Redukce řádu

Redukce řádu je v matematice technika pro řešení lineárních obyčejných diferenciálních rovnic druhého řádu. Používá se, když známe jedno řešení y 1 ( x ) {\displaystyle y_{1}(x)} , a potřebujeme najít druhé lineárně nezávislé řešení y 2 ( x ) {\displaystyle y_{2}(x)} . Metodu lze použít i pro rovnice n-tého řádu. V tomto případě lze kvalifikovaným odhadem získat rovnici (n-1)-ho řádu pro v {\displaystyle v} .

Obyčejné lineární diferenciální rovnice druhého řádu

Příklad

Uvažujme obecnou homogenní lineární obyčejnou diferenciální rovnici druhého řádu s konstantními koeficienty

a y ( x ) + b y ( x ) + c y ( x ) = 0 , {\displaystyle ay''(x)+by'(x)+cy(x)=0,\;}

kde a , b , c {\displaystyle a,b,c} jsou reálné nenulové koeficienty, Navíc budeme předpokládat, že její charakteristická rovnice

a λ 2 + b λ + c = 0 {\displaystyle a\lambda ^{2}+b\lambda +c=0\;}

má vícenásobný kořen (tj., že diskriminant b 2 4 a c {\displaystyle b^{2}-4ac} se rovná 0). Z toho plyne

λ 1 = λ 2 = b 2 a . {\displaystyle \lambda _{1}=\lambda _{2}=-{\frac {b}{2a}}.}

Tedy jedno řešení původní diferenciální rovnice je

y 1 ( x ) = e b 2 a x . {\displaystyle y_{1}(x)=e^{-{\frac {b}{2a}}x}.}

Budeme hledat druhé řešení ve tvaru

y 2 ( x ) = v ( x ) y 1 ( x ) {\displaystyle y_{2}(x)=v(x)y_{1}(x)\;}

kde v ( x ) {\displaystyle v(x)} je hledaná funkce. Protože y 2 ( x ) {\displaystyle y_{2}(x)} musí vyhovovat původní obyčejné diferenciální rovnici, dosadíme řešení do rovnice a dostaneme

a ( v y 1 + 2 v y 1 + v y 1 ) + b ( v y 1 + v y 1 ) + c v y 1 = 0. {\displaystyle a\left(v''y_{1}+2v'y_{1}'+vy_{1}''\right)+b\left(v'y_{1}+vy_{1}'\right)+cvy_{1}=0.}

Přeskládáním členů podle řádu derivace v ( x ) {\displaystyle v(x)} dostaneme

( a y 1 ) v + ( 2 a y 1 + b y 1 ) v + ( a y 1 + b y 1 + c y 1 ) v = 0. {\displaystyle \left(ay_{1}\right)v''+\left(2ay_{1}'+by_{1}\right)v'+\left(ay_{1}''+by_{1}'+cy_{1}\right)v=0.}

Protože víme, že y 1 ( x ) {\displaystyle y_{1}(x)} je řešením původní úlohy, koeficient posledního termu se rovná nule. Navíc substitucí y 1 ( x ) {\displaystyle y_{1}(x)} do koeficientu druhého termu dostaneme (pro tento koeficient)

2 a ( b 2 a e b 2 a x ) + b e b 2 a x = ( b + b ) e b 2 a x = 0. {\displaystyle 2a\left(-{\frac {b}{2a}}e^{-{\frac {b}{2a}}x}\right)+be^{-{\frac {b}{2a}}x}=\left(-b+b\right)e^{-{\frac {b}{2a}}x}=0.}

Takže dostáváme

a y 1 v = 0. {\displaystyle ay_{1}v''=0.\;}

Protože a {\displaystyle a} je nenulové (aby původní rovnice byla druhého řádu) a y 1 ( x ) {\displaystyle y_{1}(x)} je exponenciální funkce, která nikdy nenabývá hodnoty nula, jednoduše dostáváme

v = 0. {\displaystyle v''=0.\;}

Dvojí integrací dostaneme

v ( x ) = c 1 x + c 2 {\displaystyle v(x)=c_{1}x+c_{2}\;}

kde c 1 , c 2 {\displaystyle c_{1},c_{2}} jsou integrační konstanty. Nyní můžeme druhé řešení zapsat jako

y 2 ( x ) = ( c 1 x + c 2 ) y 1 ( x ) = c 1 x y 1 ( x ) + c 2 y 1 ( x ) . {\displaystyle y_{2}(x)=(c_{1}x+c_{2})y_{1}(x)=c_{1}xy_{1}(x)+c_{2}y_{1}(x).\;}

Protože druhý term v y 2 ( x ) {\displaystyle y_{2}(x)} je skalárním násobkem prvního řešení (a je tedy lineárně závislý), můžeme tento term zahodit, což dává výsledné řešení

y 2 ( x ) = x y 1 ( x ) = x e b 2 a x . {\displaystyle y_{2}(x)=xy_{1}(x)=xe^{-{\frac {b}{2a}}x}.}

Navíc můžeme dokázat, že druhé řešení y 2 ( x ) {\displaystyle y_{2}(x)} nalezené touto metodou je lineárně nezávislé na prvním řešení výpočtem Wronskiánu

W ( y 1 , y 2 ) ( x ) = | y 1 x y 1 y 1 y 1 + x y 1 | = y 1 ( y 1 + x y 1 ) x y 1 y 1 = y 1 2 + x y 1 y 1 x y 1 y 1 = y 1 2 = e b a x 0. {\displaystyle W(y_{1},y_{2})(x)={\begin{vmatrix}y_{1}&xy_{1}\\y_{1}'&y_{1}+xy_{1}'\end{vmatrix}}=y_{1}(y_{1}+xy_{1}')-xy_{1}y_{1}'=y_{1}^{2}+xy_{1}y_{1}'-xy_{1}y_{1}'=y_{1}^{2}=e^{-{\frac {b}{a}}x}\neq 0.}

Tedy y 2 ( x ) {\displaystyle y_{2}(x)} je druhé lineárně nezávislé řešení, které jsme hledali.

Obecná metoda

Je-li dána obecná nehomogenní lineární diferenciální rovnice

y + p ( t ) y + q ( t ) y = r ( t ) {\displaystyle y''+p(t)y'+q(t)y=r(t)\,}

a jedno řešení y 1 ( t ) {\displaystyle y_{1}(t)} homogenní rovnice [ r ( t ) = 0 {\displaystyle r(t)=0} ], zkusíme hledat řešení plné nehomogenní rovnice ve tvaru:

y 2 = v ( t ) y 1 ( t ) {\displaystyle y_{2}=v(t)y_{1}(t)\,}

kde v ( t ) {\displaystyle v(t)} je libovolná funkce. Tedy

y 2 = v ( t ) y 1 ( t ) + v ( t ) y 1 ( t ) {\displaystyle y_{2}'=v'(t)y_{1}(t)+v(t)y_{1}'(t)\,}

a

y 2 = v ( t ) y 1 ( t ) + 2 v ( t ) y 1 ( t ) + v ( t ) y 1 ( t ) . {\displaystyle y_{2}''=v''(t)y_{1}(t)+2v'(t)y_{1}'(t)+v(t)y_{1}''(t).\,}

Jestliže tyto jsou dosadíme za y {\displaystyle y} , y {\displaystyle y'} a y {\displaystyle y''} v diferenciální rovnici, pak

y 1 ( t ) v + ( 2 y 1 ( t ) + p ( t ) y 1 ( t ) ) v + ( y 1 ( t ) + p ( t ) y 1 ( t ) + q ( t ) y 1 ( t ) ) v = r ( t ) . {\displaystyle y_{1}(t)\,v''+(2y_{1}'(t)+p(t)y_{1}(t))\,v'+(y_{1}''(t)+p(t)y_{1}'(t)+q(t)y_{1}(t))\,v=r(t).}

Protože y 1 ( t ) {\displaystyle y_{1}(t)} je řešení původní homogenní diferenciální rovnice, y 1 ( t ) + p ( t ) y 1 ( t ) + q ( t ) y 1 ( t ) = 0 {\displaystyle y_{1}''(t)+p(t)y_{1}'(t)+q(t)y_{1}(t)=0} , můžeme se omezit na

y 1 ( t ) v + ( 2 y 1 ( t ) + p ( t ) y 1 ( t ) ) v = r ( t ) {\displaystyle y_{1}(t)\,v''+(2y_{1}'(t)+p(t)y_{1}(t))\,v'=r(t)}

což je diferenciální rovnice prvního řádu pro v ( t ) {\displaystyle v'(t)} (redukce řádu). Vydělením výrazem y 1 ( t ) {\displaystyle y_{1}(t)} dostaneme

v + ( 2 y 1 ( t ) y 1 ( t ) + p ( t ) ) v = r ( t ) y 1 ( t ) {\displaystyle v''+\left({\frac {2y_{1}'(t)}{y_{1}(t)}}+p(t)\right)\,v'={\frac {r(t)}{y_{1}(t)}}} .

Integrační faktor: μ ( t ) = e ( 2 y 1 ( t ) y 1 ( t ) + p ( t ) ) d t = y 1 2 ( t ) e p ( t ) d t {\displaystyle \mu (t)=e^{\int ({\frac {2y_{1}'(t)}{y_{1}(t)}}+p(t))\mathrm {d} t}=y_{1}^{2}(t)e^{\int p(t)\mathrm {d} t}} .

Znásobením diferenciální rovnice integračním faktorem μ ( t ) {\displaystyle \mu (t)} lze rovnici pro v ( t ) {\displaystyle v(t)} redukovat na

d d t ( v ( t ) y 1 2 ( t ) e p ( t ) d t ) = y 1 ( t ) r ( t ) e p ( t ) d t {\displaystyle {\frac {\mathrm {d} }{\mathrm {d} t}}(v'(t)y_{1}^{2}(t)e^{\int p(t)\mathrm {d} t})=y_{1}(t)r(t)e^{\int p(t)\mathrm {d} t}} .

Zintegrováním poslední rovnice dostaneme v ( t ) {\displaystyle v'(t)} obsahující jednu integrační konstantu. Dalším zintegrováním v ( t ) {\displaystyle v'(t)} dostaneme obecné řešení původní nehomogenní rovnice druhého řádu, které obsahuje dvě integrační konstanty, jak je očekáváno:

y 2 ( t ) = v ( t ) y 1 ( t ) {\displaystyle y_{2}(t)=v(t)y_{1}(t)\,} .

Související články

  • Variace konstant

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Reduction of order na anglické Wikipedii.

  • W. E. Boyce and R. C. DiPrima, Elementary Differential Equations and Boundary Value Problems (8th edition), John Wiley & Sons, Inc., 2005. ISBN 0-471-43338-1.
  • TESCHL, Gerald. Ordinary Differential Equations and Dynamical Systems. Providence: American Mathematical Society, 2012. Dostupné online. ISBN 978-0-8218-8328-0. [nedostupný zdroj]
  • Eric W. Weisstein, Second-Order Ordinary Differential Equation Second Solution, From MathWorld—A Wolfram Web Resource.