Adorf (Vogtland)

Další významy jsou uvedeny na stránce Adorf.
Adorf
Adorf/Vogtl.
Náměstí
Náměstí
Adorf – znak
znak
Poloha
Souřadnice50°19′ s. š., 12°16′ v. d.
Nadmořská výška494 m n. m.
Časové pásmoUTC +1
StátNěmeckoNěmecko Německo
Spolková zeměSasko
Zemský okresFojtsko
Administrativní dělení9 místních částí
Adorf na mapě
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha42,9 km²
Počet obyvatel4 729 (2022)[1]
Hustota zalidnění110,2 obyv./km²
Správa
Statusměsto
StarostaRico Schmidt
Oficiální webwww.adorf-vogtland.de
Adresa obecního úřaduMarkt 1
08626 Adorf
Telefonní předvolba037423 a 037430
PSČ08626
Označení vozidelV, AE, OVL, PL, RC
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Adorf, oficiálně Adorf/Vogtl., je město v německé spolkové zemi Sasko. Nachází se v zemském okrese Fojtsko a má přibližně 4 700[1] obyvatel. Patří do takzvaného Fojtského hudebního koutu.

Historie

Adorf vznikl v roce 1200 jako osada na obchodní cestě mezi Plavnem a Chebem. V roce 1294 je obec zmiňována jako oppidum Adorph, v roce 1328 jako stat czu Ahdorf, roku 1461 jako Adruff a v roce 1557 poté jako Adroff.

Ekonomika města byla ve středověku široce podporována jeho dobrou pozicí na obchodní cestě do Čech. To vedlo k tomu, že byla Adorfu v roce 1293 propůjčena městská práva. V roce 1357 připadlo město do majetku míšenského markrabství, od roku 1485 vlastnilo Adorf Saské kurfiřtství. Poté se v roce 1547 stalo majetkem pánů z Plavna, a roku 1569 konečně připadlo Sasku.

V roce 1865 byl Adorf připojen na železniční síť. V roce 1899 byl založen místní dělnický spolek. Než se stal Adorf v roce 1996 součástí zemského okresu Fojtsko, náležel do dnes již neexistujícího zemského okresu Olešnice (Oelsnitz).

Od roku 2006 nese oficiální úřední název Adorf/Vogtl.

Kultura a pamětihodnosti

Jedna z památek je 231 metrů dlouhé Tržní náměstí, pocházející ze 13. století. Na jeho severní straně stojí městský secesní kostel svatého Michala, vystavěný v letech 19041906. Radnice pochází z roku 1896. Freiberger Tor, která bývá také označována jako Brána Fojtska, poskytuje přístřeší vlastivědnému muzeu. Adorf je známý svým parkem Klein-Vogtland (malé Fojtsko), kde se nachází modely budov a jiných staveb, jejichž předobrazy stojí v zemském okresu Fojtsko. Jedná se například o známý starý most Göltzschtalbrücke nebo klingenthalský kruhový kostel. K výstavě patří také miniaturní železniční dráha a botanická zahrada, kde se nachází největší oddělení travertinu v celém Německu. V městské části Remtengrün stojí dřevěná rozhledna v nadmořské výšce 566 metrů.

Památná místa

Na místním hřbitově se nachází památník sovětským válečným zajatcům a obětem, které byly do Německa zavlečeny během druhé světové války na nucené práce.

Železnice

Do Adorfu byly přivedeny koleje v roce 1865. Staví zde vlaky německých státních drah (Deutsche Bahn) a soukromé vlaky společnosti Vogtlandbahn. Z Adorfu vedou přímé spoje do Cvikova, Falkensteinu (Vogtland), Hofu a Plavna. Deutsche Bahn nabízí také regionální expres do saských lázní Bad Brambach a do Lipska. Prostřednictvím vlaků společnosti Vogtlandbahn jsou také snadno dosažitelná česká města Cheb a Mariánské Lázně. Do Adorfu vedou také přímé koleje z České republiky na trati Cheb-Adorf (trať č. 148), která je však uzavřena od konce druhé světové války, a na české straně končí v poslední zastávce Hranice v Čechách.

Vývoj počtu obyvatel

Vývoj počtu obyvatel města Adorf
Rok 1500 1779 1801 1831 1910 1960 1971 1998 2000 2004 2005 2007 2008
Počet obyvatel 1 000 1 300 1 310 2 395 7 887 8 832 8 398 6 398 6 214 5 817 6 096 5 563 5 474

Místní části

  • Adorf
  • Arnsgrün
  • Gettengrün
  • Remtengrün
  • Leubetha
  • Sorge
  • Jugelsburg
  • Rebersreuth
  • Freiberg

Osobnosti

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Adorf/Vogtl. na německé Wikipedii.

  1. a b Alle politisch selbständigen Gemeinden mit ausgewählten Merkmalen am 31.12.2022. Spolkový statistický úřad. 21. září 2023. Dostupné online. [cit. 2023-10-07].

Externí odkazy

Města a obce zemského okresu Fojtsko
Adorf • Auerbach • Bad Brambach • Bad Elster • Bergen • Bösenbrunn • Eichigt • Ellefeld • Elsterberg • Falkenstein • Grünbach • Heinsdorfergrund • Klingenthal • Lengenfeld • Limbach • Markneukirchen • Mühlental • Muldenhammer • Netzschkau • Neuensalz • Neumark • Neustadt • Olešnice nad Halštrovem (Oelsnitz) • Pausa-Mühltroff • Plavno (Plauen) • Pöhl • Reichenbach im Vogtland • Rodewisch • Rosenbach • Schöneck • Steinberg • Theuma • Tirpersdorf • Treuen • Triebel • Weischlitz • Werda
Znak zemského okresu
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • GND: 4277089-0
  • MBAREA: 2443633a-5360-4e3a-967e-3b499a9b9043
  • VIAF: 153750475