Lombardní sazba

Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze oproti zástavě cenných papírů (dříve lombardní úvěr; dnes se tato operace nazývá marginální zápůjční facilita). Centrální banka díky této sazbě může regulovat oběh peněz. Zvýšením lombardní sazby dochází ke zdražení peněz a banky si půjčují méně. Taková monetární politika banky se pak označuje jako restriktivní. Opakem je její snížení, při kterém jde o expanzivní politiku.

Slovník pojmů ČNB uvádí tuto definici:

Lombardní sazba je měnověpolitická úroková sazba, která představuje horní mez pro pohyb krátkodobých úrokových sazeb na peněžním trhu. ČNB ji využívá k úročení likvidity, kterou poskytne přes noc bankám, s nimiž má uzavřenou předběžnou repo smlouvu, v rámci tzv. zápůjční facility.

Termín "lombardní" je odvozený od oblasti v severní Itálii Lombardie. V jejích bohatých městech se zrodilo moderní bankovnictví. Mnoho Lombarďanů se ve středověku stalo proslulými jako bankéři, půjčovatelé peněz a zastávárníci. Lombard Street v Londýně (1598) byla původně obývaná "Lombardskými" bankeři.^[1]

• Repo sazba
• Diskontní sazba

• Vývoj lombardní sazby ČNB v %

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.