Piwniczna-Zdrój

Piwniczna-Zdrój
Piwniczna-Zdrój
Celkový pohled
Celkový pohled
Piwniczna-Zdrój – znak
znak
Poloha
Souřadnice49°26′7″ s. š., 20°42′41″ v. d.
Časové pásmoUTC+1
StátPolskoPolsko Polsko
VojvodstvíMalopolské
OkresNowy Sącz
GminaPiwniczna-Zdrój
Piwniczna-Zdrój
Piwniczna-Zdrój
Piwniczna-Zdrój, Polsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha38,3 km²
Počet obyvatel5 891 (2014)
Hustota zalidnění153,8 obyv./km²
Správa
Vznik1348
Oficiální webwww.piwniczna.pl
Adresa obecního úřaduRynek 20, 33-350 Piwniczna-Zdrój
Telefonní předvolba(+48) 18
PSČ33-350
Označení vozidelKNS
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Piwniczna-Zdrój je město v okrese Nowy Sącz v Malopolském vojvodství u jižní hranice Polska se Slovenskem. Stojí na břehu řeky Poprad v nadmořské výšce nad 357 metrů a v roce 2014 zde žilo 5 891 obyvatel.[1] Prochází jím železniční trať a silnice č. 87 z Nového Sádku, která dále pokračuje do Staré Ľubovni. Na slovenské straně hranice na město navazuje Mníšek nad Popradem.[2]

Historie

Svobodné královské město Piwniczna založil v údolí Popradu král Kazimír III. Veliký roku 1348 jako opěrný bod určený k obraně hranice. K lokaci města podle magdeburského práva byl vybrán novosádecký měšťan Hanko. Díky poloze na frekventované obchodní cestě do Maďarska a četným privilegiím se město rychle rozvíjelo.

V osmnáctém století mělo vodovod s vodojemem, hostinec, školu, nemocnici a fungovala zde papírna. V letech 1874–1876 byla vybudována železnice Nowy Sącz – Muszyna, ale nádraží v Piwniczné bylo postaveno až roku 1908, kdy město získalo dotaci na jeho postavení. V roce 1876 město postihl požár, při kterém shořel dřevěný kostel a čtyřicet domů. V poslední čtvrtině devatenáctého století byly objeveny zdejší minerální prameny a město se stalo známým letoviskem.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel[3][4][5][6]
1869 1890 1900 1910 1921 1931 1943 1988 2002 2011
Obyvatelé 2 843 3 401 3 636 3 810 3 632 4 315 7 720 5 388 5 769 5 999

Lázeňství a cestovní ruch

Místní kyselé minerální prameny s obsahem hydrogenuhličitanů vápníku, hořčíku a železa podporují léčení nemocí trávicího ústrojí. Okolní kopcovitá krajina poskytuje dobré podmínky pro zimní sporty. V okolních vesnicích se nachází řada lyžařských vleků a lanovek.

Pamětihodnosti

  • Náměstí s radnicí z devatenáctého století
  • Postmoderní dům čp. 23 z let 2004–2008
  • Kašna z roku 1913 uprostřed náměstí
  • Farní kostel Narození Panny Marie z lete 1881–1886

Galerie

  • Radnice
    Radnice
  • Kostel
    Kostel
  • Lázeňský park
    Lázeňský park
  • Minerální pramen
    Minerální pramen
  • Kašna na náměstí
    Kašna na náměstí

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Piwniczna-Zdrój na polské Wikipedii.

  1. ↑ Powierzchnia i ludność w przekroju terytorialnym w 2014 r.. Varšava: Główny Urząd Statystyczny, 2014. 199 s. Dostupné online. S. 97. (polsky) 
  2. ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-06-11]. Dostupné online. 
  3. ↑ Gemeindelexikon der im Reichsrate vertretenen Königreiche und Länder. Bearbeitet auf Grund der Ergebnisse der Volkszählung vom 31. Dezember 1900, tom XII, „Galizien“. Vídeň: [s.n.], 1907. Dostupné online. (německy) 
  4. ↑ Skorowidz miejscowości Rzeczypospolitej Polskiej – Tom XII – Województwo Krakowskie i Śląsk Cieszyński. Varšava: Główny Urząd Statystyczny Rzeczypospolitej Polskiej, 1925. (polsky) 
  5. ↑ Statystyka Polski. Varšava: Główny Urząd Statystyczny, 1926. Dostupné online. (polsky) 
  6. ↑ Statystyka Polski seria C. Varšava: Główny Urząd Statystyczny, 1938. Dostupné online. (polsky) 

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech