Čáslavská kotlina
Čáslavská kotlina | |
---|---|
Čáslavská kotlina z hradu Lichnice | |
Nejvyšší bod | 341 m n. m. (U Písku) |
Rozloha | 298 km² |
Střední výška | 245 m n. m. |
Nadřazená jednotka | Středolabská tabule |
Sousední jednotky | Nymburská kotlina Českobrodská tabule Východolabská tabule Železné hory Hornosázavská pahorkatina |
Podřazené jednotky | Žehušická kotlina Ronovská tabule Labsko-klejnárská niva |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko Česko |
Horniny | slínovec, prachovec, váté písky |
Povodí | Doubrava, Klejnárka → Labe |
Souřadnice | 49°56′12″ s. š., 15°25′33″ v. d. |
Identifikátory | |
Kód geomorf. jednotky | VIB-3B |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Čáslavská kotlina je geomorfologický podcelek v jihovýchodní části Středolabské tabule, ležící v okresech Kolín a Kutná Hora ve Středočeském kraji, v okrese Chrudim v Pardubickém kraji a v okrese Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina.
Poloha a sídla
Čáslavská kotlina se rozkládá zhruba mezi městy Kutná Hora na západě, Golčův Jeníkov na jihu, Třemošnice na jihovýchodě, Týnec nad Labem a Kolín na severu. Zcela uvnitř kotliny jsou města Čáslav a Ronov nad Doubravou.
Geomorfologické členění
Podcelek Čáslavská kotlina (dle značení Jaromíra Demka VIB–3B) náleží do celku Středolabská tabule. Dále se člení na okrsky Žehušická kotlina (VIB–3B–1) na severu, Ronovská tabule (VIB–3B–2) na jihu a Labsko-klejnárská niva (VIB–3B–3) na severozápadě.[1]
Podle členění Balatky a Kalvody[2] má Čáslavská kotlina jen 2 rozsáhlejší okrsky (Žehušická kotlina a Ronovská kotlina).
Kotlina sousedí s dalšími podcelky Středolabské tabule (Nymburská kotlina a Českobrodská tabule na severozápadě) a s celky Východolabská tabule na severu, Železné hory na východě a Hornosázavská pahorkatina na jihu a západě.[1]
Kompletní geomorfologické členění celé Středolabské tabule uvádí následující tabulka:
Geomorfologické členění Středolabské tabule | ||
---|---|---|
ČESKÁ VYSOČINA • Česká tabule • Středočeská tabule | ||
NYMBURSKÁ KOTLINA | Sadská rovina | |
Milovická tabule | ||
Poděbradská rovina | ||
Ovčárská pahorkatina | Oškobrh (287 m) | |
Středolabská niva | ||
ČÁSLAVSKÁ KOTLINA | Žehušická kotlina | |
Ronovská tabule | U Písku (341 m) | |
Labsko-klejnárská niva | ||
MĚLNICKÁ KOTLINA | Lužecká rovina | |
Staroboleslavská rovina | ||
Všetatská pahorkatina | ||
Labsko-vltavská niva | ||
Vojkovická rovina | Dřínov (247 m) | |
Kostelecká rovina | ||
Čelákovická pahorkatina | ||
MRLINSKÁ TABULE | Královéměstecká tabule | |
Rožďalovická tabule | Ostrá hůrka (278 m) | |
ČESKOBRODSKÁ TABULE | Kojetická pahorkatina | |
Čakovická tabule | ||
Bylanská pahorkatina | ||
Kouřimská tabule | Dílce (366 m) | |
Kolínská tabule | ||
PROVINCIE • Subprovincie • Oblast / Celek / PODCELEK • Okrsek • Vrchol |
Nejvyšší vrcholy
Nejvyšším vrcholem Čáslavské kotliny je U Písku (341 m n. m.).
- U Písku (341 m), Ronovská tabule
- Bambousek (306 m), Ronovská tabule
- Kamajka (231 m), Žehušická kotlina
- Žehušická skalka (225 m), Žehušická kotlina
- Na Kačinách (220 m), Žehušická kotlina
Odkazy
Reference
- ↑ a b Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Čáslavská kotlina, s. 98.
- ↑ BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech = Geomorphological regionalization of the relief of Bohemia. Praha: Kartografie, 2006. 80 s. ISBN 80-7011-913-6. (česky, anglicky)
Externí odkazy
- Geomorfologická mapa na Mapy.nature.cz (J. Demek et al. 2006)