Siang Ťing-jü

Siang Ťing-jü
Narození	4. září 1895 Xupu County
Úmrtí	1. května 1928 (ve věku 32 let) Wu-chan
Alma mater	Komunistická univerzita pracujících východu Ningxiang No. 1 High School
Povolání	politička a novinářka
Ocenění	100 hrdinů a příkladných osobností, které mimořádně přispěly k založení Nové Číny
Politická strana	Komunistická strana Číny (od 1922)
Choť	Cchaj Che-sen
Příbuzní	Cchaj Čchang (manželova sestra)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Siang Ťing-jü (čínsky pchin-jinem Xiàng Jǐngyǔ, znaky 向警予; 4. září 1895 – 1. května 1928) byla čínská komunistická revolucionářka, od roku 1922 členka Komunistické strany Číny, od roku 1922 členka jejího vedení, do roku 1925 vedoucí ženského oddělení ústředního výkonného výboru. Angažovala se v ženském hnutí a v odborové práci, roku 1927 byla zatčena a kuomintangskými úřady popravena.

Život

Siang Ťing-jü se narodila 4. září 1895 v okrese Sü-pchu ležícím na západě centrální části provincie Chu-nan jako Siang Ťün-sien (čínsky pchin-jinem Xiàng Jùnxián, znaky 向俊贤), deváté dítě (z desíti) úspěšného obchodníka Siang Žuej-linga.^[1] Její matka Teng Jü-kuej zemřela, když byla Siang Ťing-jü ještě malá.^[2] Rodina Siang Žuej-linga byla pokroková, tři z jeho synů studovali v Japonsku,^[3] jeden z nich, Siang Sien-jüe, se stal vůdcem Čínské aliance v západním Chu-nanu a roku 1903 založil školu ve Wen-čchang-ke, kterou od roku 1907 navštěvovala i Siang Ťing-jü (předtím čtyři roky navštěvovala místní základní školu).^[2] Roku 1912 odešla na střední školu do Čchang-ša, hlavního města provincie Chu-nan, kde zprvu navštěvovala První provinční ženskou normální školu, ale roku 2015 s dalšími studentkami přešla do ženské školy Čou-nan^[1] za oblíbeným pokrokovým učitelem propuštěným z První provinční ženské normální školy.^[2] Na škole Čou-nan si změnila jména na Siang Ťing-jü,^[1] získala přezdívku Mo-c’,^[3] po starověkém filozofovi, kterého si oblíbila pro jeho rovnostářství a odpor proti rozhazovačným elitám.^[2] Její spolužačka Cchaj Čchang ji seznámila se svým bratrem Cchaj Che-senem a jeho přítelem Mao Ce-tungem, kteří také studovali v Čchang-ša, Siang Ťing-jü s nimi sdílela přesvědčení, že především moderní vzdělání je nutné modernizaci a obrodě Číny.^[4]

Po absolvování školy roku 1916 se vrátila do Sü-pchu,^[1] kde s podporou rodiny založila ženskou základní školu (pro druhý stupeň) a stala se její ředitelkou. Začínala s jednou třídou a několika desítkami žáků, školu však rychle rozšiřovala a počet studentů dosáhl až tří set. Nicméně s úspěšným fungováním školy se v zapadlém okrese cítila stranou dění a nevytížená.^[2] V létě 1919 organizovala v Sü-pchu demonstrace v rámci hnutí čtvrtého května,^[2] pak opustila školu a odjela do Čchang-ša, a připojila se k Cchaj Che-senovi a dalším (Mao Ce-tung), kteří předešlý rok založili Novou lidovou studijní společnost, které se stala jednou z prvních ženských členek.^[1][4] V čchang-ša se podílala na akcích hnutí čtvrtého května, i na boji za ženská práva, mimo jiné brojila proti sňatkům dohodnutým rodiči. takový sňatek odmítla i osobně (když její otec podpořil žádost o její ruku ze strany místního důstojníka).^[2]

V prosinci 1919 s Cchaj Čchang, Cchaj Che-senem, jejich matkou a dalšími odjela do Francie na studia. Během cesty si vyznali lásku s Cchaj Che-senem a ve Francii spolu žili (formálně, úředně, sňatek neuzavřeli, Siang Ťing-jü oficiální manželství odmítala jako buržoazní instituci k utlačování žen). Ve Francii žili v Montargis. Cchaj Che-sen a pod jeho vlivem i Siang Ťing-jü se přiklonili k marxismu,^[1][4] krátce pracovala v továrně, naučila se francouzsky a s mužem se podíleli na organizaci čínské komunistické společnosti ve Francii (ze které se roku 1922 stala pobočka KS Číny). Za komunistickou politickou činnost byli roku 1921 ze země vyhoštěni a vrátili se do Číny.^[3]

Roku 1922 Siang Ťing-jü vstoupila do Komunistické strany Číny a stala se jednou z prvních členek strany. Na II. sjezdu KS Číny v červenci 1922 byla zvolena kandidátkou ústředního výkonného výboru^[4] a pověřena vedením stranické práce v ženské problematice, je uváděna jako vedoucí ženského oddělení ústředního výkonného výboru,^[1][3] nicméně o činnosti oddělení roku 1922 prakticky neexistují doklady,^[4] zřejmě vzniklo až roku 1923 se Siang Ťing-jü v čele.^[2] S manželem měla roku 1922 dceru a roku 1924 syna, které předala tchyni v Chu-nanu a věnovala se stranické práci v Šanghaji.^[4] Snažila se navázat kontakty s dělnicemi, zejména v hedvábnickém a tabákovém průmyslu; napsala řadu článků, v nichž zpracovávala problémy čínských žen. V těchto článcích vyzývala čínské ženy ke sjednocení a boji za osvobození své i celého národa.^[1] Kladla velký důraz na vzdělávání žen.^[4] Po vytvoření Jednotné fronty s Kuomintangem v roce 1923 se stala redaktorkou Ženského týdeníku, přílohy kuomintangských novin Republikánský deník a spoluzakládala ženské hnutí,^[1] Čínskou ženskou alianci, která v roce 1927 měla už 300 tisíc členek.^[2]

Byla energická a rozhodná, výřečná, neochvějně hájící své názory, oddaná revoluční činnosti tak, že přitom nedbala o svůj vzhled a oděv.^[4] V roce 1924 vedla stávku, do níž se zapojilo asi deset tisíc dělnic z šanghajských továren na hedvábí, organizovala i stávky v továrnách tabákového průmyslu.^[3] Sehrála aktivní roli ve stávkách a protestech hnutí třicátého května 1925.

V květnu 1925 byla přibrána do ústředního výkonného výboru a je uváděna i jako členka jeho ústředního byra.^[5] Zatímco manžel služebně pobýval v Pekingu, ona zatím v Šanghaji začala žít s jiným členem vedení KS Číny, Pcheng Šu-č’em. Když jejich vztah vyšel najevo, stal se předmětem ostré kritiky, jako případ nedostatku patřičné morální úrovně. Vůdce komunistů Čchen Tu-siou ubránil svého blízkého spolupracovníka Pcheng Šu-č’a před odvoláním z funkcí (požadovaným rozzuřeným Cchaj Che-senem), Siang Ťing-jü však musela opustit úřad vedoucí ženského oddělení ústředního výkonného výboru.^[4] Záležitost přispěla k vyostření politických sporů mezi Čchen Tu-siouem a Pcheng Šu-č’em na straně jedné a Cchaj Che-senem s Čchü Čchiou-pajem na straně druhé.^[4]

V říjnu 1925 byl Cchaj Che-sen vyslán do Moskvy jako představitel KS Číny v Kominterně a Siang Ťing-jü odjela s ním na další studia na Univerzitě pracujících Východu.^[3] V Moskvě na Cchaj Che-senovy pokusy o omezení jejího písemného styku s Pcheng Šu-č’em reagovala definitivním odchodem ze společné domácnosti a navázala vztah s mongolským soudruhem (k úžasu svých čínských kolegů).^[2]

V březnu 1927 se vrátila zpět do Číny, navštívila děti a byla přidělena do Wu-chanu jako vedoucí oddělení propagandy tamních odborů.^[4] Ve Wu-chanu zůstala i po přechodu komunistů do ilegality v červenci, intenzivně se věnovala práci pro stranu, takřka nespala a jedla jen málo, takže se jí zhoršilo zdraví. Dne 20. března 1928 ji zatkla policie ve francouzské koncesi ve Wu-chanu, francouzští úředníci ji v dubnu předali kuomintangským úřadům. Prvního května téhož roku byla popravena zastřelením.^[4]

V Čínské lidové republice je vyzdvihována jako mučedník revoluce a příkladná komunistka.^[4]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cai Hesen na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Siang Ťing-jü na Wikimedia Commons

4. ústřední byro ÚVV KS Číny (leden 1925 – květen 1927)
členové ústředního byra	Čchen Tu-siou (generální tajemník ústředního výkonného výboru) • Pcheng Šu-č’ • Čang Kuo-tchao • Cchaj Che-sen • Čchü Čchiou-paj (do května 1925) od května 1925 i Siang Ťing-jü
členové stálého výboru ve Wu-chanu v dubnu–květnu 1927	Čchü Čchiou-paj • Tchan Pching-šan • Čang Kuo-tchao