Oxid nikelnatý
Oxid nikelnatý | |
---|---|
Obecné | |
Systematický název | Oxid nikelnatý |
Anglický název | Nickel(II) oxide |
Německý název | Nickel(II)-oxid |
Sumární vzorec | NiO |
Vzhled | šedozelený prášek |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 1313-99-1 |
PubChem | 14805 |
Číslo RTECS | QR8400000 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 74,692 8 g/mol |
Teplota tání | 1970 °C |
Hustota | 6,67 g/cm3 |
Index lomu | nD=2,181 8 nLi=2,37 |
Tvrdost | 5,5 |
Rozpustnost v polárních rozpouštědlech | kyseliny roztok amonné soli |
Struktura | |
Krystalová struktura | kubická plošně centrovaná |
Hrana krystalové mřížky | a=417,7 pm |
Termodynamické vlastnosti | |
Standardní slučovací entalpie ΔHf° | −239,7 kJ/mol |
Entalpie tání ΔHt | 678 J/g |
Standardní molární entropie S° | 38,0 JK−1mol−1 |
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | −211,6 kJ/mol |
Izobarické měrné teplo cp | 0,593 JK−1g−1 |
Bezpečnost | |
GHS07 GHS08 GHS09 Nebezpečí[1] | |
R-věty | R49, R43, R53 |
S-věty | S53, S45, S61 |
NFPA 704 | 0 2 0 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Oxid nikelnatý je jedním z oxidů niklu, který je v něm přítomen v oxidačním čísle II. NiO je šedozelená amfoterní práškovitá látka, reaguje s kyselinami za vzniku nikelnatých solí či hydroxidy (alkalických kovů) za vzniku hydroxidu či hydroxidokomplexů. V přírodě ho lze nalézt v podobě minerálu bunsenitu.
Výroba
Připravit ho lze tepelným rozkladem (dehydratací) hydroxidu nikelnatého Ni(OH)2:
Ni(OH)2 → NiO + H2O
Nebo spalováním niklu v kyslíku, tato metoda ale neposkytuje čistý oxid:[2]
2 Ni + O2 → 2 NiO
Reference
Literatura
- VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Oxid nikelnatý na Wikimedia Commons
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
Oxidy s prvkem v oxidačním čísle II. | |
---|---|
Oxid hlinečnatý (AlO) • Oxid barnatý (BaO) • Oxid berylnatý (BeO) • Oxid kademnatý (CdO) • Oxid vápenatý (CaO) • Oxid uhelnatý (CO) • Oxid kobaltnatý (CoO) • Oxid měďnatý (CuO) • Oxid železnatý (FeO) • Oxid olovnatý (PbO) • Oxid hořečnatý (MgO) • Oxid rtuťnatý (HgO) • Oxid nikelnatý (NiO) • Oxid dusnatý (NO) • Oxid palladnatý (PdO) • Oxid stříbrnatý (AgO) • Oxid strontnatý (SrO) • Oxid sirnatý (SO) • Oxid cínatý (SnO) • Oxid titanatý (TiO) • Oxid vanadnatý (VO) • Oxid zinečnatý (ZnO) | |
Portály: Chemie