Třída San Giorgio

Třída San Giorgio
San Giorgio (L9892)
Obecné informace
Uživatel	Italské námořnictvo
Typ	Amphibious Transport Dock
Lodě	3
Osud	aktivní (2022)
Technické údaje
Výtlak	5 000 t (standardní) 7 665 t (plný)
Délka	133,3 m
Šířka	20,5 m
Ponor	5,25 m
Pohon	2× diesel
Rychlost	21 uzlů (39 km/h)
Dosah	7 500 nám. mil při 16 uzlech (30 km/h)
Posádka	170 důstojníků a námořníků
Výzbroj	1× 76mm OTO Melara 2× 25mm Oerlikon KBA
Letadla	5× Bell 212 / 3× SH-3

Třída San Giorgio je třída výsadkových lodí kategorie Amphibious Transport Dock, stavěných pro Italské námořnictvo loděnicí Fincantieri. Celkem byly pro Italské námořnictvo postaveny tři jednotky této třídy. Všechny jsou stále v aktivní službě a mají základnu v Brindisi. Loděnice Fincantieri postavily výsadková loď alžírského námořnictva Kalaat Béni Abbès (474) a výsadková loď katarského námořnictva Al Fulk (L141), obě také vychází z konstrukce San Guisto.

Stavba

Italská loděnice Fincantieri v Riva Trigoso u Janova postavila celkem tři jednotky této třídy. Do služby byly přijaty v letech 1988–1994.

Jednotky třídy San Giorgio:^[1]

Jméno	Zahájení stavby	Spuštěna na vodu	Vstup do služby	Status
San Giorgio (L9892)	27. května 1985	21. února 1987	13. února 1988	aktivní
San Marco (L9893)	26. března 1985	10. října 1987	6. května 1989	aktivní
San Giusto (L9894)	19. srpna 1991	2. prosince 1993	11. června 1994	aktivní

Konstrukce

Kapacita lodí je až 500 vojáků s plnou výzbrojí, včetně 30 tanků či 36 obrněných vozidel. Lodě mají průběžnou letovou palubu s můstkem na pravoboku. Na palubě nesou tři vrtulníky Sea King SH-3D či pět menších typu AB-212. Podpalubní hangár o rozměrech 100×20,5 metru, ale je určený pouze pro vozidla a náklad. Do hangáru se vstupuje pomocí příďových vrat, bočním nákladovým otvorem a výtahem, který hangár spojuje s letovou palubou. Na zádi lodí je umístěn palubní dok pro vyloďovací čluny, který pojme tři čluny LCM (6) s nosností 30 tun. Na palubě jsou pak převáženy též tři menší čluny LCVP a malý motorový člun.

San Marco má oproti ostatním rozšířené zdravotnické prostory a je vhodná pro nasazení v místech přírodních katastrof. San Giusto, nemá příďová vrata, ale má zvětšenou nástavbu, mírně větší výtlak, všechny čluny LCVP na levoboku a je modifikována pro úlohu cvičné lodi (v době míru).

Hlavňovou výzbroj tvoří jeden 76,2mm/62 kanón OTO Melara ve věži na přídi a dva 25mm automatické kanóny Oerlikon KBA. Lodě pohánějí dva diesely GMT A420, díky kterým mohou plout rychlostí až 21 uzlů. Dosah je 7 500 námořních mil při 16 uzlech.

Odkazy

Reference

↑ Class San Giorgio Landing Ship Dock [online]. Worldwarships.com [cit. 2016-02-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-11. (anglicky)

Literatura

PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 389.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu třída San Giorgio na Wikimedia Commons
(anglicky) Profil na serveru Globalsecurity.org
(anglicky) Profil na serveru Naval-technology.com

Italské výsadkové lodě třídy San Giorgio

San Giorgio • San Marco • San Giusto

Předchůdce: Caorle (L9891)

Válečné lodě Italského námořnictva

Letadlové lodě:	Cavour • Giuseppe Garibaldi

Křižníky:	Vittorio Veneto^† • Andrea Doria^†

Torpédoborce:	Horizon • Durand de la Penne • Audace^† • Impavido^† • Impetuoso^†

Fregaty a korvety:	FREMM • Maestrale • Artigliere • Alpino^† • Carlo Bergamini^† • Canopo^† • Minerva • Pietro de Cristofaro^† • Albatros^†

Výsadkové lodě:	Trieste • San Giorgio

Ponorky:	Todaro • Primo Longobardo • Salvatore Pelosi • Nazario Sauro^† • Enrico Toti^†

Minolovky:	Gaeta • Lerici

Hlídkové lodě:	Thaon di Revel • Sirio • Comandanti • Cassiopea • Angelo Cabrini • Esploratore

Útočné čluny:	Sparviero^† • Freccia^† • Lampo^† • Folgore^†

Pomocné lodě:	Vulcano • Etna • Stromboli • Elettra • Alliance • Magnaghi • Ninfe • Leonardo • Vesuvio^† • Gorgona

† – již vyřazené jednotky