10 (číslo)
| ||||
---|---|---|---|---|
← 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 → | ||||
Celé číslo | 10 deset | |||
Rozklad | 2 · 5 | |||
Dělitelé | 1, 2, 5, 10 | |||
Římskými číslicemi | X | |||
Dvojkově | 10102 | |||
Trojkově | 1013 | |||
Čtyřkově | 224 | |||
Pětkově | 205 | |||
Šestkově | 146 | |||
Sedmičkově | 137 | |||
Osmičkově | 128 | |||
Dvanáctkově | A12 | |||
Šestnáctkově | A16 |
Deset je přirozené číslo, které následuje po číslu devět a předchází číslu jedenáct. Číslo deset odpovídá počtu prstů na rukou a má význačné postavení mezi přirozenými čísly.
Zapisuje se zpravidla (v desítkové soustavě, stejně jako základy ostatních pozičních soustav) jako dvoumístné, složené z arabských číslic (odleva) jedničky a nuly: 10. Neobsahuje (paradoxně) znak odpovídající názvu. V pozičních číselných soustavách s větším základem, než deset, se zpravidla značí písmenem A.
Zápis římskými číslicemi je X (jediný znak). Tutéž číselnou hodnotu má i hebrejské písmeno jód.
Od deseti je odvozena desítková soustava, nejpoužívanější číselná soustava.
Filosofie
Antický filozof a matematik Pythagoras (Pythagorejská škola, Předsokratovská (kosmologická) filozofie) považoval číslo 10 ve své filozofii za vrchol a dosažení dokonalosti. Číslo 10 totiž vznikne součtem čísel 1, 2, 3 a 4, kterým rovněž přisuzoval v rámci filozofie specifické vlastnosti. 1 považoval za jeden konkrétní bod, 2 pak za přímku, co má začátek a konec, 3 za plochu (už pomocí 3 bodů můžeme definovat základní plochu), která má začátek, konec a „prostor mezitím“, 4 pak považoval za prostor. 10 vznikne součtem těchto 4 „magických“ a významných čísel a právě proto je podle něj vrcholem dokonalosti.
Matematika
- Je základem desítkové soustavy, nejpoužívanější číselné soustavy
- Složené číslo.
- Prvočíselný rozklad: 2 · 5.
- Je základem pro dekadický logaritmus.
- Součet prvních tří prvočísel: 2 + 3 + 5.
- Součet čtyř prvních přirozených čísel: 1 + 2 + 3 + 4.
- Součet druhých mocnin prvních dvou lichých čísel: 12 + 32.
- Součet prvních čtyř faktoriálů: (0! + 1! + 2! + 3!) = 1 + 1 + 2 + 6.
- Počet řešení problému osmi dam pro n = 5.
- V binární soustavě: 1010.
- V osmičkové soustavě: 12.
- V šestnáctkové soustavě: A.
- Dělitelnost: Číslo je dělitelné deseti (beze zbytku), pokud (jeho dekadický zápis) končí nulou.
V ostatních vědách
- Protonové číslo neonu.
- Cín má ze všech prvků nejvíce (10) stabilních izotopů.[1]
- V mezinárodní soustavě jednotek SI se desetinásobek jednotky označuje předponou deka.
- 1 kibibajt obsahuje 210 bajtů.
Náboženství
- V rámci judaismu představuje desítka „množství sjednocené a uspořádané do jednoho celku“. [2]
Ostatní
- Kanada obsahuje 10 provincií.
- Tetraktys obsahuje deset teček.
- Interstate 10 je americká dálnice, spojující západní a východní pobřeží.
- 10 je film Blaka Edwardse.[3]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku 10_(number) na anglické Wikipedii.
- ↑ Archivovaná kopie. www.nndc.bnl.gov [online]. [cit. 2012-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-09-17.
- ↑ MAHARAL, Rabi Löw. Stezka Tóry. Praha: P3K, 2008. ISBN 978-80-87186-01-5. S. 21.
- ↑ ČSFD: 10
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu 10 na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo deset ve Wikislovníku
Celá čísla 0–99 | |
---|---|
0 • 1 • 2 • 3 • 4 • 5 • 6 • 7 • 8 • 9 • 10 • 11 • 12 • 13 • 14 • 15 • 16 • 17 • 18 • 19 • 20 • 21 • 22 • 23 • 24 • 25 • 26 • 27 • 28 • 29 • 30 • 31 • 32 • 33 • 34 • 35 • 36 • 37 • 38 • 39 • 40 • 41 • 42 • 43 • 44 • 45 • 46 • 47 • 48 • 49 • 50 • 51 • 52 • 53 • 54 • 55 • 56 • 57 • 58 • 59 • 60 • 61 • 62 • 63 • 64 • 65 • 66 • 67 • 68 • 69 • 70 • 71 • 72 • 73 • 74 • 75 • 76 • 77 • 78 • 79 • 80 • 81 • 82 • 83 • 84 • 85 • 86 • 87 • 88 • 89 • 90 • 91 • 92 • 93 • 94 • 95 • 96 • 97 • 98 • 99 | |
0–99 • 100–199 • 200–299 • 300–399 • 400–499 • 500–599 • 600–699 • 700–799 • 800–899 • 900–999 • 1000–1099 • 1100–1199 |