Pravicový extremismus v Česku

ikona
Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.
ikona
Tento článek potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte, aby odrážel aktuální stav a nedávné události. Historické informace nemažte, raději je převeďte do minulého času a případně přesuňte do části článku věnované dějinám.

Komentář: mapuje dění pouze do roku 2007, chybí např. žhářský útok ve Vítkově
Logo neonacistické Dělnické strany sociální spravedlnosti

Pravicový extremismus v Česku zahrnuje širokou skupinu krajních politických postojů a na jejich základě vytvořených skupin, které se snaží o zásadní změnu nebo přímo o odstranění existujícího systému. Jednotlivé skupiny odlišuje jejich ideologie, která se pohybuje od myšlenek nacionalismu a šovinismu až po fašistické ideály.

Seznam rasových vražd v Česku[1]

  • Plzeň – 7. červen 1990 – Kolem půl desáté hodiny večer si skupina třiadvaceti skinheadů spletla tureckého státního příslušníka s Romem. Byli ozbrojeni řetězy, noži a tyčemi. Napadený muž podlehl bodné ráně do hrudníku. Pět pachatelů dostalo tresty od 4 do 9,5 let.
  • Libkov – 23. únor 1991 – Ke konci února 1991 se v Klatovech uskutečnil třídenní pogrom na romskou rodinu. Několik Romů utrpělo těžká zranění, jednadvacetiletý Emil Bendík byl v Lipkově na Domažlicku ubit k smrti. Deset obviněných bylo 19. března 1993 odsouzeno k nepodmíněným trestům odnětí svobody v délce trvání od šestnácti měsíců do sedmi a půl roku.
  • Hradec Králové – 10. srpen 1991 – Do místnosti Klubu romské iniciativy v ulici bratří Čapků vhodila skupina skinheadů cihlu. Za nejasných okolností byl smrtelně zraněn dvaapadesátiletý Rom Josef Sztojka. Případ se řešil jako přestupek.
  • Jičíněves – 28. srpen 1991 – Dvaadvacetiletý skinhead Petr Krnáč v opilosti brutálně zabil šestiletého Radka Rudolfa. Pachatel chtěl po činu ještě zapálit dům, v němž žijí Romové. Krajský soud ho odsoudil 20. května 1992 k 17 letům vězení v třetí nápravné skupině a uložil protialkoholní léčení.
  • Čerčany – 11. listopad 1991 – Jiří Přibyl zabil v Čerčanech (okres Benešov) šestatřicetiletého Roma Juraje Šarközyho. Jiří Přibyl dostal za vraždu deset let.
  • Jílové u Prahy – 8. srpen 1993 – Tři útočníci napadli na diskotéce Roma Karla Balogha, kterého jeden z útočníků pobodal do hrudníku boxerem s vysouvacím nožem. V důsledku tohoto zranění Karel Balogh zemřel. Útočník Zdeněk Šembera si za to odseděl 11 let ve věznici s ostrahou.
  • Praha – 22. září 1993 – Dva skinheadi surově napadli osmatřicetiletého Jiřího F., který s nimi předtím diskutoval v restauraci, protože nesouhlasil s jejich rasistickými názory. V důsledku zranění Jiří F. na místě zemřel. Městský soud v Praze odsoudil oba obžalované k trestu odnětí svobody v trvání 20 let do věznice se zvýšenou ostrahou.
  • Písek – 24. září 1993 – V řece Otavě utonul sedmnáctiletý Rom Tibor Danihel, který s dalšími třemi Romy skočil do řeky ze strachu před skinheady. Ti po nich házeli kameny a nenechali je vylézt, svědkům bránili v přístupu k vodě, aby Romům nemohli pomoci. Po dlouhých průtazích byli v roce 1997 tři pachatelé odsouzeni k trestům v rozmezí 7 až 8 let.
  • Žďár nad Sázavou – 13. květen 1995 – Asi hodinu před půlnocí vnikli čtyři skinheadi do domu maďarské romské rodiny Berkiových. Majitel domu, třiačtyřicetiletý Tibor Berki, se snažil bránit a jeden z útočníků ho opakovaně udeřil baseballovou pálkou do hlavy. Tibor Berki po převozu do nemocnice zemřel na krvácení do mozku. Vrah dostal 13 let, v rozsudku soudce JUDr. Ivo Kouřil uvedl, že pachatelé nemohli napadnout rodinu Berkiových pro jejich rasu a národnost, protože Romové jsou stejné indoevropské rasy jako Češi.
  • Praha – 8. listopad 1997 – Skinheadi Jan Schimperk a Petr Zborník napadli okolo půl třetí v noci na diskotéce v ulici Biskupcova dva Súdánce. Jednoho muže dvakrát bodli do břicha, ten na následky zranění zemřel. Druhému Súdánci skini přeřezali šlachy na ruce. Vrah dostal 13,5 roku.
  • Vrchlabí – 15. únor 1998 – Tři skinhheadi – Petr Klazar, Jiří Neffe a František Kulhánek – srazili na zem Romku Helenu Biháriovou, bili ji a kopali a potom ji srazili do Labe. Tělo Biháriové bylo nalezeno až po dvou dnech pátrání. Pachatelé si za svůj čin odseděli od 1 do 6 let.
  • Orlová – 17. květen 1998 – Skupina skinheadů napadla tři Romy, kteří se po půlnoci vraceli z restaurace U Málky. Čtyři ze skupiny mladíků začali bít a kopat čtyřicetiletého Roma Milana Lacka. Zůstal ležet na silnici a několik minut poté ho přejelo auto. Případ byl vyšetřován jako pokus o těžké ublížení na zdraví s rasovým motivem. V prosinci roku 2000 byl ke 3 rokům vězení odsouzen Petr Domes, který zkopal Lacka. Jeden rok dostal David Jureczka, který hodil na jeho dceru pivní sklenici. Další dva skinheadi a ridič osobního auta, policista Telega, byli odsouzeni podmínečně.
  • Svitavy – 20. červenec 2001 – V noci z 20. na 21. července ubodal na diskotéce ve Svitavách dvaadvacetiletý skinhead Vlastimil Pechanec místního třicetiletého Roma Otu Absolona. Vyšetřovatel obvinil útočníka z vraždy s rasovým podtextem a okresní soud jej vzal do vazby. Pechanec byl v době útoku trestně stíhán pro napadení dvou anarchistů v České Třebové, kterého se dopustil v listopadu roku 2000. Od roku 1996 byl Pechanec již třikrát odsouzen za násilné trestné činy, výtržnictví a podporu a propagaci hnutí směřujících k potlačení práv a svobod občanů. Za rasově motivovaný čin si Pechanec vyslechl rozsudek – odnětí svobody na sedmnáct let.
  • Hodonín – 17. květen 2007 – Za upálení romského bezdomovce Jána Tótha byl hlavní útočník Juraj Lukáš odsouzen k 13,5 rokům odnětí svobody. Další tři muži dostali roční podmínku. Rasový motiv však nebyl prokázán.
  • Vítkov – noc z 18. na 19. dubna 2009 – Čtyři čeští neonacisté[2][3] Ivo Müller, Václav Cojocaru, David Vaculík a Jaromír Lukeš zapálili pomocí tří zápalných lahví dům obývaný romskou rodinou. Následkem požáru byli zraněni tři lidé, kteří v té době pobývali v budově. Nejvážněji byla zraněna dvouletá Natálie, která utrpěla život ohrožující popáleniny třetího a čtvrtého stupně na více než 80 % těla.[4]

Militantní a teroristické ultrapravicové organizace[5][6]

  • Bohemia Hammerskins
  • Combat 18
  • Czechoslovak Nazi Party (60. léta 20. století)
  • Totenkopf (80. léta 20. století)
  • Národní fronta (80. léta 20. století)
  • Pravicově nacionální socialistická strana (80. léta 20. století)
  • Nová česká jednota
  • Neviditelná říše rytířů Ku Klux Klanu
  • Bedford
  • Forrest
  • Sudetoněmecká vlastenecká fronta
  • Sudetoněmecká liga
  • Svatováclavská národní obec
  • Nacionálně socialistické hnutí Evropy
  • Národní obec fašistická
  • Národní souručenství
  • Templar Knights of Ku Klux Klan
  • White Aryan Resistance
  • SS Action Group
  • Hass
  • Bojová skupina Beroun
  • Bílá obrana - O strava
  • Národně socialistické hnutí Čech
  • Aliance skinheads
  • Nová nacionálni Evropa
  • Bohemia Skinheads
  • Bohemia Revolt
  • Árijské sestry
  • Blood & Honour Division Bohemia
  • Legie cti
  • Skinheadgirlfreundeskreis Česká republika
  • Árijské vlastenecké hnutí
  • Nationalsozialistiche Deutsche Arbeiterpartei – Czech
  • Czech Klan 88
  • Radikál klan
  • Freedom flames
  • Národní odpor (Jungen Nationaldemokraten, Aryan pride)
  • Anti-Antifa
  • Rytíři slunečního kruhu
  • Ahnenerbe
  • National Socialist Education Center
  • Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei/Auslands und Aufbauorganisation, česká sekce
  • Bohemia White Power
  • Nordfront
  • Nacionalist Skinheads United
  • White Freedom
  • Skinheads a. s.
  • Aryan Intelligence
  • White Kampf Bohemia
  • Čeští fašisté
  • Řád 18
  • Aryan White Power
  • Dělnická strana
  • Dělnická mládež
  • Dělnická strana sociální spravedlnosti

Související články

Reference

  1. Oběti rasových útoků od roku 1990. TÝDEN.cz [online]. 2007-10-31 [cit. 2020-09-27]. Dostupné online. 
  2. Žháři z Vítkova nejsou duševně narušení ani pyromani, tvrdí psychiatr. iDNES.cz [online]. 2010-05-25 [cit. 2023-05-27]. Dostupné online. 
  3. Žháři z Vítkova jsou s ultrapravicí spojeni dlouhodobě | Domov. Lidovky.cz [online]. 2009-09-08 [cit. 2023-05-27]. Dostupné online. 
  4. MF Dnes; Jakub Bartosz. O přežití popálené holčičky z Vítkova rozhodnou příští dva dny [online]. Idnes.cz, 2009-04-12 [cit. 2010-01-13]. Dostupné online. 
  5. Miroslav Mareš: Pravicový extremismus a radikalismus v ČR, 2003
  6. https://www.varianty.cz/download/docs/121_dovedu-to-pochopit-hrozby-neonacismu.pdf
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.