Bilibino

Bilibino Билибино
Letecký pohled na město
znak
Poloha
Souřadnice	68°4′30″ s. š., 166°26′30″ v. d.
Nadmořská výška	605[1]  m n. m.
Časové pásmo	UTC+12[2]
Stát	Rusko Rusko
Federální okruh	Dálněvýchodní
Autonomní okruh	Čukotský
Čukotský autonomní okruh na mapě Ruska
Bilibino Město na mapě Čukotského autonomního okruhu
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	22,15 km²
Počet obyvatel	5 409 (2023 ▼)
Hustota zalidnění	244,2 obyv./km²
Etnické složení	Rusové 71 % Ukrajinci 15 % Čukčové 6 %
Správa
Vznik	1955
Oficiální web	www.bilibino.com
Telefonní předvolba	(+7) 42738
PSČ	689450
Označení vozidel	87
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bilibino (rusky Били́бино) je město na ruském Dálném východě. S více než pěti tisíci obyvateli je druhým největším sídlem Čukotského autonomního okruhu.

Město se nachází na soutoku řeky Karalveem s řekou Bolšoj Kaperveem, 653 km od Anadyru. Bilibino se nachází v přechodové zóně mezi jehličnatými lesy a tundrou Východosibiřské vysočiny, jihovýchodně od pohorky Pyrkanaj, jihozápadně od Raučuanského hřbetu a severně od Kyrganajského hřebu a Čuvanského pohoří.

V okolí města byly nalezeny nejstarší lidské pozůstatky z období mladší doby kamenné. Pozůstatky tábořišť pravěkých lovců byly vykopány na břehu řeky Orlovky a u jezer Tytyl a Ilirnej.

Ve dvacátých letech zde zahájil geolog Jurij Bilibin těžbu zlata. V roce 1955 byla v blízkosti dolů založena osada zlatokopů, která byla pojmenována Karalvej. V roce 1956 byla přejmenována na počest geologa a zlatokopa Jurije Bilibina. Dne 6. září 1958 byla osada povýšena na sídlo městského typu. V roce 1993 bylo Bilibino povýšeno na město.

V roce 1976 byla v Bilibinu otevřena nejsevernější jaderná elektrárna na světě, která má celkový výkon 36 MW. Tato má být nahrazena plovoucí jadernou elektrárnou Akademik Lomonosov v městě Pevek.^[3][4]

Ve městě je skleníková farma Rosinka, která má k dispozici 0,75 hektaru skleníkových komplexů. V roce 2014 vypěstovala 69,1 tun rostlinných produktů a pracovala tam 22 zaměstnanců. Farma se zaměřuje na pěstování čerstvé zeleniny, pěstování květin a vyrábí 30 druhů konzervované zeleniny.

Do roku 2026 bude ve městě postaven nový logistický terminál s kapacitou 3 tisíce tun odbaveného nákladu měsíčně, který má posílit rozvoj nákladní dopravy na Severní mořské cestě.^[5]

Bilibino je spojeno s vesnicemi okresu, zlatými doly a městem Pevek četnými polními a zimními silnicemi.

Letecká spojení je přes letiště Keperveem, které se nachází 36 km daleko ve stejnojmenné obci.

Ve městě jsou pravidelné autobusové linky.

Podle sčítání v roce 1989 mělo Bilibino přes 15 000 obyvatel, jejich počet se od té doby rychle snižuje. V roce 2023 žilo v obci již jen 5 409 obyvatel.

První pravoslavná farnost vznikla ve městě v roce 1991, o čtyři roky později byla pravoslavné církvi poskytnuta budova bývalého pionýrského domu. V roce 2009 byl ve městě postaven první pravoslavný kostelík, který byl pojmenován na počest sv. Serafima Sarovského.

V roce 2004, během oslav stého výročí svatořečení Serafima Sarovského, byla na místním Aliskerovském vrchu vztyčen velký pravoslavný kříž.

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Билибино na ruské Wikipedii a Bilibino na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bilibino na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.