Protiřetězec

Protiřetězec (někdy také označovaný jako antiřetězec) je matematický termín z oboru algebry a teorie uspořádání, který se používá pro označení množin vzájemně neporovnatelných prvků.

Definice

Předpokládejme, že množina X {\displaystyle X\,\!} je uspořádána relací R {\displaystyle R\,\!} . O podmnožině Y X {\displaystyle Y\subseteq X\,\!} řekneme, že se jedná o protiřetězec, pokud jsou každé dva různé prvky a , b Y {\displaystyle a,b\in Y\,\!} neporovnatelné pomocí R {\displaystyle R\,\!} , tj.
( a , b Y ) ( a R b a = b ) {\displaystyle (\forall a,b\in Y)(a\leq _{R}b\implies a=b)\,\!}

Příklady

Protiřetězce v lineárním uspořádání

V lineárně uspořádané množině nemá pojem protiřetězec příliš dobrý smysl – každé dva prvky jsou porovnatelné a neexistují jiné než (nepříliš zajímavé) jednoprvkové protiřetězce. To se týká například běžného uspořádání reálných čísel nebo přirozených čísel podle velikosti.

Protiřetězce v množině komplexních čísel

Uvažujme ostré uspořádání R {\displaystyle R\,\!} množiny komplexních čísel podle vzdálenosti od nuly (tj. podle absolutní hodnoty). Kdo by měl problém s pojmem komplexního čísla, může si představit geometrickou rovinu a vzdálenost bodů (uspořádaných dvojic) od počátku souřadnic (tj. od bodu [0,0]):
c 1 < R c 2 | c 1 | < | c 2 | {\displaystyle c_{1}<_{R}c_{2}\Leftrightarrow |c_{1}|<|c_{2}|\,\!}

Položme si otázku, jaké největší protiřetězce zde existují. Každé dva body, které mají stejnou vzdálenost od nuly (leží na stejné kružnici se středem v nule) jsou neporovnatelné a mohou tedy spolu náležet do protiřetězce. Jakmile ale nějaké dva body leží na dvou různých kružnicích se středem v 0, mají různou absolutní hodnotu a jsou porovnatelné – nemohou být spolu v jednom protiřetězci.

Největší možné protiřetězce při tomto uspořádání komplexních čísel jsou tedy soustředné kružnice se středem v bodě 0.

Protiřetězce vzhledem k dělitelnosti

Uvažujme o množině všech kladných přirozených čísel, s uspořádáním podle dělitelnosti (tj. a | b {\displaystyle a\leq _{|}b\,\!} , pokud a {\displaystyle a\,\!} dělí b {\displaystyle b\,\!} ).

Při tomto uspořádání existují v množině přirozených čísel libovolně velké (co do počtu prvků) protiřetězce. Příkladem nekonečného protiřetězce je množina všech prvočísel. Tento protiřetězec je přitom největší možný – jakékoliv kladné přirozené číslo je porovnatelné s nějakým prvočíslem, takže ho nelze k tomuto protiřetězci přidat, aniž by přestal být protiřetězcem.

Existuje zde ale i jeden největší možný protiřetězec, který je pouze jednoprvkový – je to množina { 1 } {\displaystyle \{1\}\,\!} . Důvod je ten, že číslo 1 je porovnatelné s každým přirozeným číslem (dělí každé přirozené číslo).

Odkazy

Související články