Jan Rejchl

Jan Rejchl
Narození7. července 1899
Hradec Králové
Rakousko-Uhersko
Úmrtí28. února 1985 (ve věku 85 let) nebo 25. února 1985 (ve věku 85 let)
tamtéž
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníarchitekt, malíř, grafik a učitel
RodičeVáclav Rejchl st.
PříbuzníVáclav Rejchl ml. (sourozenec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Rejchl (7. července 1899 Hradec Králové[1] – 28. února 1985 tamtéž[2]) byl český architekt. Pocházel z významné stavitelské rodiny, jeho otcem byl Václav Rejchl st. a bratrem Václav Rejchl ml., a byl zřejmě nejvýraznějším architektem tohoto rodu. Působil, stejně jako jeho příbuzní, převážně na Královéhradecku.[3][4]

Život

Jan Rejchl se narodil jako nejmladší syn Václavu Rejchlovi st. a jeho manželce Anně.[1] Studoval reálné gymnázium v Hradci Králové, ale hned po maturitě, v roce 1917, narukoval na italskou frontu. Po návratu studoval v letech 1919–24 architekturu na pražské technice a navázal dvouletým studiem architektonické speciálky u Josefa Gočára, který Rejchlovo další architektonické působení významně ovlivnil (např. puristická kompozice hmot, obliba režného zdiva[5]).[4] Již při studiu Rejchl navrhl v roce 1922 evangelickou modlitebnu ve Rváčově.[6] V roce 1925 pak krátce nastoupil do rodinné architektonické kanceláře, kterou tou dobou vedl jeho bratr Václav Rejchl ml., záhy ale odešel na placenou stáž do ateliéru svého pedagoga z techniky Antonína Engela, kde strávil období od července 1926 do února 1927. Po návratu do Hradce Králové se vrátil do rodinné kanceláře, 1. ledna 1930 se pak zcela osamostatnil a samostatně projektoval až do roku 1948.[4]

Přelom 20. a 30. let 20. století znamenal pro Jana Rejchla největší vytížení.[5] Působil na velkých reprezentativních zakázkách, nevyhýbal se ale ani projektům menšího rozsahu, navrhoval například turistické chaty, rodinné vily, a nezanedbatelnou část jeho tvorby tvoří pomníky. Budoval rovněž akademickou kariéru, v roce 1947 mu byl na VUT v Brně udělen titul docenta a Rejchl pak na této škole přednášel především dějiny stavebních slohů a také publikoval.[4] V létě roku 1948 byl osloven Ladislavem Machoněm, aby se stal ředitelem nově vznikajícího královéhradeckého projekčního ústavu, který sdružoval veškeré znárodněné architektonické praxe (státní organizace Stavoprojekt[4]).[5] V roce 1953 vyšel asi nejpozoruhodnější Rejchlův teoretický spis, Harmonie architektonického díla, který celkem otevřeně kritizuje architekturu socialistického realismu, ale také architekturu funkcionalistickou, k jejímž principům nikdy nenašel cestu.[5] Po ukončení působení na brněnské technice v roce 1953 se Jan Rejchl plně věnoval práci ve Stavoprojektu v Hradci Králové (spolupracoval zde s architekty Františkem Steinerem, Václavem Rohlíčkem a také se svým synem Milanem Rejchlem), zaměřoval se zejména na urbanistické plány a studie. Podílel se také na památkářské činnosti svého bratra Václava Rejchla ml., a to zejména formou památkových obnov (radnice v Třebechovicích, mlýn v Ratibořicích, zámek Vlčice u Trutnova).[4]

Hrobka rodiny Rejchlovy na hřbitově v Pouchově

Jan Rejchl odešel na odpočinek v roce 1975 a zemřel 25. února 1985.[4] Pohřben byl do rodinné hrobky na hřbitově v Pouchově.

Dílo

  • evangelická modlitebna, Rváčov u Lomnice nad Popelkou (1922–23)[3][6]
  • některé realizace v areálu fakultní nemocnice (např. dětský pavilon, hospodářská budova, obytná budova pro lékaře a další), Sokolská 581, Hradec Králové (1925–54)[4][5][6]
  • Státní průmyslová škola v Hradci Králové, Pospíšilova čp. 787 (1927–31)[3][4][5][6]
  • Hlavní nádraží Hradec Králové, Riegrovo náměstí 914, spolupráce s Václavem Rejchlem ml. (1928–29)[3][4][5][6]
  • přístavba Městská spořitelna, Velké náměstí čp. 800, Hradec Králové (1928–31)[4][5][6]
  • památník slezského odboje na Ostré hůrce, Háj u Opavy, spolupráce s Josefem Wagnerem (1929, později zbořeno)[3][6]
  • Sklářský výzkumný ústav, Škroupova 957, a Obchodní, živnostenská a průmyslová ústředna, Škroupova 695, Hradec Králové (1929–30)[3][4][5][6]
  • městská spořitelna, hudební škola, okresní úřad Slaný (1928–31)[3][6]
  • ozdravovna Solnice (1930–32)[6]
  • chata Jiráskův dům v Orlických horách (1931)[6]
  • Československá národní banka, nám. Osvoboditelů 798, a Okresní hospodářská záložna, nám. Osvoboditelů 820, Hradec Králové (1931)[3][5][6]
  • Krajský soud a věznice, Hradec Králové, spolupráce s Václavem Rejchlem ml. (1931–35)[3][6]
  • vila Františka Hrouzka, Hradební 819, Hradec Králové (1931)[5][7]
  • Steinova vila (vila Waltera Steina), Balbínova čp. 821, Hradec Králové (1932)[4][5][7]
  • vila Ing. Seiferta v Hradební ulici čp. 819, Hradec Králové (1932–34)[4][6]
  • vila pro M. Skálu v Hornokrčské ulici čp. 698, Praha[4][6]
  • Městská spořitelna, Rychnov nad Kněžnou (1932)[3][6]
  • pomník náměstka starosty Hradce Králové J. L. Pospíšila, spolupráce se sochařem Josefem Škodou (1932)[6]
  • rohový obytný a obchodní dům pro továrníka Kasala v Rychnově nad Kněžnou (1932)[6]
  • vila MUDr. Mazačové, Heřmanův Městec (1932–33)[3][4][6]
  • Městská spořitelna, Heřmanův Městec (1933)[6]
  • restaurační pavilon, Jiráskovy sady čp. 237, Hradec Králové (1932–33)[4][5][6]
  • činžovní dům pro zaměstnance firmy Josefa Nevyhoštěného, Průmyslová čp. 944, Hradec Králové (1933)[4][6]
  • Heldův památník v Třebechovicích pod Orebem, spolupráce s Josefem Škodou (1933)[6]
  • vila Dr. Grima v Opočně (1933–34)[6]
  • rodinný dům pro paní Kánskou, Nové Město nad Metují (1933–34)[3][6]
  • horská chata Panorama, Čihák v Orlických horách (1933–34)[3][6]
  • Občanská záložna Červený Kostelec (1934)[3][6]
  • Městská spořitelna Dobruška (1934)[3][6]
  • nástavba podniku firmy Pilnáček na Pospíšilově třídě v Hradci Králové (1934–35)[6]
  • Okresní úřad a soud Náchod (1935–36)[3][6]
  • Budova velitelství 2. Armádního sboru (později Lékařská fakulta UK) a dvě důstojnické vily, Šimkova čp. 870, 878 a 879, Hradec Králové (1936–37)[3][4][5][6]
  • Městská spořitelna, Týn nad Vltavou (1936–37)[3][6]
  • výcvikové středisko ČS armády v Bedřichově (1937–38)[3][6]
  • modernizace a přístavba nemocnice v Nechanicích (1938)[6]
  • automatická telefonní a telegrafní ústředna, třída ČSA čp. 954, Hradec Králové (1946–48)[4][5][6]

V rámci Stavoprojektu:

Galerie původních budov

  • Hlavní nádraží v Hradci Králové
    Hlavní nádraží v Hradci Králové
  • Městská spořitelna Slaný
    Městská spořitelna Slaný
  • Československá národní banka, nám. Osvoboditelů 798, Hradec Králové
    Československá národní banka, nám. Osvoboditelů 798, Hradec Králové
  • Nám. Osvoboditelů 820, Hradec Králové
    Nám. Osvoboditelů 820, Hradec Králové
  • Krajský soud v Hradci Králové
    Krajský soud v Hradci Králové
  • Městská spořitelna v Dobrušce
    Městská spořitelna v Dobrušce
  • Bývalá budova velitelství, dnes lékařská fakulta v Hradci Králové
    Bývalá budova velitelství, dnes lékařská fakulta v Hradci Králové
  • Nemocnice Nechanice
    Nemocnice Nechanice
  • Automatická telefonní ústředna Hradec Králové
    Automatická telefonní ústředna Hradec Králové

Galerie památkových obnov

  • Mlýn v Ratibořicích
    Mlýn v Ratibořicích
  • Rodný domek F. V. Heka v Dobrušce
    Rodný domek F. V. Heka v Dobrušce
  • Radnice v Třebechovicích
    Radnice v Třebechovicích

Galerie pomníků

  • Památník slezského odboje Ostrá hůrka
    Památník slezského odboje Ostrá hůrka
  • Pomník J. L. Pospíšila
    Pomník J. L. Pospíšila
  • Pomník J. T. Helda v Třebechovicích
    Pomník J. T. Helda v Třebechovicích

Odkazy

Reference

  1. a b SOA Zámrsk, Českobratrská církev evangelická Černilov, Matrika narozených 1883-1902 v Hradci Králové, sign. R 5-14, ukn. 11233, str.351. Dostupné online
  2. Databáze Národní knihovny ČR, Rejchl, Jan, 1899-1985
  3. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t REJCHL Jan. www.arch-pavouk.cz [online]. [cit. 2020-05-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-09-29. 
  4. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y ZIKMUND-LENDER, Ladislav. Tři generace architektů. 1. vyd. Hradec Králové: Garamon, 2012. 138 s. ISBN 978-80-905271-1-9. 
  5. a b c d e f g h i j k l m n o S.R.O, Via Aurea. Jan Rejchl | Architekti | Královéhradecký architektonický manuál. kam.hradcekralove.cz [online]. [cit. 2020-05-14]. Dostupné online. 
  6. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai aj ak al am an ao ap aq ar as at au Arching R-R - Historie. www.archingr-r.cz [online]. [cit. 2020-05-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  7. a b MOTEJLOVÁ, Ilona. Bakalářská práce Architektura vil v Hradci Králové, 1900 – 1945 [online]. Olomouc: FF UP, 2011 [cit. 2020-05-08]. Dostupné online. 

Literatura

  • ZIKMUND-LENDER, Ladislav: Tři generace architektů. Hradec Králové, 2012. ISBN 978-80-905271-1-9

Související články

Externí odkazy

Autoritní data Editovat na Wikidatech