Bromid rtuťnatý
Bromid rtuťnatý | |
---|---|
Model molekuly | |
Obecné | |
Systematický název | Bromid rtuťnatý |
Anglický název | Mercury(II) bromide |
Německý název | Quecksilber(II)-bromid |
Sumární vzorec | HgBr2 |
Vzhled | bílá práškovitá nebo krystalická látka |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 7789-47-1 |
Číslo RTECS | OV7415000 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 360,41 g/mol |
Teplota tání | 236 °C |
Teplota varu | 322 °C |
Hustota | 6,109 g/cm3 5,12 g/cm3 (240 °C, kapalina) |
Dynamický viskozitní koeficient | 3,31 cP (240 °C) 2,97 cP (247 °C) 1,97 cP (258 °C) |
Rozpustnost ve vodě | 0,30 g/100 g (0 °C) 0,55 g/100 g (20 °C) 0,61 g/100 g (25 °C) 0,66 g/100 g (30 °C) 0,91 g/100 g (40 °C) 1,26 g/100 g (50 °C) 1,68 g/100 g (60 °C) 2,80 g/100 g (80 °C) 4,88 g/100 g (100 °C) |
Rozpustnost v polárních rozpouštědlech | methanol 53,5 g/100 g (0 °C) 65,3 g/100 g (20 °C) 76 g/100 g (40 °C) 85,1 g/100 g (60 °C) ethanol 27,3 g/100 g (0 °C) 28,6 g/100 g (20 °C) 34,0 g/100 g (40 °C) 42,3 g/100 g (60 °C) |
Rozpustnost v nepolárních rozpouštědlech | pyridin 24 g/100 g (10 °C) 29,6 g/100 g (30 °C) |
Relativní permitivita εr | 9,84 |
Měrná magnetická susceptibilita | −3,284 2×10−6 cm3 g−1 |
Struktura | |
Krystalová struktura | kosočtverečná |
Hrana krystalové mřížky | a = 462,4 pm b = 679,8 pm c = 1 244,5 pm |
Termodynamické vlastnosti | |
Standardní slučovací entalpie ΔHf° | −170,8 kJ/mol |
Entalpie tání ΔHt | 49,7 J/g |
Entalpie varu ΔHv | 164,3 J/g |
Standardní molární entropie S° | 179,8 JK−1mol−1 |
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | −152,3 kJ/mol |
Izobarické měrné teplo cp | 0,211 JK−1g−1 |
Bezpečnost | |
GHS06 GHS08 GHS09 Nebezpečí[1] | |
R-věty | R26/27/28, R33, R50/53 |
S-věty | S1/2, S13, S28, S45, S60, S61 |
NFPA 704 | 0 3 0 |
Teplota vznícení | nehořlavý |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bromid rtuťnatý (HgBr2) je anorganická sloučenina, patří mezi halogenidy. Stejně jako chlorid rtuťnatý je vysoce toxický.
Použití
Tato bílá pevná látka se používá v laboratořích jako činidlo (viz reakce).
Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte. |
Reakce
Bromid rtuťnatý je používán jako činidlo v Koenigsově–Knorrově reakci.[2][3] Také se používá pro test na přítomnost arsenu.[4]
Arsen je nejprve převeden na arsan slučováním s vodíkem. Arsan pak reaguje s bromidem rtuťnatým:
AsH3 + 3 HgBr2 → As(HgBr)3 + 3 HBr.
Pokud je arsen přítomen, bílý HgBr2 změní barvu na žlutou, černou nebo hnědou.[5]
Bromid rtuťnatý prudce reaguje s elementárním indiem při vysoké teplotě.[6]
Podobné sloučeniny
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mercury(II) bromide na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Mercuric bromide. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HORTON, Derek. Advances in Carbohydrate Chemistry and Biochemistry. [s.l.]: Elseveir Academic Press, 2004. Dostupné online. ISBN 0120072599. S. 76. Je zde použita šablona
{{Citation}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ STICK, Robert V. Carbohydrates: The Sweet Molecules of Life. [s.l.]: Academic Press, 2001. Dostupné online. ISBN 0126709602. S. 125. Je zde použita šablona
{{Citation}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ PEDERSON, Ole. Pharmaceutical Chemical Analysis. [s.l.]: CRC Press, 006. Dostupné online. ISBN 0849319781. S. 107. Je zde použita šablona
{{Citation}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ TOWNSEND, Timothy G.; SOLO-GABRIELE, Helena. Environmental Impacts of Treated Wood. [s.l.]: CRC Press, 2006. Dostupné online. ISBN 0849364957. S. 339. Je zde použita šablona
{{Citation}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ BRETHERICK, L.; URBEN, P. G.; PITT, Martin John. Bretherick's Handbook of Reactive Chemical Hazards. [s.l.]: Elseveir Academic Press, 1999. Dostupné online. ISBN 075063605X. S. 110. Je zde použita šablona
{{Citation}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu bromid rtuťnatý na Wikimedia Commons
Literatura
- VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
Bromidy s prvkem v oxidačním čísle II. | |
---|---|
Bromid americiumnatý (AmBr2) • Bromid barnatý (BaBr2) • Bromid berylnatý (BeBr2) • Bromid vápenatý (CaBr2) • Bromid kademnatý (CdBr2) • Bromid kalifornatý (CfBr2) • Bromid kobaltnatý (CoBr2) • Bromid chromnatý (CrBr2) • Bromid měďnatý (CuBr2) • Bromid europnatý (EuBr2) • Bromid železnatý (FeBr2) • Bromid germanatý (GeBr2) • Bromid rtuťnatý (HgBr2) • Bromid hořečnatý (MgBr2) • Bromid manganatý (MnBr2) • Bromid molybdenatý (MoBr2) • Bromid nikelnatý (NiBr2) • Bromid olovnatý (PbBr2) • Bromid palladnatý (PdBr2) • Bromid platnatý (PtBr2) • Bromid radnatý (RaBr2) • Bromid ruthenatý (RuBr2) • Bromid sirnatý (SBr2) • Bromid selenatý (SeBr2) • Bromid tellurnatý (TeBr2) • Bromid polonatý (PoBr2) • Bromid samarnatý (SmBr2) • Bromid strontnatý (SrBr2) • Bromid cínatý (SnBr2) • Bromid titanatý (TiBr2) • Bromid vanadnatý (VBr2) • Bromid wolframnatý (WBr2) • Bromid ytterbnatý (YbBr2) • Bromid zinečnatý (ZnBr2) |
Portály: Chemie