Nominální hodnota (měna)

Bankovky se stejnou nominální hodnotou deset v amerických dolarech, librách šterlinků a eurech

Nominální hodnota,[1] též jmenovitá hodnota,[2] nebo nominál,[3] je jasné určení množství měny na mincích a bankovkách. Nominální hodnota bývá také vyznačena na ceninách, a to v ekvivalentu příslušné měny.

Dílčí jednotka

Měna mívá základní jednotku a dílčí jednotku, která je zlomkem základní jednotky. V některých zemích existuje více podjednotek. V bývalé Osmanské říši se jedna lira dělila na 100 kuruş = 4 000 para = 12 000 akçe. Dnes má jen několik měn více než jednu podjednotku, například jordánský dinár se dělí na 10 dirhamů,[p 1] 100 piastrů a 1 000 filů. V současnosti je nejběžnější, že se základní jednotka dělí na 100 dílčích jednotek. Některé měny již dílčí jednotky nemají, protože inflace způsobila, že byly nepoužitelné. Jedním z příkladů je japonský jen, který se dříve dělil na 100 senů nebo 1 000 rinů. Oběh obou dílčích jednotek byl na konci roku 1953 ukončen.

Dělení

Desetinná měna je měna, kde poměr mezi základní a dílčí jednotkou je celočíselná mocnina 10. Měny s nedestinným dělením jsou nyní vzácné, ale měly určité výhody v každodenních transakcích. Například 1 rakouská zlatka byla do roku 1857 za 60 krejcarů, přičemž číslo 60 lze rozdělit na 2, 3, 4, 5, 6, 10, 12, 15, 20 nebo 30 částí, které jsou stále celá čísla, což usnadňuje cenotvorbu. Jednoduché dělení na menší díly bylo výhodné především v dobách bez mechanických nebo elektronických kalkulátorů a bez přesných vah se zaručenou kalibrací, což byly spolu s tradicí důvody, proč byly používány měny bez desítkového dělení.

Dělení některých měn a jejich přechod na desetinné dělení
Měna první dílčí jednotka (množství) druhá dílčí jednotka (množství) třetí dílčí jednotka (množství) stát ukončení platnosti
rupie anna (16) paisa (64) pie (192) Indie 1. dubna 1957
rijál kirš (22)[p 2] Saúdská Arábie 1960[p 3]
rupie anna (16) paisa (64) pie (192) Pákistán leden 1961
libra šilink (20) pence (240) Jihoafrická unie 14. února 1961
libra šilink (20) pence (240) Austrálie 14. února 1966
libra šilink (20) pence (240) Nový Zéland 10. července 1967
libra šilink (20) pence (240) Spojené království 15. února 1971
rijál bukša (40) bhalala (80) zalat (160) Jemen 1974

Zobrazení hodnoty

Tradičně se nominální hodnota na mincích nezobrazovala, ačkoli názvy mincí (jako drachma, as, sestercius atd.) byly používány jak v hovorovém, tak v úředním jazyce. Teprve v roce 1600 začaly skandinávské na drobnějších mincích hodnotu vyznačovat (8, 16 šilinků atd.), protože jich bylo v oběhu mnoho.

Měnová reforma Petra Velikého v Ruské říši nejen zavedla přísně desítkový měnový systém, který byl v té době v jiných státech neobvyklý, ale zavedla povinnost zobrazovat nominální hodnoty (lícová hodnota) na všech mincích. Koncem 18. století se vyznačení objevilo na většině mincí v Evropě a Osmanské říši a v 19. století se stalo běžnou praxí.

Mince se od konce 20. století odlišují od medailí nebo žetonů právě přítomností nominální hodnoty, a to buď v peněžních jednotkách, nebo u pamětních či zlatých mincí hmotnosti cenného kovu. Výjimky jsou poměrně vzácné: například britské pamětní koruny nebo 25pencové mince (po desítkové reformě) tradičně nezobrazují žádnou nominální hodnotu a jsou jako takové rozpoznány pouze díky své typické velikosti.

Peněžní systém

Nejběžnější mezi moderními měnami je řada nominálních hodnot 1 – 2 – 5 – 10 – 20 – 50 – atd. K tomu, jakou řadu zvolit, aby byla skladba oběživa optimální, existuje matematická teorie.[4] Mnoho měn však nemá všechny uvedené hodnoty. Mimo to existují v některých státech mince s nominální hodnotou 0,25 a jsou tam velmi populární, jako např. čtvrťák[p 4] ve Spojených státech. Některé státy (včetně Československa) vydávaly v minulosti bankovky s nominální hodnotou 3, 25[5] nebo 30.[6]

Skladba nominálních hodnot některých obchodovaných měn Českou národní bankou:

Nominální hodnoty oběživa
  měna kód mince bankovky zkratka
Bulharsko lev'[p 5] stotinka BGN       0,01 0,02 0,05 0,10 0,20 0,50 1 2 5 10 20 50 100         лв. (lv.)
Česko koruna haléř CZK             1 2 5 10 20 50 100 200 500 1000 2000 5000     Kč
Dánsko krone øre DKK           0,25 0,50 1 2 5 10 20 50 100 200 500 1000       dkr.
Eurozóna euro cent EUR         0,01 0,02 0,05 0,10 0,20 0,50 1 2 5 10 20 50 100 200 500   €
Maďarsko forint fillér HUF       1 2 5 10 20 50 100 200 500 1000 2000 5000 10000 20000       Ft
Norsko krone öre NOK               1 2 5 10 20 50 100 200 500 1000       kr
Polsko złoty grosz PLN     0,01 0,02 0,05 0,10 0,20 0,50 1 2 5 10 20 50 100 200         zł
Rumunsko leu ban RON     0,01   0,05 0,10   0,50 1   5 10   50 100 200 500       L
Rusko rubl[p 6] kopějka RUB 0,01 0,05 0,10   0,50 1 2 5 10   50 100 200 500 1000 2000 5000       ₽   руб
Švédsko krone öre SEK             0,50 1 2 5 10 20 50 100 200 500 1000       Skr.
Švýcarsko Franken Rappen CHF             0,05 0,10 0,20 0,50 1 2 5 10 20 50 100 200   1000 SFr.
Velká Británie pound penny GBP         0,01 0,02 0,05 0,10 0,20 0,50 1 2 5 10 20 50 100       £
Kanada dollar cent CAD         0,01   0,05 0,10 0,25 0,50 1 2 5 10 20 50 100       $
USA dollar cent USD         0,01   0,05 0,10 0,25 0,50 1 2 5 10 20 50 100       $
Čína yuán[p 7] jiǎo, fēn CNY   0,01 0,02 0,05 0,10 0,20 0,50 1 2 5 10 20 50 100             ￥
Indie rupayā paisa INR 0,10 0,25 0,50 1 2 5 10 20 50 100 200 500 1000 2000           iR
Izrael šekel[p 8] agora ILS           0,10   0,50 1 2 5 10 20 50 100 200         ₪
Japonsko jen[p 9]   JPY         1   5 10   50 100   500 1000 2000 5000 10000       ¥
Jižní Korea won[p 10]   KRW     1     5 10   50 100   500 1000   5000 10000   50000         ₩
Turecko lirası yeni kuruş TRY     0,01   0,05 0,10 0,25 0,50 1   5 10 20 50 100 200         ₺
Egypt libra[p 11] piastr EGP     0,05 0,10 0,25 0,50 1   5 10 20 50 100 200             LE   £E
JAR rand cent ZAR     0,05 0,10 0,20 0,50 1 2 5 10 20 50 100 200             R
Austrálie dollar cent AUD       0,01 0,02 0,05 0,10 0,20 0,50 1 2 5 10 20 50 100         $
Nový Zéland dollar cent NZD             0,10 0,20 0,50 1 2 5 10 20 50 100         $
  • Všechny nominální hodnoty ve stejném sloupci mají velmi přibližně stejnou hodnotu.
  • Zelená: Nominální hodnota je k dispozici jako mince a jako bankovka.
  • Oranžová: Mince je stále formálně platná a stále v oběhu, ale kvůli nízkému směnnému kurzu se již nerazí.

Název měny

Název měny bývá často odvozen od jednotky hmotnosti, jako je libra nebo baht. Ve většině případů byly tyto měny původně definovány jako množství nějakého drahého kovu. Někdy je název odvozen jen od názvu kovu, ze kterého byly nebo jsou mince vyrobeny jako je polský zlotý nebo vietnamský đồng (měď). Název se občas vztahuje k politické entitě jako afghánské afghání a evropské euro, nebo k zeměpisnému původu, např. joachimsthaler.

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Název dirham se Jordánsku od roku 1992 nepoužívá.
  2. ↑ V letech 1960 až 1963 bylo množství dílčích jednotek sníženo na 20.
  3. ↑ Skutečná decimalizace proběhla v roce 1963, kdy se dílčí jednotkou stala halala.
  4. ↑ viz též čtvrtdolar 50 amerických států
  5. ↑ bulharsky лев
  6. ↑ rusky рубль
  7. ↑ čínsky 元
  8. ↑ hebrejsky שקל‎
  9. ↑ japonsky 円
  10. ↑ korejsky 원
  11. ↑ arabsky جنيه مصرى‎

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Denomination (currency) na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Zákon o ČNB, s. §16.
  2. ↑ Zákon o styku, s. §193.
  3. ↑ Slovník cizích slov [online]. SCS.ABZ.CZ [cit. 2024-07-12]. Kapitola nominále, nominál. Dostupné online. 
  4. ↑ BREFELD, Werner. Geldsysteme und Zahlensysteme [online]. [cit. 2024-07-16]. Dostupné online. (německy) 
  5. ↑ Česká národní banka. Historie ČNB [online]. [cit. 2024-07-16]. Kapitola Státní banka československá a peněžní reforma 1953. Dostupné online. 
  6. ↑ Bank Note Museum [online]. www.banknote.ws, rev. 2024 [cit. 2024-07-18]. Kapitola Tunisia 30 Dinars. (anglicky) 

Literatura