Stará Oleška

Stará Oleška
Západní část vesnice
Lokalita
Charakter	malá vesnice
Obec	Huntířov
Okres	Děčín
Kraj	Ústecký
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°48′5″ s. š., 14°19′55″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	208 (2021)^[1]
Katastrální území	Stará Oleška (4,63 km²)
Nadmořská výška	260 m n. m.
PSČ	405 02
Počet domů	61 (2011)^[2]
Stará Oleška
Další údaje
Kód části obce	49557
Kód k. ú.	649554
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stará Oleška je vesnice a část obce Huntířov v okrese Děčín v Ústeckém kraji. Nachází se na rozhraní Českého středohoří a Děčínské vrchoviny v chráněné krajinné oblasti Labské pískovce, osm kilometrů východně od Děčína. Nadmořská výška sídla se pohybuje mezi 255 až 270 metrů. Nejvyšším bodem v okolí je Olešský vrch, který měří 355 metrů. Severozápadně od vesnice se nachází je také kopec Vyhlídka (305 metrů).^[3]

Historie

Okolí Olešky bylo osídleno již před téměř 5000 lety. Před rokem 1000 zde lze doložit již trvalé osídlení podél obchodních cest. Právě přes Olešku vedla stará solná stezka, díky tomu zde vznikl opevněný dvorec. Na začátku čtrnáctého století je již zmiňována jako ves. Převážnou většinu obyvatel však tehdy tvořili němečtí kolonisté.

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1380.^[4] Významným zlomem v její historii je až rok 1938, kdy je obsazena nacisty a poté rok 1945. kdy byli vysídleni Němci tvořící velkou část obyvatelstva Staré Olešky. Z odsunu Němců se osada dodnes nevzpamatovala. V roce 1960 byla, kvůli nízkému počtu obyvatel, společně s Novou Oleškou připojena k obci Huntířov. V následujících 40 letech již ve vesnici v důsledku komunismu upadal společenský život.

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 330 obyvatel (z toho 153 mužů), z nichž byli čtyři Čechoslováci, 324 Němců a dva cizinci. Kromě jednoho člověka bez vyznání a jednoho člena nezjišťovaných církví byli římskými katolíky.^[5] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 324 obyvatel: čtyři Čechoslováky a 320 Němců. Většina se hlásila k římskokatolické církvi, ale dva lidé byli bez vyznání a jeden člověk patřil k nezjišťovaným církvím.^[6]

Vývoj počtu obyvatel a domů^[4]^[7]
	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011
Obyvatelé	551	519	479	446	406	455	436	176	137	130	97	87	154	208
Domy	101	105	105	100	101	98	100	112	—	33	28	62	39	61
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v domech místní části Huntířov.

Přírodní poměry

Celá vesnice leží na pískovcích. Ty se zde usazovaly před 100 miliony lety. Okolní vrchy se ale skládají především z čediče. Přes Starou Olešku protéká potok Olešnička. Na tom také leží Olešský rybník, který byl založen roku 1471.^[zdroj⁠?!]

Doprava

Poblíž vesnice vede Silnice I/13 a Železniční trať Děčín–Rumburk.

Pamětihodnosti

Ve Staré Olešce se nacházejí domy cenné svou lidovou architekturou.

Boží muka
Přírodní rezervace Stará Oleška
Buk v Lužné – památný strom, roste v osadě Lužná na rozhraní obecní cesty a soukromého pozemku u čp. 20^[8]

Fotogalerie

Potok Olešnička
Olešský rybník

Odkazy

Reference

↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
↑ Vyhlídka (305 m) [online]. mapy.cz [cit. 2021-03-07]. Dostupné online.
↑ ^a ^b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 368, 369.
↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 189.
↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 48.
↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 285.
↑ Buk v Lužné [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2012-03-19]. Dostupné online.