Reynaldo Bignone
Reynaldo Benito Antonio Bignone | |
---|---|
45. prezident republiky Argentina | |
Ve funkci: 1. července 1982 – 10. prosince 1983 | |
Předchůdce | Alfredo Oscar Saint Jean |
Nástupce | Raúl Alfonsín |
Narození | 21. ledna 1928 Morón, Argentina |
Úmrtí | 7. března 2018 (ve věku 90 let) Buenos Aires |
Příčina úmrtí | sepse |
Choť | Nilda Raquel Bethlehem Etcheverry (1953–2013†) |
Profese | politik a důstojník |
Náboženství | římskokatolická církev |
Podpis | |
Commons | Reynaldo Bignone |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Reynaldo Bignone (21. ledna 1928, Morón, Argentina – 7. března 2018, Buenos Aires) byl argentinský diktátor, který byl v letech 1982–1983 faktickým prezidentem země. Za zločiny proti lidskosti byl opakovaně odsouzen k mnohaletým trestům odnětí svobody včetně doživotí; naposledy v prosinci 2014 na dalších 16 let vězení za účast na odebírání dětí odpůrcům režimu.[1]
V letech 1982–83, kdy fakticky zastával funkci prezidenta, udělil amnestii lidem odsouzeným za porušování lidských práv. Na jeho rozkaz byla před předáním moci demokraticky zvolenému nástupci Raúlu Alfonsínovi zničena dokumentace o mučení politických oponentů nebo jejich zmizení.[2]
Život
Narodil se 21. ledna 1928 v Morónu. Oženil se s Nildou Raquel Belém. [3]
Bignone byl ještě před svým prezidentstvím šéfem tajného internačního tábora v Campo de Mayo na okraji Buenos Aires, kudy prošlo na 5 000 členů opozice, z nichž většina je dosud pohřešována. Byla tam také zřízena tajná porodnice, kde byly zatčeným matkám odebírány děti a předávány pod jinou identitou členům vojenského režimu. O matkách se tvrdilo, že zemřely. [4]
Jako prezident vyhlásil amnestii na zločiny proti lidskosti. Obnovil práva na stávku a zničil dokumentaci o mučení politických oponentů. Proběhly za něj volby a moc byla předána Raúlu Alfosínovi.[5]
Až dokonce života své činy obhajoval a označoval je za boj proti terorismu.[1][nedostupný zdroj]
Odsouzení za zločiny proti lidskosti
Bignone byl poprvé odsouzen v dubnu 2010, a to ke 25 letům vězení. Důvodem byl jeho podíl na únosech, mučení a vraždách 56 lidí.[6] O rok později byl za zločiny proti lidskosti odsouzen na doživotí.[7]
Třetí rozsudek, který Bignonemu přidal k doživotí dalších 15 let, padl v prosinci 2011. Trestán byl opět za zločiny proti lidskosti; v tomto případě byl obviněn z 21 případů únosů a mučení. Podle soudu osobně dohlížel na týrání a mučení lidí v tajném vězeňském centru.[8] V červenci 2012 byl odsouzen k 15 letům za svůj podíl na programu, v jehož rámci byly rodičům zadrženým vojenským režimem odebírány děti.[9] V prosinci 2014 soud Bignonemu vyměřil dalších 16 let vězení za účast na odebírání dětí odpůrcům režimu.[1] V květnu 2016 byl odsouzen na 20 let do vězení za svou účast v takzvané Operaci Cóndor, při které v 70. a 80. letech 20. století vlády několika jihoamerických zemí zabíjely své politické odpůrce.[10]
Reference
- ↑ a b Bývalý argentinský diktátor dostal dalších 16 let vězení. Za odebírání dětí odpůrcům režimu. Rozhlas.cz [online]. 2014-12-23. Dostupné online.
- ↑ Po čtvrtstoletí se argentinská vojenská junta dostala před soud. ČT [online]. 2009-11-3. Dostupné online.
- ↑ REYNALDO BENITO BIGNONE (1982 – 1983). Casa Rosada [online]. [cit. 2023-06-25]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ Bývalý argentinský diktátor Bignone odsouzen k 25 letům vězení. ČT24 [online]. [cit. 2023-06-25]. Dostupné online.
- ↑ REYNALDO BENITO BIGNONE (1982 – 1983). Casa Rosada [online]. [cit. 2023-06-25]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ Bývalý argentinský diktátor Bignone odsouzen k 25 letům vězení. ČT [online]. 2010-4-21. Dostupné online.
- ↑ Poslední argentinský diktátor se už na svobodu nepodívá. ČT [online]. 2011-4-15. Dostupné online.
- ↑ Argentinský diktátor si vyslechl další trest. ČT [online]. 2011-12-30. Dostupné online.
- ↑ Nechali unést děti odpůrců argentinské junty. Spravedlnost je dostihla po 30 letech. iHNed.cz [online]. 2012-7-6. Dostupné online.
- ↑ Až 25 let vězení: Soud potrestal jihoamerické důstojníky za likvidaci politických odpůrců
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Reynaldo Bignone na Wikimedia Commons
Prezidenti Argentiny | |
---|---|
Bernardino Rivadavia (1826–1827) • Vicente López y Planes (1827) • Justo José de Urquiza (1854–1860) • Santiago Derqui (1860–1861) • Juan Esteban Pedernera (1861) • Bartolomé Mitre (1862–1868) • Domingo Faustino Sarmiento (1868–1874) • Nicolás Avellaneda (1874–1880) • Julio Argentino Roca (1880–1886) • Miguel Juárez Celman (1886–1890) • Carlos Pellegrini (1890–1892) • Luis Sáenz Peña (1892–1895) • José Evaristo Uriburu (1895–1898) • Julio Argentino Roca (1898–1904) • Manuel Quintana (1904–1906) • José Figueroa Alcorta (1906–1910) • Roque Sáenz Peña (1910–1914) • Victorino de la Plaza (1914–1916) • Hipólito Yrigoyen (1916–1922) • Marcelo Torcuato de Alvear (1922–1928) • Hipólito Yrigoyen (1928–1930) • José Félix Uriburu (1930–1932) • Agustín Pedro Justo (1932–1938) • Roberto María Ortiz (1938–1942) • Ramón Castillo (1942–1943) • Pedro Pablo Ramírez (1943–1944) • Edelmiro Julián Farrell (1944–1946) • Juan Perón (1946–1955) • Eduardo Lonardi (1955) • Pedro Eugenio Aramburu (1955–1958) • Arturo Frondizi (1958–1962) • José María Guido (1962–1963) • Arturo Umberto Illia (1963–1966) • Juan Carlos Onganía (1966–1970) • Roberto Marcelo Levingston (1970–1971) • Alejandro Agustín Lanusse (1971–1973) • Juan Perón (1973–1974) • Isabel Martínez de Perón (1974–1976) • Jorge Rafael Videla (1976–1981) • Leopoldo Galtieri (1981–1982) • Reynaldo Bignone (1982–1983) • Raúl Alfonsín (1983–1989) • Carlos Menem (1989–1999) • Fernando de la Rúa (1999–2001) • Ramón Puerta (2001) • Adolfo Rodríguez Saá (2001) • Eduardo Camaño (2001–2002) • Eduardo Duhalde (2002–2003) • Néstor Kirchner (2003–2007) • Cristina Fernández de Kirchner (2007–2015) • Mauricio Macri (2015–2019) • Alberto Fernández (od 2019) • Javier Milei (od 2023) |