Alemanština[2] (někdy psáno alemannština[3]) neboli alemanské dialekty je skupina dialektů němčiny (hornoněmeckých dialektů), kterými se mluví ve Švýcarsku (kromě jeho západní části a kantonu Ticino na jihu), dále na většině území německé spolkové zeměBádensko-Württembersko (bez jeho severní třetiny území), v západní části Bavorska (vládní obvod Švábsko), v rakouské spolkové zemiVorarlbersko, v Lichtenštejnsku, v bývalém francouzském regionu Alsasko a také v malé části Itálie a ve Venezuele (město Colonia Tovar). Alemanské dialekty, kterými se mluví na území Švýcarska, jsou souhrnně označovány jako tzv. švýcarská němčina. Celkem alemanskými dialekty mluví zhruba 10 miliónů lidí. Název této skupiny dialektů je odvozen od germánského kmene Alamanů.
Dělení
švábština
dolní alemanština
bodamská alemanština
hornorýnská alemanština (její variantou je i alsaština)
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alemannische Dialekte na německé Wikipedii.
↑Počet mluvčích podle německé a alemanské jazykové verze wikipedie.
↑Utvořeno podle jediného hesla databáze DEBDict obsahující řetězec „aleman/alemán“, hesla SSJČ „Aleman, Alaman, -a m. (1. mn. -é, -i) příslušník jednoho z germánských kmenů sídlících v jihozápadním Německu; alemanský, alamanský příd.: a-é kmeny“.
↑Alena Šimečková: Úvod do studia jazykovědné germanistiky. Praha: Karolinum, 2004. S. 128.
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.