Římskokatolická farnost Dobrš

Římskokatolická farnost Dobrš
Farní kostel Zvěstování Páně v Dobrši.
Základní údaje
Církev	římskokatolická
Vikariát	Strakonice
Diecéze	českobudějovická
Provincie	česká
Administrátor excurrendo	R. D. Jan LÖFFELMANN, JC.D.[1][2]
Území farnosti
Dobrš • Drážov • Dřešínek • Hořejšice • Chvalšovice • Kváskovice • Nová Ves • Vacovice • Víska • Zálesí
Kontakt
Adresa sídla	viz Římskokatolická farnost Čestice
Doručovací adresa	Lidická 120 387 01 Volyně
E-mail	[email protected]
IČO	65956851 (VR)
Externí odkazy
Databáze Ministerstva kultury České republiky
Údaje v infoboxu aktuální k 03/2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolická farnost Dobrš je bývalým územním společenstvím římských katolíků v rámci strakonického vikariátu českobudějovické diecéze. Farním kostelem byl kostel Zvěstování Páně v Dobrši v obci Drážov. Farnost byla k počátku roku 2020 v rámci reorganizace českobudějovické diecéze sloučena do farnosti Čestice.^[3]

Vesnice vznikla ve 13. století a z roku 1367 je první písemná zmínka o místní plebánii. Krom farního kostela Zvěstování Páně byl na Dobrši postaven též románský kostelík svatých mučedníků Jana a Pavla. Kostel Zvěstování Páně byl v roce 1420 přestavěn goticky. V letech 1667–1709 místní duchovní správa de facto neexistovala. V roce 1709 zde byla zřízena expozitura, povýšená v roce 1725 na samostatnou farnost. V této době zde působil Ondřej František Jakub de Waldt.^[4] V letech 1967–2008 zde jako duchovní správce působil kněz kongregace petrinů a politický vězeň, P. Martin František Vích, CFSsS (1921–2008). Za Otcem Martinem přicházeli nejen místní a lidé z blízkého, ale přijížděli z celé republiky. Fara na Dobrši za jeho života sloužila pobytům mládeže, studentů, skautů, rodin s dětmi nebo organizacím pomáhajícím hendikepovaným. P. Vích věnoval významnou část odškodného za roky, strávené komunistických lágrech, na opravu fary, aby mohla sloužit svému účelu.

Dobršskou farnost spravovali následující kněží:^[5]

• 1377 – farář Bohušek († 1377)
• 1377–1390 – kněz Jan a kněz Ojíř
• 1390–1391 – kněz Mikuláš z pražského kostela P. Marie
• 1391–1400 – kněz Jan
• od 1400 – kněz Jakub, řečený Trdlo
• do 1408 – Bohuslav
• 1408 – Jašek z chodského Újezdu
• 1435 – Jan († 1435)
• od 4. 8. 1434 – Jan Kredlík z Písku
• fara zanikla, obnovena 1561
• 1574 – Jan Krakovský
• 1657 – Stanislav Janeček
• 1698–1699 – Karel Funk
• 1699–1701 – František Gräfflich
• 1701–1702 – Lukáš Ondřej Pakosta
• 1703–1705 – Karel Tobiáš Hilarius
• 1705–1706 – Daniel Bautz
• 1706–1707 – Matěj Schulpach
• 1707–1708 – Ignác Paulinus
• 1708–1751 – Ondřej František Jakub de Waldt
• 1751–1763 – Jan Nedvěd
• 1763–1772 – Matěj Tomáš Skřivan
• 1772–1780 – Vojtěch Jakub
• 1780–1782 – Václav Veselý
• 1783–1794 – Jan Jiří Hosler
• 1794–1808 – Václav Charvát
• 1808–1823 – Jan Kazimír Winter
• 1823–1835 – Ferdinand Leopold
• 1836–1856 – Václav Břečka
• 1856–1866 – Martin Klouček
• 1866–1867 – František Kupka (administrátor)
• 1867–1891 – Václav Bezděka
• 1891–1894 – Matěj Šulisa
• 1895–1898 – Antonín Hejret
• 1898–1908 – Matěj Bohatý
• 1909–1918 – Jan Timr
• 1920–1960 – Josef Hašpl
• 1961–1967 – Bernard Šiman^[6][7][8]
• 1967–2008 – Martin František Vích
  • spolu s ním též Michael Jiří Charvát
• 2008–2019 – Jan Janoušek (administrátor)
• od 2020 – Jan Löffelmann (administrátor)

Po smrti P. Vícha byla dobršská farnost přičleněna ke kollatuře farnosti Čkyně v sousedním prachatickém vikariátu, a nemá dnes sídelního duchovního správce. Posledním administrátorem excurrendo byl R. D. MVDr. Mgr. Jan Janoušek.^[1] Ten byl v roce 2019 pouze administrátorem in spiritualibus, administrátorem in materialibus byl R. D. Jan Löffelmann z Volyně. Po smrti P. Janouška v prosinci 2022 je administrátorem excurrendo Jan Löffelmann.

Českobudějovické biskupství upustilo od záměru přebudovat dobršskou faru na ubytovnu pro dělníky z pstruhařství, nedohodlo se ani na odkupu a pronájmu s jednotlivci a různými subjekty (Římskokatolická akademická farnost Praha, Sdružení pro obnovu Dobrše a další). V roce 2024 tak prodalo českobudějovické biskupství faru rodině místních farníků, kteří ji chtějí využívat pro své privátní bydlení.^[9]

• 
  Kostel svatého Jana a Pavla
• 
  Martin František Vích
• 
  Pomník Martina Františka Vícha (2011)
• 
  Jan Janoušek

• Dobrš
• Kostel Zvěstování Páně (Dobrš)
• Kostel svatého Jana a Pavla (Dobrš)
• Diecéze českobudějovická
• Strakonický vikariát