Rovensko pod Troskami
Rovensko pod Troskami | |
---|---|
Radnice | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | město |
Pověřená obec | Turnov |
Obec s rozšířenou působností | Turnov (správní obvod) |
Okres | Semily |
Kraj | Liberecký |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°32′7″ s. š., 15°15′34″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 1 415 (2024)[1] |
Rozloha | 12,81 km²[2] |
Nadmořská výška | 306 m n. m. |
PSČ | 512 63 |
Počet domů | 568 (2021)[3] |
Počet částí obce | 6 |
Počet k. ú. | 4 |
Počet ZSJ | 6 |
Kontakt | |
Adresa městského úřadu | Náměstí 1 512 63 Rovensko pod Troskami [email protected] |
Starostka | Jiřina Bláhová |
Oficiální web: www | |
Rovensko pod Troskami | |
Další údaje | |
Kód obce | 577472 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Rovensko pod Troskami je město, které se nachází v okrese Semily v Libereckém kraji. Žije zde přibližně 1 400[1] obyvatel.
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1374, kdy je zmiňována ves Týn, jako městečko vzniklé pod touto vsí, s níž brzy splynulo, roku 1407. Od konce 15. století se po více než 200 let v okolí těžila železná ruda, obyvatelé se živili broušením českých granátů a jiných polodrahokamů. Neověřené jsou zprávy, že z Rovenska pochází mnoho kamenů zdobících kapli sv. Kříže na Karlštejně a svatováclavskou kapli v Chrámu svatého Víta na Pražském hradě.
Roku 1629 nastala velká neúroda a hlad. Podle dopisu, který 13. srpna zaslal úředník panství Gerard Taxis Valdštejnovi „v celém vévodství není ani jediného, kdo by sklidil tolik co zasil“. Když se nezmenšovaly kontribuce a naopak je zvyšována robota, poddaní v městečku povstali. Současně téhož roku docházelo k násilné rekatolizaci, k níž je do městečka povolán jezuita Matěj Burnatius z Jičína, a tak povstání mělo i charakter protikatolický. Burnatius si povolal na potlačení povstání pěší a jízdní vojsko z frýdlantské posádky. Rovenští se o tom dozvěděli a když zvědové zjistili blížící se vojsko, byli zvoněním svoláváni lidé i z okolních vesnic na pomoc. Rovenští se uchýlili k zoufalému odporu, zatarasili a obsadili cesty. Lid ozbrojený zemědělským nářadím vpadl na nepočetné vojsko rázně. Vojáci se smířili se zapálením zvonice, k boji nedošlo a vojsko ustoupilo. Zvony se požárem rozlily a zvonice shořela, při hašení požáru zahynul hrnčíř Václav Jiruda. Když se ozbrojení sedláci dozvěděli, že Burnatius očekává na faře v Libuni oznámení o pokoření Rovenska, vytáhli proti němu. Rozlícení sedláci jej a jeho průvodce, žáka Jana Rokytu ubili na farské zahradě v Libuni.
Povstalci pak táhli k Turnovu, ale tentokrát proti nim vyrazilo silnější vojsko z frýdlantské posádky. Vojáci porazili nedostatečně vyzbrojenou, vojensky špatně připravenou a vyhladovělou selskou armádu na kopci Výšinka nad městem Turnov. Sedmnáct pochytaných sedláků mělo být popraveno, avšak život si zachránili na domluvu jezuitů přestupem ke katolické víře. Jen jeden z nich to odmítl a byl popraven.
Na místě vyhořelá zvonice byla v roce 1630 postavena zvonice nová. S ohledem na to, že zvony byly použity k svolání ke vzpouře proti vrchnosti vyústilo v represivní nařízení, kterým hruboskalská vrchnost nařídila za trest otočit zvony dnem vzhůru, aby se na ně nedalo zvonit. Rovenští se snažili příkaz obejít a vyřešili to tak, že asi o půl metru zkrátili táhla, za která se tahávalo provazem, zkrátili i délku srdíček o 15–20 cm a pokusili se zvony uvádět do pohybu šlapáním. Tento způsob zvonění přetrval až dodnes.
Vystěhování rodin do Brazílie
Zajímavostí v rovenských dějinách je vystěhování několika rodin do Brazílie roku 1893. Po zrušení otroctví totiž Brazílie projevovala zájem o imigranty z Evropy. Rakouské úřady se tomu marně snažily zabránit. Nejpozoruhodnější českou výpravu zorganizovala skupina z Rovenska pod Troskami. V 90. letech se na Turnovsku ocitlo v krizi broušení granátů a zhoršilo se tak postavení mnoha rodin. Někteří spatřovali východisko ve vystěhovalectví. Když se dozvěděli o nabídce brazilské vlády, několik rodin z Rovenska se rozhodlo emigrovat, nakonec však jejich počet dosáhl devadesáti.
Výprava měla v jižní Brazílii vytvořit ohnisko české zemědělské kolonizace. Občané odjeli na několika povozech do Turnova, kde se k nim přidali lidé z Mladoboleslavska. V polovině září přibyli do Hamburku a nalodili se na německý parník Argentina. Když však 9. října vystoupili v Rio de Janeiru, zjistili, že v Brazílii vypukla revoluce a v cestě do Rio Grande do Sul pokračovat nemohou. Někteří se pak dali najmout na práci v Riu, největší skupina odjela do São Paula, do Rio Grande se dostalo jen málo rodin. Ty nemohly udržet český jazyk a přes vytváření českých spolků naši krajané postupně v Brazílii asimilovali.
Druhá světová válka
Německy se město nazývalo Rowensko bei Turnau. V lednu 1943 byla v Rovensku na plovárně zlikvidována odbojová výsadkářská skupina Antimony.
Masakr Němců
Dne 10. května 1945 došlo ve městě k masakru německých civilistů, odzbrojených vojáků, žen i dětí. Sověti a místní obyvatelé zde bez soudu postříleli 365 Němců.[4] V místní škole probíhal jakýsi soud nad Němci. Během poprav se podařilo jednomu příslušníku SS uprchnout. V následné přestřelce a potyčce zastřelil ruského partyzána Ivana Karloviče Nelipoviče. To rozběsnilo vojáky Rudé armády, partyzány i revoluční gardisty a vedlo k masakru 365 civilistů. Do davu běženců střílel v podstatě každý, kdo měl zbraň, a to včetně přítomných občanů Rovenska. Němci, kteří se ještě hýbali, byli následovně nemilosrdně doráženi kulkou do hlavy.[5]
Muzea
- Městské muzeum na náměstí – expozice zaměřená na broušení kamenů
Pamětihodnosti
Kostel svatého Václava
Kostel sv. Václava na Týně je postaven z hruboskalského pískovce. Původní je gotický presbytář s pěti okny z poloviny 14. století, loď byla přestavěna goticko-renesančně v 16. století, kdy byla k severnímu boku lodi přistavěna i sakristie, mladší je předsíň v průčelí. Loď má rozměry 19 x 12 metrů, presbytář 9 x 7 metrů. V kostele je rodová hrobka Smiřických, leží v ní i zakladatel rodu Zikmund.
Zvonice s rebelantskými zvony
Dřevěná zvonice z roku 1630 připomíná zmíněné povstání sedláků proti robotním povinnostem a náboženskému útisku z roku 1629. Vznikla na místě starší, pravděpodobně ze 16. století, která byla zapálena vojáky za povstání. Zvonice je dole osmiboká, mohutná a rozložitá, věž je čtyřboká. Stavba ma nízkou stanovou střechu. Unikátem v Česku (s výjimkou zvonice v Kouřimi) jsou zvony obrácené „rebelantsky“ srdcem vzhůru. Jsou rozhoupávány šlapáním, trojice zvonů je sladěna a vyžaduje zvonění v jistém rytmu, což si vyžadovalo zapojení čtyř zvoníků. Dva zvony byly ulity roku 1630, třetí roku 1639. Váží 1500, 1200 a 600 kg a nikdy nebyly zrekvírovány! Proč byly ve skutečnosti obráceny, se přesně neví. Dle tradice proto, aby připomínaly povstání 1629, dle jiné, že to bylo „na husitský“ způsob.[6][7]
Velký zvon ze zvonice prý dokáže splnit přání dívce, která udeří třikrát srdcem o zvon.
Další pamětihodnosti
- Empírový silniční most se sochou svatého Jana Nepomuckého
- Sloup se sochou Panny Marie na náměstí
- Sousoší Rozhovor na náměstí
- Socha svatého Václava u nádraží
- Busta Svatopluka Čecha
Části města
- Rovensko pod Troskami
- Blatec
- Křečovice 2.díl
- Liščí Kotce
- Štěpánovice
- Václaví
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ LÁNSKÝ, Tomáš. Msta na konec. V Českém ráji zmasakrovali dva dny po válce 365 Němců. iDNES.cz [online]. 2015-5-14. Dostupné online.
- ↑ Hromadná vražda 365 bezbranných Němců u bran Českého ráje – Jeden z nejhorších válečných zločinů zůstal nepotrestán
- ↑ KUČA, Karel. České, moravské a slezské zvonice. Praha: Libri, 2001. S. 257.
- ↑ ŠVIHÁLEK, Milan. Jak se rodí zvony. Brno: Jota, 1997.
Sekundární literatura
- Jaromír Jermář, článek Krok za krokem za památkami našeho kraje, sborník Od Ještěda k Troskám, 1/2007, str. 53
- ŠVIHÁLEK, Milan. Jak se rodí zvony. Brno: Jota, 1997.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Rovensko pod Troskami na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Týn (obce) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Rovensko pod Troskami v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Jiří Padevět: Krvavá léta (video)
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
Části města Rovensko pod Troskami | |
---|---|
Části obce |
|
Města, městys a obce okresu Semily | |
---|---|
Bělá • Benecko • Benešov u Semil • Bozkov • Bradlecká Lhota • Bukovina u Čisté • Bystrá nad Jizerou • Čistá u Horek • Háje nad Jizerou • Holenice • Horka u Staré Paky • Horní Branná • Hrubá Skála • Chuchelna • Jablonec nad Jizerou • Jesenný • Jestřabí v Krkonoších • Jilemnice • Kacanovy • Karlovice • Klokočí • Košťálov • Kruh • Ktová • Levínská Olešnice • Libštát • Lomnice nad Popelkou • Loučky • Martinice v Krkonoších • Mírová pod Kozákovem • Modřišice • Mříčná • Nová Ves nad Popelkou • Ohrazenice • Olešnice • Paseky nad Jizerou • Peřimov • Poniklá • Přepeře • Příkrý • Radostná pod Kozákovem • Rakousy • Rokytnice nad Jizerou • Roprachtice • Rovensko pod Troskami • Roztoky u Jilemnice • Roztoky u Semil • Semily • Slaná • Stružinec • Studenec • Svojek • Syřenov • Tatobity • Troskovice • Turnov • Veselá • Víchová nad Jizerou • Vítkovice • Všeň • Vyskeř • Vysoké nad Jizerou • Záhoří • Žernov | |
legenda: město, městys. |