Ü
Ü (minuskule ü) je písmeno latinky. Vyskytuje se v germánských jazycích (němčina, aj.), uralských (maďarština, estonština, aj.) a turkických jazycích (turečtina, aj.), v romštině, francouzštině, španělštině, ajmarštině, mapudungunu, puelčštině, volapüku a mnoho dalších. Znak je složen z písmene U a přehlásky (umlaut) a vyslovuje se většinou jako zavřená přední zaokrouhlená samohláska [y], v ajmarštině jako [uː], v mapudungunu a puelčštině jako zavřená střední nezaokrouhlená samohláska [ɨ]. V jazycích, ve kterých nejsou přehlásky, pak Ü označuje písmeno U s tremou, sloužící k oddělení dvou sousedních samohlásek. Příkladem může být španělština, kde trema rozlišuje mezi gue/güe (vyslovováno jako [ɡe]/[ɡwe]), apod.
Zejména v německém jazykovém prostoru lze nahradit kombinací "U" a "E" - v historickém pravopisu příjmení, anebo např. pro potřeby výpočetní techniky. Německý "zákon o jménech (Nr. 38 NamÄndVwV)" definuje technická omezení plynoucí z "neaglických" znaků jako důvod pro změnu jména.
V HTML a Unicode mají písmena Ü a ü tyto kódy:
- Ü: Ü (mnemotechnická pomůcka: "U umlaut") – U+00DC
- ü: ü – U+00FC
Odkazy
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ü na Wikimedia Commons
- Možnosti zápisu ü/Ü na počítačové klávesnici
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
Latinka | |
---|---|
Základní písmena dle ISO* | |
Další písmena | |
Spřežky a ligatury | |
Varianty písmena U | |
Písmena s přehláskou | |
* tučně jsou písmena původní latinské abecedy Seznam jazyků používajících latinku |