Seznam zeměpisných rekordů Česka

Tento článek potřebuje úpravy.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

---

Konkrétní problémy: revize údajů a použitých zdrojů; mnoho rekordů nemá přesný údaj, ale tři nebo čtyři čísla s otazníkem a svým zdrojem

Tento článek je seznamem zeměpisných rekordů Česka. Obsahuje informace, jako například která hora v Česku je nejvyšší, které jezero je největší ap. Zeměpisných rekordů je obrovské množství a tento článek nemůže zachytit všechny. Zachycuje proto jen vybrané rekordy.

• historická země zabírající největší část ČR – Čechy; na 2. místě – Morava; na 3. místě – Slezsko (v ČR jen České Slezsko)
• nejsevernější město – Šluknov^[1]
• nejsevernější obec – Lobendava (okres Děčín), 51°3′20″ s. š., 14°18′58″ v. d., 4328 km od severního pólu
• nejjižnější město – Vyšší Brod^[1] (okres Český Krumlov), 48°33′9″ s. š., 14°19′59″ v. d., 5396 km od rovníku
• nejjižnější obec – Horní Dvořiště^[1]

  

• nejzápadnější město – Hranice
• nejzápadnější obec – Krásná (okres Cheb), 50°15′7″ s. š., 12°5′29″ v. d.
• nejvýchodnější město – Jablunkov
• nejvýchodnější obec – Bukovec (okres Frýdek-Místek), 49°31′30″ s. š., 18°50′4″ v. d.
• vzdálenost mezi nejzápadnějším a nejvýchodnějším bodem státního území – 493 km
• vzdálenost mezi nejsevernějším a nejjižnějším bodem státního území – 278 km
• stát, se kterým má Česko nejdelší část státních hranic – Německo, 815 km^[2] nebo 810 km(?); na 2. místě – Polsko, 762 km(?) nebo 712,5 km^[2](?)
• stát, se kterým má Česko nejkratší část státních hranic – Slovensko, 265 km^[2](?) nebo 242 km(?); na 2. místě – Rakousko, 466 km(?) nebo 442,8 km^[2](?)
• nejkratší vzdálenost nejsevernějšího bodu od moře – 290 km (od Štětínského zálivu v Baltském moři)
• nejkratší vzdálenost nejjižnějšího bodu od moře – 313 km (od Terstského zálivu v Jaderském moři)

• geomorfologický systém zabírající největší část ČR – Hercynský systém (největší území zabírá Česká vysočina); na 2. místě – Alpsko-himálajský systém
• geomorfologický celek zabírající největší část ČR – Nízký Jeseník (2894 km²)^[3]
• geomorfologický celek zabírající nejmenší část ČR – Jablunkovské mezihoří (26 km²)^[3]
• nejvyšší přírodní bod – bod na česko-polské státní hranici 3,5 m od polského vrcholu Sněžky v Krkonoších, 1603,2 m;^[4][5]

  

• nejvyšší umělý bod – vrchol vysílače na Pradědu v Jeseníkách, 1638 m^[3]

  

• nejhlubší důl ČR (nejspíše i nejnižší dosažené místo ČR) – Jáma 16 bývalých Uranových dolů Příbram – hloubka 1838 m pod povrchem (přibližně -1250 m n. m.)
• nejhlubší vrt ČR – u obce Jablůnka, vrt dosahuje hloubky 6 506 m a byl proveden v roce 1982
• geomorfologický celek s největší střední výškou – Králický Sněžník (930,9 m)^[3]
• přírodní bod s nejmenší nadmořskou výškou – hladina řeky Labe na hranici s Německem u Hřenska, 128 m n. m.^[6](?) nebo 116 m n. m. nebo 115 m n. m.^[3](?)

  

• umělý bod na povrchu země s nejmenší nadmořskou výškou – dno hnědouhelného lomu Bílina u Bíliny v okrese Teplice, 20,4 m n. m.^[7]
• nejvýše ležící obec podle polohy obecního úřadu, pošty a kostela^[8] – Kvilda^[9] (okres Prachatice), 1065 m n. m.

  

• nejvýše ležící sídlo – Filipova Huť (okres Klatovy), 1093 m n. m.,^[3]
• nejníže ležící obec – Hřensko (okres Děčín), 130 m n. m.^[3]

• nejdelší řeka na českém území – Vltava, 430 km(?) nebo 430,2 km^[1](?) nebo 433 km^[10][3][11](?) nebo 440 km(?) nebo 440,25 km(?)
• nejdelší řeka tekoucí z Česka – Labe (německy die Elbe) o celkové délce 1154 km^[11] – kratší část leží v ČR (357 km^[10][11](?) nebo 358,3 km(?) nebo 370 km(?) nebo 379 km(?)), delší část v Německu
• 2 nejdelší řeky nebo části řek na českém území – Vltava spolu s českou částí Labe, 542 km
• nejvodnější řeka – Labe, průměrný roční průtok v Hřensku 308 m³/s
• česká řeka s největším povodím – Labe, celkem 144 055 km², česká část povodí 49 933 km^2[4](?) nebo 49 964 km²(?) nebo 51 103,9 km^2[3](?) nebo 51 394 km²(?) nebo 51 406 km^2[10]
• největší jezero – Černé jezero na Šumavě, plochu hladiny má 18,4 ha^[10][3](?) nebo 18,5 ha^[12][4](?); na 2. místě Čertovo jezero na Šumavě, 10,3 ha;^[10] na 3. místě Plešné jezero na Šumavě, 7,5 ha^[10]
• nejhlubší jezero – Černé jezero na Šumavě, 39,8 m^[10][3](?) nebo 40,6 m(?)

  

• rybník s největším objemem vody – Staňkovský rybník, 6 600 000 m³ vody
• nejdelší rybník – Staňkovský rybník, 6 km dlouhý^[12]
• nejhlubší rybník – Staňkovský rybník, 18 m hluboký^[12]
• rybník s největší plochou hladiny – Rožmberk (u Třeboně), 4,89 km²,^{[10][3][12][4]} jeho objem je 6 200 000 m³ vody, je to v současnosti rybník s největší plochou hladiny na světě^[13]

  

• přehradní nádrž s největším objemem vody – Orlík (na Vltavě a Otavě), 704 000 000 m³(?) nebo 720 000 000 m^3[10](?) nebo necelých 717 000  m^3[14] (konkrétněji 716  600 000 m^3[4])(?) vody
• přehradní nádrž s největší plochou hladiny – Lipno, 48,7 km²,^{[10][3][12][4]} jeho objem je  309 502 000 m³ vody

  

• nejvyšší přehradní hráz – Dalešice na řece Jihlavě (sypaná hráz), 100 m vysoká;^[14] na 2. místě Orlík na Vltavě a Otavě (betonová hráz), 91,5 m vysoká
• nejvyšší betonová přehradní hráz – Orlík na Vltavě a Otavě, 91,5 m vysoká
• nejdelší sypaná přehradní hráz – Nechranice (na Ohři), 3286 m(?)^[12] nebo 3280 m(?) dlouhá
• přehradní hráz s největší šířkou základů – Nechranice (na Ohři), základy jsou široké 800 m^[14]
• nejvyšší vodopád – Pančavský vodopád v Labském dole v Krkonoších, 148 m^[15]

  

• nejteplejší minerální pramen – Vřídlo v Karlových Varech, 72 °C^[3][1](?) nebo 73 °C(?) nebo 73,4 °C(?)

  

• podnebná oblast zabírající největší území ČR – mírně teplá podnebná oblast
• nejvyšší průměrná roční teplota – 10,1 °C, Praha – Klementinum^[16]
• nejnižší průměrná roční teplota – 0,2 °C^[16], Sněžka^[4]
• nejvyšší absolutní teplota – 40,4 °C, 20. 8. 2012, Dobřichovice (okres Praha-západ)^[17]
• nejnižší absolutní teplota – -42,2 °C, 11. 2. 1929, Litvínovice (okres České Budějovice)^[4]
• nejnižší absolutní teplota od roku 1961 – -41,6 °C, 30. 1. 1987, Kvilda-Perla (okres Prachatice)^[18]
• nejvyšší průměrné roční srážky – 1705 mm, Bílý Potok (v Jizerských horách)^[4]

  

• nejnižší průměrné roční srážky – 410 mm, Libědice u Žatce^[4]
• místo s největším množstvím srážek napršených za 24 h – Nová Louka (v Jizerských horách), 345 mm, 29. – 30. července 1897^[16]
• nejvyšší naměřená rychlost větru – 216 km/h, 19. 1. 2007, Sněžka; na 2. místě – 198 km/h, 27. 10. 2002, Klínovec^[4]

• nejrozšířenější půdní typ – kambizem (hnědá půda)^[10]
• nejdelší jeskynní systém – Amatérská jeskyně v Moravském krasu, 34,9 km;^[1] na 2. místě Býčí skála a Rudické propadání, obojí okolo 13 km
• nejhlubší jeskynní systém – Amatérská jeskyně, Býčí skála a Rudické propadání, všechny okolo 200 m
• nejhlubší propast – Hranická propast (u města Hranice v okrese Přerov, nedaleko Teplic nad Bečvou), celkově minimálně 519,5 m; propast je částečně zatopena Hranickým jezerem, hloubka suché části je 69,5 m, hloubka zatopené části není známa, minimálně však 450 m,^[zdroj?][19]
• nejmohutnější propast – Macocha – hloubka suché části 138 metrů + cca dalších 30 metrů hloubka jezírka^[20]
• nejdelší podzemní tok – Punkva. 10 kilometrů (délka podzemní části)^[20]
• největší jeskynní dóm – Obří dóm (v Moravském krasu), měří 150 × 40 × 70 m^[3]
• největší národní park – Národní park Šumava, 690,3 km²^[21]
• nejstarší národní park – Krkonošský národní park, zřízen v roce 1963
• největší chráněná krajinná oblast – Chráněná krajinná oblast Beskydy, 1160 km²^[22]
• nejstarší chráněná krajinná oblast – Český ráj, zřízen v roce 1955
• největší skalní brána – Pravčická brána (Národní park České Švýcarsko), 25 m vysoká, 16 m široká^[3]
• nejrozšířenější strom – smrk (přes 50  % stromů)

• nejdelší železniční tunel – Ejpovický tunel ((na trati Praha – Plzeň), 4300 m; na 2. místě Březenský tunel, 1747 m^[1]
• nejstarší provoz koněspřežné železnice – na trati České Budějovice–Linec (z Čech do Rakouska), z roku 1832, v současnosti již nefunguje^[23]
• nejstarší parostrojní železnice – trať Vídeň–Břeclav–Brno (z Rakouska na Moravu), z roku 1839, nejstarší parostrojní železnice v Rakousku
• nejstarší síť tramvajové dopravy – v Brně, koněspřežná tramvaj od roku 1869, v roce 1884 nahrazena parní dráhou a v roce 1900 elektrickými tramvajemi
• nejstarší autobusová linka – autobusová linka mezi Lázněmi Bohdaneč a Pardubicemi, z roku 1908^[24]
• nejkratší visutá lanová dráha – sedačková lanová dráha v Zoologické zahradě hlavního města Prahy v Praze–Troji; na 2. místě je osobní Přibližovací kabinková lanovka od parkoviště ke skiareálu Bubákov ve Vrchlabí, na 3. místě kabinová jednolanová dráha Punkevní jeskyně – Macocha
• nejkratší kabinová lanová dráha – osobní visutá jednolanová dráha Punkevní jeskyně – Macocha
• nejstrmější lanová dráha – osobní kabinová visutá jednolanová dráha Punkevní jeskyně – Macocha, průměrný sklon má 63,41 %^[25]
• nejstarší kabinová lanovka – na trati Janské Lázně–Černá Hora, provoz zahájen roku 1928^[24]
• nejstarší letiště – letiště v Plzni–Borech, otevřeno roku 1911,^[24] zrušeno v 90. letech 20. století
• největší letiště – Letiště Václava Havla v Praze–Ruzyni

• nejvýše ležící železniční stanice – Kubova Huť (Šumava), 995 m^[4]
• nejvyšší budova – AZ Tower v Brně, 111 m, 30 podlaží, postavená v roce 2013
• největší sportovní stadion – Strahovský stadion (až 240 000 návštěvníků^[4](?) nebo 250 000 návštěvníků(?), zapsán v Guinnessově knize rekordů)
• největší hrad – Pražský hrad (v Praze), největší dosud existující hrad na světě^[26] (zapsán v Guinnessově knize rekordů)
• nejstarší hrad – není známo: buď románská Přimda (v západních Čechách, z 12. století), nebo Pražský hrad (stáří neznámé)
• nejdelší most – Radotínský most, 2280 m^[1]
• nejdelší obloukový dřevěný most – most přes Studenou Vltavu u Černého Kříže, 36 m^[27]
• nejvyšší most – Žďákovský most (u Orlíku nad Vltavou, přes Vltavu), 90 m od nejhlubšího bodu údolí^[4]
• nejstarší krytý dřevěný most – dřevěný most na hradě Pernštejně, ze 16. století^[24]
• nejstarší krytý dřevěný most určený pro pěší a cyklisty – dřevěný most v Kynšperku nad Ohří (v okrese Sokolov)
• nejstarší zachovaný most – gotický Kamenný most v Písku (kamenný most, v Písku, přes Otavu), postaven roku 1263 (nejstarší kamenný most ve střední Evropě)^[24]
• nejstarší dosud existující klášter – benediktinský Břevnovský klášter (v Praze–Břevnově), založen roku 993^[24]
• nejvýše umístěná vyhlídková plošina rozhledny – Žižkovský vysílač (v Praze na Žižkově), 93 m nad zemí^[4]
• největší jaderná elektrárna – Jaderná elektrárna Temelín (v roce 2003 měla elektrický výkon 2000 MW)^[1]

• největší územně správní kraj – Středočeský kraj
• nejmenší územně správní kraj – hlavní město Praha; na 2. místě Liberecký kraj; na 3. místě Karlovarský kraj
• územně správní kraj s největším počtem obyvatel – Středočeský kraj
• územně správní kraj s nejmenším počtem obyvatel – Karlovarský kraj
• největší obec – hlavní město Praha
• obec s největším počtem obyvatel – hlavní město Praha, má přes 1 350 000 obyvatel
• obec s nejmenším počtem obyvatel (kromě vojenských újezdů) – Vysoká Lhota, 14 obyvatel k 1. lednu 2021^[28]
• obec s největší hustotou zalidnění – hlavní město Praha
• nejnavštěvovanější obec – hlavní město Praha (až 90 % zahraničních turistů, kteří navštíví ČR, navštíví i Prahu)
• obec s nejdelším názvem – 1. Nová Ves u Nového Města na Moravě, 2. Brandýs nad Labem-Stará Boleslav (28 písmen a 28 hlásek)
• část obce s nejdelším názvem – Velemyšleves-průmyslová zóna Triangle
• část obce s nejdelším jednoslovným názvem – Prostředkovice v okrese Jihlava, 14 písmen.
• město s nejkratším českým názvem – Aš (v západních Čechách), 2 písmena a 2 hlásky
• obec s nejkratším českým názvem – Aš (město v západních Čechách) a Eš (vesnice na Vysočině), obojí 2 písmena a 2 hlásky
• největší náměstí – Karlovo náměstí (v Praze), jeho plocha měří 8,5 ha^[4] (80 550 m²)
• největší katastrální území – Morávka, okres Frýdek-Místek, 87,29 km^2[29]
• nejstarší městský znak – znak města Brna, přesné stáří není známo, ale doklady o jeho užívání jsou již z počátku 14. století)^[24]
• největší průmyslový podnik – Škoda Auto (v Mladé Boleslavi), v roce 2005 činil roční obrat 161 mil. Kč^[4]
• nejstarší městské elektrické osvětlení – v Jindřichově Hradci, od roku 1888^[24]

• Krajní body Česka
• Zeměpisné rekordy světa
• Rekordy pozemské neživé přírody
• Česká kniha rekordů