Jan III. Osvětimský
| Jan III. Osvětimský | |
|---|---|
| Narození | po 1366 [1] |
| Úmrtí | 1405 [1] |
| Tituly a úřady | |
| osvětimský kníže | |
| Období | 1376–1405 [1] |
| Předchůdce | Jan II. Osvětimský |
| Nástupce | Přemysl I. Mladší |
| | |
| Rod | slezští Piastovci |
| Manžel/ka | Hedvika Litevská [1] |
| Otec | Jan II. Osvětimský [1] |
| Matka | Hedvika Břežská [1] |
| Příbuzní | sestry Anna Osvětimská a Kateřina Osvětimská [1] |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jan III. Osvětimský (po 1366 – 1405)[1] byl osvětimský kníže panující v letech 1376 až 1405. Pocházel z dynastie slezských Piastovců, byl synem osvětimského knížete Jana II. a jeho manželky Hedviky Břežské.
Život
Po smrti otce roku 1376 se teprve desetiletý Jan ujal vlády v Osvětimském knížectví. Stal se straníkem polského krále Vladislava II. Jagella, s jehož sestrou Hedvikou se oženil.[2] Po zajetí českého krále Václava IV. roku 1402 uzavřel s ostatními slezskými knížaty a městem Vratislaví spolek s cílem napomoci k osvobození vězněného Lucemburka. Zavázal se udržovat zemský mír a poskytnout svůj podíl do formovaného společného vojska.[3] Jelikož Jan po sobě nezanechal potomka, zdědil po jeho smrti roku 1405 knížectví těšínský kníže Přemysl I. Nošák.[2]
Manželství a potomci
Kníže Jan se oženil s Hedvikou, dcerou litevského velkoknížete Algirdase z rodu Gediminovců. Pár zůstal bezdětný.[1][2]
Reference
- ↑ a b c d e f g h i JIRÁSEK, Zdeněk, a kol. Slezsko v dějinách českého státu I. Od pravěku do roku 1490. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2012. 708 s. ISBN 978-80-7422-168-2. S. 582.
- ↑ a b c Slezsko v dějinách českého státu I, s. 334.
- ↑ Slezsko v dějinách českého státu I, s. 342.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan III. Osvětimský na Wikimedia Commons
 | Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
Portály: Slezsko | Lidé | Historie
