Seznam funkcionalistických staveb v Ostravě
Seznam funkcionalistických staveb v Ostravě představuje výčet architektonicky významných staveb funkcionalismu na území města Ostravy.[p 1]
Připojením 6 obcí v roce 1924 Moravská Ostrava zpětinásobila svoji rozlohu a přerod v moderní velkoměsto potvrdil i regulační plán urbanisty Vladimíra Zákrejse. I přes hospodářskou krizi na přelomu 20. a 30. let město zaznamenávalo rozvoj moderní architektury, mimo jiné díky místním autorům Ernstu Kornerovi a Karlu Kotasovi, jehož stavby mají rysy funkcionalismu i moderního klasicismu. Obchodní domy zde stavěli i Marie Frommerová, Bohuslav Fuchs a Erich Mendelsohn, vily Lubomír a Čestmír Šlapetové. Za druhé světové války bylo město hojně bombardováno, a tak v rámci poválečné obnovy vznikl v Ostravě[p 2] prostor k novým stavbám. V roce 1947 vytvořil tým architektů Jiří Štursa, Oldřich Slabý, Jaroslav Turek, Anna Friedlová a Vladimír Meduna projekt funkcionalistického sídliště pro 7600 obyvatel. Vzniklo však jen torzo a po roce 1950 byl projekt sídliště – pod novým příznačným názvem Stalingrad – přepracován podle zásad socialisticko-realistického historismu.
Seznam
Název[p 3] | Obrázek | Umístění | Architekt | Rok[p 4] | Poznámky |
Obchodní dům Brouk a Babka | Moravská Ostrava Smetanovo náměstí 8 49°49′57″ s. š., 18°17′25″ v. d. | Karel Kotas | 1928–1930 | [1] V současnosti Dům knihy Librex. | |
Obchodní dům Bachner | Moravská Ostrava Zámecká 18 49°50′6″ s. š., 18°17′24″ v. d. | Erich Mendelsohn | 1930–1933 | [2] V současnosti obchodní dům Prior. | |
Obchodní dům Pešat | Moravská Ostrava Masarykovo nám. 14 49°50′10″ s. š., 18°17′35″ v. d. | Bohuslav Fuchs | 1932 | [2] | |
Vila Karla Urbánka | Slezská Ostrava Bukovanského 23 49°50′55″ s. š., 18°17′47″ v. d. | Lubomír Šlapeta | 1934 | [3] | |
Rodinný dům Františka Opavského | Mariánské Hory Tvorkovských 10 49°49′46″ s. š., 18°15′35″ v. d. | Bohuslav Fuchs | 1934 | [4] | |
Kostel sv. Josefa Don Bosco | Moravská Ostrava Vítkovická ul. 49°49′39″ s. š., 18°16′42″ v. d. | Václav Nekvasil | 1934–1937 | [5] | |
Vila JUDr. Eduarda Lisky | Slezská Ostrava Čedičová 8 49°50′35″ s. š., 18°17′56″ v. d. | Lubomír Šlapeta | 1935–1936 | [5][6] | |
Stadion Vítkovického horního a hutního těžířstva | Vítkovice Závodní ul. 49°48′15″ s. š., 18°15′17″ v. d. | Jaroslav Kincl, Lev Krča, Stanislav Tobek | 1937–1939 | [7] V současnosti Městský stadion. | |
Generální ředitelství Severní dráhy Ferdinandovy | Moravská Ostrava Prokešovo nám. 6 49°50′31″ s. š., 18°17′20″ v. d. | Karel Kotas | 1939 | [8] V současnosti sídlo OKD. | |
Vzorné sídliště „U Bělského lesa“ | Zábřeh nad Odrou Gončarovova, Kpt. Vajdy, Pavlovova, Rodinná 49°47′45″ s. š., 18°14′30″ v. d. | Jiří Štursa, Otakar Slabý, Vladimír Meduna, Anna Friedlová, Jaroslav Turek | 1946–1951 | [7] |
Odkazy
Poznámky
- ↑ Z časového hlediska je výčet vymezen obdobím výstavby od roku 1928 do konce tzv. dvouletky na přelomu roků 1945–1948. Kritériem významnosti pro zařazení stavby do seznamu je její uvedení coby významné v některé z těchto publikací:
- KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ZATLOUKAL, Pavel. Česká republika – architektura XX. století. Díl I. Morava a Slezsko. Praha: Zlatý řez, 2005. 332 s. ISBN 80-902810-2-8.
- VYBÍRAL, Jindřich; ŠLAPETA, Vladimír; GORYCZKOVÁ, Naďa; STRAKOŠ, Martin. Slavné vily Moravskoslezského kraje. Praha: FOIBOS, 2008. 197 s. ISBN 978-80-87073-09-4.
- ↑ Za války bylo k městu připojeno dalších 8 obcí včetně Slezské Ostravy a od roku 1946 se začalo užívat zkrácené pojmenování Ostrava.
- ↑ Pro pojmenování stavby je preferováno označení související s jejím původním účelem. Aktuální označení nebo užití stavby je uváděno v poznámce.
- ↑ Uvedeno období od zahájení stavby po její uvedení do provozu. Řazeno primárně dle data zahájení stavby, neboť toto věrněji souvisí s jejím architektonickým návrhem a stylem.
Reference
- ↑ KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ZATLOUKAL, Pavel. Česká republika – architektura XX. století. Díl I. Morava a Slezsko. Praha: Zlatý řez, 2005. ISBN 80-902810-2-8. S. 150.
- ↑ a b KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ZATLOUKAL, Pavel. Česká republika – architektura XX. století. Díl I. Morava a Slezsko. Praha: Zlatý řez, 2005. ISBN 80-902810-2-8. S. 151.
- ↑ Vila Karla Urbánka na SlavneVily.cz
- ↑ Rodinný dům Františka a Milady Opavských na SlavneVily.cz
- ↑ a b KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ZATLOUKAL, Pavel. Česká republika – architektura XX. století. Díl I. Morava a Slezsko. Praha: Zlatý řez, 2005. ISBN 80-902810-2-8. S. 152.
- ↑ Vila Eduarda Lisky na SlavneVily.cz
- ↑ a b KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ZATLOUKAL, Pavel. Česká republika – architektura XX. století. Díl I. Morava a Slezsko. Praha: Zlatý řez, 2005. ISBN 80-902810-2-8. S. 161.
- ↑ KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ZATLOUKAL, Pavel. Česká republika – architektura XX. století. Díl I. Morava a Slezsko. Praha: Zlatý řez, 2005. ISBN 80-902810-2-8. S. 153.
Literatura
- KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ZATLOUKAL, Pavel. Česká republika – architektura XX. století. Díl I. Morava a Slezsko. Praha: Zlatý řez, 2005. 332 s. ISBN 80-902810-2-8.
- VYBÍRAL, Jindřich; ŠLAPETA, Vladimír; GORYCZKOVÁ, Naďa; STRAKOŠ, Martin. Slavné vily Moravskoslezského kraje. Šlapanice: ERA, 2003. 219 s. ISBN 80-86517-94-2.
- VYBÍRAL, Jindřich. Zrození velkoměsta : architektura v obraze Moravské Ostravy 1890-1938. Praha: FOIBOS, 2008. 197 s. ISBN 978-80-87073-09-4.
Související články
- Funkcionalismus
- Seznam funkcionalistických staveb v Brně
- Seznam funkcionalistických staveb v Olomouci
- Seznam funkcionalistických staveb ve Zlíně
Externí odkazy
- Slavné vily Moravskoslezského kraje
- Architektura[nedostupný zdroj] na stránkách Statutárního města Ostravy
- Šumná Ostrava (pořad České televize)