Anton Haberler

Dr. Anton Haberler
Anton Haberler
Anton Haberler
Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1848 – 1849
Starosta Brna
Ve funkci:
11. května 1851 – 30. června 1855
PředchůdceJohann Ritschel
NástupceRudolf Ott
Narození7. ledna 1796
Brno
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí3. listopadu 1873 (ve věku 77 let)
Brno
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
RodičeJoseph Haberler a Anna Haberlerová
DětiFrantišek Xaver Haberler
Otilie Janíčková
Marie Haberlerová
Leopold Haberler
Františka Kořistková
PříbuzníLeopold Haberler (dědeček)
Karel Kořistka (zeť)
OceněníŘád železné koruny 3. třídy (1854)
Čestné občanství města Brna (1855)
CommonsAnton Haberler
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anton von Haberler (7. ledna 1796 Brno[1][2] – 3. listopadu 1873 Brno[1][3][4][5]), též počeštěně Antonín Haberler, byl rakouský právník a politik německé národnosti z Moravy, první svobodně zvolený starosta Brna a poslanec Moravského zemského sněmu.

Biografie

Jeho otcem byl lékař Joseph Haberler (1752–1834), syn brněnského měšťana, soudce a primátora Leopolda Haberlera († 1775). Anton Haberler vystudoval gymnázium a filozofii v Brně. V letech 1813–1816 studoval práva. V září 1816 začal pracovat jako stavovský úředník. Od roku 1829 byl moravsko-slezským zemským radou, v únoru 1836 se stal apelačním radou, v roce 1850 radou vrchního zemského soudu a v únoru 1854 prvním radou nově zřízeného moravsko-slezského vrchního zemského soudu. V roce 1854 mu byl udělen Řád železné koruny a s tím získal i titul rytíře (von Haberler). Byl členem spolku Verein zur Unterstützung der Waisen und Witwen bei Todesfällen der Beamten.[1] Měl titul dvorního rady.[3]

Byl prvním voleným starostou Brna po zavedení obecní samosprávy. Ve funkci působil od 11. května 1851 do 30. června 1855. Zasadil se o výstavbu kanalizační sítě v pozdější Václavské ulici, zbudování mostu přes Svratku v Pisárkách či o zřízení hřbitova v Zábrdovicích.[1]

Zapojil se i do vysoké politiky. Během revolučního roku 1848 byl po zemských volbách 1848 ustanoven jako náhradník za poslance Moravského zemského sněmu Eduarda Ulricha (za kurii městskou, obvod Brno).[6] Eduard Ulrich se totiž ještě během roku 1848 stal i poslancem celoněmeckého Frankfurtského parlamentu.

V říjnu 1825 se oženil s Marií Scherzovou (1800–1866). Měli spolu pět dětí, dva syny a tři dcery.[1] Nejmladší Františka (1832–1900) se provdala za geodeta Karla Kořistku.[7]

Zemřel v listopadu 1873.[3][4]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e JORDÁNKOVÁ, Hana. Antonín Haberler [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2022-06-09 [cit. 2024-08-19]. Dostupné online. 
  2. ↑ Matrika 16870, sn. 137 [online]. MZA [cit. 2023-02-25]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c Notizen. Gerichtshalle. Listopad 1873, čís. 91, s. 4. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Tagesneuigkeiten. Fremden-Blatt. Listopad 1873, čís. 304, s. 2. Dostupné online. 
  5. ↑ Matrika 17051, sn. 215 [online]. MZA [cit. 2023-02-25]. Dostupné online. 
  6. ↑ DVOŘÁK, Jindřich. Moravské sněmování roku 1848-49: na padesátiletou památku na novodobého sněmu a zrušení roboty na Moravě, jakož i nastoupení císaře a krále Františka Josefa I. na trůn, Svazek 1. [s.l.]: Nákl. knihkupce Emila Šolce, 1898. 266 s. Dostupné online. ISBN 978-80-86903-53-8. 
  7. ↑ JORDÁNKOVÁ, Hana. Františka Kořistková [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2005-04-27 [cit. 2024-08-19]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Představitelé Brna
Starostové
Franz Rauscher (1784–1804) • Johann Czikann (1804–1821) • Johann Ritschel (1828–1847) • Anton Haberler (1851–1855) • Rudolf Ott (1855–1861) • Christian d'Elvert (1861–1864) • Alfred Skene (1864–1866) • Karl Giskra (1866–1867) • Rudolf Ott (1868–1870) • Christian d'Elvert (1870–1876) • Karl van der Strass (1876–1880) • Gustav Winterholler (1880–1894) • August Wieser (1894–1916) • Ferdinand Schnitzler (1916–1918) • Petr Kerndlmayer (1918–1920; vládní komisař) • Karel Vaněk (1920) • Bedřich Macků (1920–1925) • Karel Tomeš (1925–1935) • Rudolf Spazier (1935–1939) • Oskar Judex (1939–1945; též vládní komisař)
Předsedové NV
Vladimír Matula (1945–1946) • Josef Podsedník (1946–1948) • Vladimír Matula (1948–1949) • Bohumil Ubr (1949–1952) • Vladimír Matula (1952–1954) • Josef Kalášek (1954–1963) • Oldřich Vaverka (1963–1971; od 1969 primátor)
Primátoři
Oldřich Vaverka (1963–1971; do 1969 předseda NV) • Vladimír Štroner (1971–1976) • František Chabičovský (1976–1980) • Rudolf Suchánek (1980–1983) • Alois Skoupý (1983–1989) • Josef Pernica (1989–1990) • Jiří Trmač (1990) • Pavel Podsedník (1990) • Václav Mencl (1990–1992) • Jiří Horák (1992–1994) • Dagmar Lastovecká (1994–1998) • Petr Duchoň (1998–2004) • Richard Svoboda (2004–2006) • Roman Onderka (2006–2014) • Petr Vokřál (2014–2018) • Markéta Vaňková (2018–dosud)