Marcia J. Bates
Marcia J. Bates | |
---|---|
Narození | 1942 (81–82 let) Kalifornie |
Bydliště | Los Angeles |
Alma mater | Pomona College Kalifornská univerzita v Berkeley |
Povolání | dokumentátorka a informatička |
Zaměstnavatel | Kalifornská univerzita v Los Angeles |
Ocenění | Frederick G. Kilgour Award for Research in Library and Information Technology (2001) |
Funkce | emeritura |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Marcia J. Batesová (* 1942 Kalifornie) je americká emeritní profesorka v oboru Informační studia na Graduate School of Education and Information Studies (GSE&IS) na Kalifornské univerzitě v Los Angeles. Publikovala mnoho článků o organizaci znalostí, o designu se zaměřeném na uživatele, dále se zabývala informačním chováním při vyhledávání informací, vyhledávacími strategiemi, informačními systémy a přístupem k osobním informacím.[1]
Život a dílo
Vystudovala informační vědu a knihovnictví na Kalifornské univerzitě v Berkeley, kde roku 1967 získala titul M.L.S. (Master of Library and Information Science) a v roce 1972 i titul Ph.D. Následně začala učit na Marylandské univerzitě v College Parku a na Washingtonské univerzitě v Seattlu. Po ukončení funkčního období na Washingtonské univerzitě v roce 1981 byla povýšena na pozici emeritní profesorky na Kalifornské univerzitě v Los Angeles, kde působí dodnes.
Mnoho jejích publikací bylo v oblasti návrhu informačního systému zaměřeného na uživatele. Byla zvolená členkou Americké společnosti pro rozvoj vědy (American Association for the Advancement of Science). V roce 2001 získala cenu Freda Kilgoura pro výzkum v oblasti knihovnictví a informačních technologií. Nejčastěji se tak můžeme setkat s pojmy berrypicking, taktika vyhledávání informací (information search tactics) a kaskáda interakcí (cascade of interaction).[2]
Kromě konkrétních pojmů vytvořila obecnou kategorizaci informační vědy jako disciplíny. V článku The Invisible Substrate of Information Science (Bates, 1999) napsala, že oproti většinovému vnímání různých disciplín na spektru umění - společenské vědy - přírodní vědy je třeba nahlížet na informační vědu jako na tzv. metadisciplínu. Disciplínu, která toto spektrum protíná. Jako další příklady metadisciplín uvádí vzdělávání nebo žurnalismus.[3]
Citovaná je teorie berrypickingu, která se zabývá přizpůsobením vyhledávání reálnému životu. V reálném životě hledáme potřebné informace pomocí více zdrojů a dotaz tak průběžně mění svůj charakter. Proto každá nově získaná informace mění koncepci položeného dotazu. Dotaz je v průběhu vyhledávání měněn v závislosti na okolních informacích. Tento princip přirovnala ke sbíráním bobulí v přírodě – berrypickingu. Bobule sbíráme postupně, protože nerostou ve svazcích, ale roztroušeně na celém keři. Informace tedy podle této teorie musíme získávat postupně, nikoliv v celku.[4]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Marcia J. Bates na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
- BATES, Marcia J. Design of Browsing and Berrypicking Techniques for Online Search Interface. Review č. 13 (1989), s. 407-424. Dostupné online