Hřib rudonachový
Hřib rudonachový | |
---|---|
Hřib rudonachový | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | houby (Fungi) |
Oddělení | houby stopkovýtrusné (Basidiomycota) |
Pododdělení | Agaricomycotina |
Třída | Agaricomycetes |
Řád | hřibotvaré (Boletales) |
Čeleď | hřibovité (Boletaceae) |
Rod | hřib (Imperator) |
Binomické jméno | |
Imperator rhodopurpureus (Smotl.) Assyov, Bellanger, Bertéa, Courtec., G. Koller, Loizides, G. Marques, J.A. Muñoz, N. Oppicelli, D. Puddu, F. Rich. & P.-A. Moreau 2015 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hřib rudonachový (Imperator rhodopurpureus (Smotl.) Assyov, Bellanger, Bertéa, Courtec., G. Koller, Loizides, G. Marques, J.A. Muñoz, N. Oppicelli, D. Puddu, F. Rich. & P.-A. Moreau 2015) je velmi vzácná jedovatá houba z čeledi hřibovitých.[1] Tento barevný hřib dříve řazený do sekce Luridi rodu Boletus se vyznačuje velmi intenzivním modráním poraněných míst. Český mykolog Josef Velenovský jej (pod názvem Boletus purpureus) považoval za nejkrásnější z tuzemských hřibů.[2]
Synonyma
- Boletus purpureus Fr. sensu Smotl. 1912, Velen. 1922 (non orig.)[3]
- Boletus purpureus var. rubrosanguineus Walty[3]
- Boletus rhodopurpureus Smotl. 1909[4] (nom. inval.)
- Boletus rhodopurpureus Smotl. 1952[5]
- české názvy
- hřib rudonachový[1]
- hřib rudopurpurový
- hřib vínočervený[6]
- hřib vínovočervený
- modrák rudonachový[4]
- lidové názvy
- červeňák[2]
Taxonomie
Hřib rudonachový popsal český mykolog František Smotlacha poprvé již v roce 1909, ale v souladu s aktuálními pravidly mykologické taxonomie platně až roku 1952 v Mykologickém sborníku ČČSH 1.-3.[4] Do té doby jej uváděl pod názvem hřib či modrák purpurový. V roce 2015 byl evropskými mykology na základě výsledků biomolekulárních analýz přesunut z rodu Boletus (konkrétně ze sekce Luridi) do nového rodu Imperator.[7]
Vzhled
Makroskopický
Klobouk dosahuje 60 - 150 (200) milimetrů, povrch je charakteristicky hrbolkatý, ve stáří se vyhlazuje. Nejprve je zbarven žlutě, poté přechází do sytě růžové promísené se žlutooranžovou. Později nahrazuje typickou starorůžovou purpurová a nakonec hnědočervená s šedohnědými zónami. Po doteku nebo poranění okamžitě modrá, později se skvrny odbarvují do purpurovohněda.[1]
Rourky jsou sytě žluté, na řezu okamžitě modrají. Póry mají nejprve žluté zbarvení, později jsou oranžově až krvavě červené. Při sebemenším dotyku okamžitě modrají.[1]
Třeň má v mládí žluté zbarvení a pokrývá jej žlutá síťka. Později je podklad žlutooranžový až oranžový (na bázi s vínově červenými skvrnami) a síťka má různé odstíny červené.[1]
Dužnina má žluté zbarvení, na řezu okamžitě a intenzivně modrá (později se odbarvuje do špinavě modra až zelenohněda, nakonec tmavě zčervená). Vůně je příjemně houbová, chuť mírná, nasládlá.[1]
Mikroskopický
Povrch klobouku kryjí trichodermové vláknité 3 - 7 (9) μm široké hyfy. Výtrusy dosahují (10) 11 - 15 (16,5) × 5 - 6 (6,5) μm, jsou boletoidního tvaru, téměř (případně až elipsovitě) vřetenovité, z bočního pohledu je patrná mělká suprahilární deprese.[1]
Výskyt
Hřib rudonachový je vázaný na duby. Vyskytuje se v nížinách a pahorkatinách na jílovito-vápnitých půdách. Mezi typická stanoviště patří dubové a dubohabrové lesy, případně rybniční hráze a zalesněné břehy rybníků. Objevuje se od druhé poloviny června do první poloviny září.[1]
Rozšíření
Roste v Evropě, konkrétně byl objeven v těchto zemích: Anglie (+ Isle of Man), Česká republika, Dánsko, Chorvatsko, Itálie, Maďarsko, Německo, Rakousko, Slovinsko, Španělsko a Švédsko.[8]
V České republice nebyl na dřívějších lokalitách v poslední době nalezen. Z posledních let je proto znám výskyt pouze na lokalitách Mladoboleslavska, Nymburska a Táborska.[9]
V rámci chráněných území České republiky byl hřib rudonachový doložen mimo jiné na následujících lokalitách:
- Džbán[10] (Ústecký kraj)
- Luční[11] (okres Tábor)
Záměna
- hřib Le Galové (Rubroboletus legaliae) - hladký (nehrbolkatý) povrch klobouku[1], méně intenzivní modrání
- hřib nachový (Rubroboletus rhodoxanthus) - méně intenzivní modrání, výraznější síťka
- hřib zavalitý (Imperator torosus) - v České republice extrémně vzácný
- hřib žlutoměďový (Imperator luteocupreus) - neroste v České republice
Ochrana
Hřib rudonachový je velmi vzácný. Červený seznam hub České republiky jej uvádí jako kriticky ohrožený druh (CR).[9] Ohrožen je lesnickými zásahy i vysbíráváním plodnic neznalými houbaři[9] (může vyvolat silné žaludeční potíže)[1].
Formy
Krom běžné formy jsou popsané další, které se liší barevností v důsledku různého zastoupení přírodního barviva.
Hřib žlutonachový
Boletus xanthopurpureus (Smotl.) Hlaváček 1986., syn. hřib rudonachový - žlutonachový (Boletus rhodopurpureus f. xanthopurpureus) Smotl. 1952 je světle zbarvená (xanthoidní) forma, převážně žlutá s drobnými hnědavými nebo červenohnědými skvrnami.[1]
Imperator rhodopurpureus f. polypurpureus
Boletus rhodopurpureus f. polypurpureus Smotl. 1952 má drobnější plodnice a sytě purpurovo-červené zabarvení.[1] Smotlacha jej sbíral od roku 1908 u Vysokého Chvojna a u Holic (Žehrov).[4]
Imperator rhodopurpureus f. poridecolorans
Boletus rhodopurpureus f. poridecolorans Klofac 2005 má nejprve klobouk žlutý až bledě naoranžovělý (někdy měděně až krvavě skvrnitý), později s purpurovými odstíny. Póry naoranžovělé postupně přecházející na žluté. Třeň žlutý, síťkovaný.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f g h i j k l m ŠUTARA, Josef; MIKŠÍK, Michal; JANDA, Václav. Hřibovité houby. Praha: Academia, 2009. 294 s. ISBN 978-80-200-1717-8. Kapitola Hřib rudonachový, s. 188.
- ↑ a b VELENOVSKÝ, Josef. České houby. Praha: Česká botanická společnost, 1920. 950 s. Dostupné online. Kapitola B. purpureus, s. 709.
- ↑ a b DERMEK, Aurel; PILÁT, Albert. Poznávajme huby. Bratislava: Slovenská akadémia ved, 1974. Kapitola Hríb vínovočervený, s. 163. (slovensky)
- ↑ a b c d SMOTLACHA, František. I. Sluneční hřiby (Boleti solares). In: František Smotlacha. Mykologický sborník (ČČSH). Praha: ČMS, 1952. S. 29–33.
- ↑ Index Fungorum. databáze Index Fungorum [online]. Index Fungorum [cit. 2012-09-11]. Dostupné online.
- ↑ DERMEK, Aurel. Výzkum a pozorování hub rostoucích v ČSSR. In: Miroslav Smotlacha. Mykologický sborník. Praha: Česká mykologická společnost, 1970. Číslo XLVII. S. 114.
- ↑ ASSYOV, Boris; KOLLER, Gerhard, et al. Nomenclatural novelties [online]. Index Fungorum, 2015-05-21 [cit. 2015-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Boletus rhodopurpureus [online]. Gwannon.com [cit. 2012-11-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
- ↑ a b c HOLEC, Jan; BERAN, Miroslav. Červený seznam hub (makromycetů) České republiky [online]. Praha: Příroda, 2006 [cit. 2012-10-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-01-09.
- ↑ HOUDA, Josef. Hřib nachový — nový druh na Velkém vrchu na Lounsku. Živa. 2005, čís. 1, s. 18.
- ↑ ABAZID, Daniel; ŠPINAR, Pavel; MÁCA, Jan. Národní přírodní památka Luční (informační leták). Tábor: Václav Šedivý, 2011. ISBN 978-80-86659-36-7.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu hřib rudonachový na Wikimedia Commons
- Taxon Imperator rhodopurpureus ve Wikidruzích
- BioLib.cz – Boletus rhodopurpureus (hřib rudonachový) [online]. BioLib.cz. Dostupné online.
- Houbaření - Hřib rudonachový
Hřibovité | |
---|---|
Hřib (Aureoboletus) | Hřib moravský • Hřib pružný • Hřib štíhlotřenný |
Hřib (Boletus) | |
Hřib (Buchwaldoboletus) Hřib (Chalciporus) | |
Hřib (Butyriboletus) | |
Hřib (Caloboletus) | |
Hřib (Cyanoboletus) | Hřib modračka • Hřib žlutokrvavý |
Hřib (Hemileccinum) | |
Hřib (Hortiboletus) | Hřib červený • Hřib Engelův • Hřib lindový |
Hřib (Imleria) | |
Hřib (Imperator) | |
Hřib (Neoboletus) | |
Hřib (Pseudoboletus) | |
Hřib (Rheubarbariboletus) | |
Hřib (Rubroboletus) | Hřib Dupainův • Hřib Le Galové (Špinarův) • Hřib Moserův • Hřib nachový • Hřib narůžovělý • Hřib satan (hlohový, satanovitý) • Hřib středomořský • Hřib vlčí |
Hřib (Suillellus) | Hřib Adalgisin • Hřib atlantický • Hřib koloděj (kavkazský, rudomasý) • Hřib kolodějovitý • Hřib polosíťkovaný • Hřib Quéletův • Hřib tajemný |
Hřib (Tylopilus) | |
Hřib (Xerocomus) | |
Hřib (Xerocomellus) | Hřib Markův • Hřib mokřadní • Hřib políčkatý • Hřib Redeuilhův • Hřib sametový • Hřib Sarnariho • Hřib suchomilný • Hřib uťatovýtrusý • Hřib žlutomasý |
Kozák (Leccinellum) Kozák a křemenáč (Leccinum) | Kozák dubový • Kozák habrový • Kozák půvabný • Kozák korsický Kozák bílý • Kozák březový • Kozák černohnědý • Kozák maličký • Kozák pískomilný • Kozák šedohnědý • Kozák šedozelený • Kozák topolový • Kozák zelenající • Křemenáč bělostný • Křemenáč bělotřeňový • Křemenáč borový • Křemenáč březový • Křemenáč černotřeňový • Křemenáč dubový • Křemenáč osikový • Křemenáč smrkový |
Další rody |