko Valentini Grammatikopoulou
Rusko Anastasija Zacharovová 		6–4, 6–0
27. květen 2021 Naples, Spojené státy W25 antuka USA Catherine Harrisonová Japonsko Erina Hajašiová
Japonsko Kanako Morisakiová 		6–2, 3–6, [10–2]
28. červen 2021 Otočec, Slovinsko W25 antuka Maďarsko Réka Luca Janiová Slovinsko Pia Lovričová
Burundi Sada Nahimanová 		5–7, 6–4, [10–5]
29. červen 2021 Montemor-o-Novo, Portugalsko W25 tvrdý Řecko Valentini Grammatikopoulou Japonsko Eri Hozumiová
Japonsko Akiko Omaeová 		6–1, 6–0
30. červenec 2021 Contrexéville, Francie W100 antuka Kazachstán Anna Danilinová Maďarsko Dalma Gálfiová
Belgie Kimberley Zimmermannová 		6–0, 1–6, [10–4]
31. březen 2023 Toronto, Kanada W25 tvrdý (h) Maďarsko Fanny Stollárová USA Maya Jointová
USA Mia Yamakitová 		7–6(8–6), 6–0
32. duben 2023 Oeiras, Portugalsko W100 antuka Japonsko Eri Hozumiová Portugalsko Francisca Jorgeová
Portugalsko Matilde Jorgeová 		4–6, 6–4, [10–5]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ulrikke Eikeri na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b Ulrikke Eikeriová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20240226a26. února 2024
  2. ↑ a b c d e Ulrikke Eikeriová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20240226a26. února 2024
  3. ↑ Shibahara and Koolhof win mixed doubles title in historic French Open final. Women's Tennis Association [online]. 2022-06-02 [cit. 2022-06-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Ulrikke Eikeriová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20240210a10. února 2024
  5. ↑ a b c Ulrikke Eikeri Matches | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2022-06-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Tennis: Schweizer Sieg im Doppel von Lausanne. Blick [online]. 2021-07-18 [cit. 2021-07-19]. Dostupné online. (německy) 
  7. ↑ OSORIO SPEGNE GIORGI E VOLA IN FINALE A TENERIFE: “MAI CORSO COSÌ TANTO IN VITA MIA”. L’AVVERSARIA SARÀ LI – Tenerife Ladies Open. tenerifetennis.com [online]. 2021-10-24 [cit. 2021-10-28]. Dostupné online. (španělsky) 
  8. ↑ Charleston: Eikeri claims first Norwegian WTA win since 1991. Women's Tennis Association [online]. 2022-04-05 [cit. 2022-06-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ Tennis news today: Dominic Thiem calls Carlos Alcaraz a "superstar" after Miami triumph, defending champion Veronika Kudermetova withdraws from Charleston Open | Eikeri becomes first woman from Norway to win WTA match in 3 decades. www.sportskeeda.com [online]. 2022-05-04 [cit. 2022-06-02]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy